1Když skončila sobota, Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome nakoupily vonné masti, aby mohly jít a pomazat Ježíše.2Za svítání prvního dne v týdnu, jakmile vyšlo slunce, šly k hrobu.3Říkaly si: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu?“4Když ale vzhlédly, spatřily, že kámen je odvalen (přestože byl velmi veliký).5Vešly do hrobu, a když vpravo uviděly sedět mladíka oblečeného bílým rouchem, hrozně se vylekaly.6On jim však řekl: „Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Podívejte se, kam ho položili.7Jděte a řekněte jeho učedníkům i Petrovi, že vás předchází do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl.“8A tak vyšly ven a utekly od hrobu strachy bez sebe. A nikomu nic neřekly, protože se bály.[1]
Do celého světa
9V neděli ráno, když Ježíš vstal z mrtvých, ukázal se nejdříve Marii Magdaléně, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.10Ta šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním a nyní truchlili a plakali.11Když slyšeli, že žije a že ho viděla, neuvěřili.12Potom se dvěma z nich ukázal jiným způsobem na cestě, když šli na venkov.13Šli tedy a oznámili to ostatním. Ani těm neuvěřili.14Nakonec se ukázal jedenácti, když byli spolu u stolu. Vyčítal jim jejich nevíru a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kdo ho viděli vzkříšeného.15Potom jim řekl: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.16Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen.17Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích,18budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.“19Když k nim Pán Ježíš domluvil, byl vzat vzhůru do nebe a posadil se po Boží pravici.20Oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval Slovo znameními, která je doprovázela.