1Efraim mě zahrnuje lží a dům Izraele lstí. Juda se Bohu stále zpěčuje – Svatému, který věrný je.2Větrem se krmí Efraim, honí se za větrem východním, celý den rozmnožuje lež a násilí. S Asýrií smlouvu sjednává, a přitom nosí olej do Egypta.3Hospodin má žalobu proti Judovi; Jákoba potrestá za jeho jednání, za jeho skutky mu odplatí!4Už v lůně chytal svého bratra za paty,[1] jako muž potom s Bohem zápasil.[2]5Zápasil s andělem a zvítězil; s pláčem u něj tehdy o milost žadonil. Našel jej v Bet-elu[3] a tam s ním[4] promluvil –6Hospodin je Bůh zástupů, má jméno Hospodin!7Navrať se proto ke svému Bohu, pečuj o právo a o lásku a svému Bohu stále důvěřuj.8Kramář má v ruce falešná závaží, miluje podvody.9Efraim říká: „Ach, jak jsem bohatý! Pomohl jsem si ke jmění. Mám tolik vyděláno, že jsem bez viny, nenajdou na mně žádný hřích!“10Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, už od vyjití z Egypta; pošlu tě bydlet zpátky do stanů jako za dnů, kdy svátek slavíváš![5]11Já mluvím skrze proroky, já sám jim dávám mnohá vidění a skrze tyto proroky vás varuji.12Gileád je však samý zlořád, proto je čeká zmar. Že v Gilgalu obětují býky? Z jejich oltářů budou kupy kamení u polích zoraných!13Jákob utekl na pláně Aramu, Izrael tam sloužil za ženu, za ženu dělal pastuchu.[6]14Skrze proroka Hospodin vyvedl Izrael z Egypta a skrze proroka o něj pečoval.15Efraim však svého Pána hořce popudil, a tak na něj uvalí jeho zločiny, jeho urážky mu odplatí!