1Byl jsi určen za správce hostiny?[1] Nenaparuj se, chovej se k hostům jako jeden z nich a postarej se o ně, než se sám posadíš.2Až splníš své povinnosti, zasedni ke stolu, aby ses bavil spolu s hosty a za svou šikovnost získal vavřín chvály.3Mluv, starče, jak se na tě sluší, se znalostí věci; ale neruš hudbu.4Když se zpívá, neplýtvej slovy a nemudruj v nevhodnou chvíli.5Rubínová pečeť zasazená ve zlatě je ladná hudba při hostině.6Smaragdová pečeť ve zlaté obrubě je libý zpěv při lahodném víně.7Mluv, mladíku, je-li potřeba, nanejvýš dvakrát a jsi-li otázán.8Buď stručný, řekni mnohé pár slovy – buď jako ten, kdo ví, a přesto mlčí.9Nemluv s velmoži, jako bys jim byl rovný, a nežvaň, když mluví někdo jiný.10Obliba kráčí před skromným člověkem, jako se před hromem ukazuje blesk.11V pravý čas vstaň a neotálej, pospěš si domů a neloudej se.12Tam se pak bav a dělej, co se ti zlíbí, jen se neprohřešuj zpupnými slovy.13Hlavně však dobrořeč svému Stvořiteli, který tě opájí svým dobrodiním.
Poslušnost Zákona
14Kdo ctí Hospodina, přijme poučení, a kdo časně vstává, dojde u něj chvály.15Kdo studuje Zákon, nasytí se jím, pokrytce ale Zákon omrzí.16Ti, kdo ctí Hospodina, dosáhnou práva, jejich dobré skutky budou zářit jako lucerna.[2]17Hříšník uhýbá před pokáráním, vždy si umí najít výmluvy.18Soudný muž dá na rozumné rady, drzoun[3] a nadutec se ale nedá ničím odradit.19Nic nedělej, dokud se neporadíš, aby ses potom nemusel trápit.20Nechoď hrbolatými cestami, ať nezakopneš o kameny.21Ani rovnou cestou si nebuď jistý,22dávej si pozor i na vlastní děti.23Při všem, co děláš, buď opatrný[4] – i to je způsob, jak plnit přikázání.24Kdo věří Zákonu, dbá na přikázání, kdo spoléhá na Hospodina, nebude zahanben.