1Duše spravedlivých jsou však v ruce Boží a muka smrti je netrápí.2Hlupákům připadá, že jsou mrtví, a jejich odchod mají za neštěstí;3myslí, že šli od nás do záhuby, oni však přebývají v pokoji.4Před zraky lidí mohli být ztrestáni, došli však nesmrtelnosti, v niž doufali.5Krátce trpěli, ale přijmou veliké dobrodiní, neboť Bůh je podrobil zkoušce a shledal, že jsou jej hodni.6Zkoumal je jako zlato v tavicí peci a jako zápalnou oběť přijal je.7Až je Bůh navštíví, tehdy zazáří a rozletí se jak jiskry po strništi.[1]8Budou soudit lidstvo a vládnout nad národy a Hospodin jim bude králem navěky.9Kdo na něj spoléhají, ti pravdu pochopí, a kdo byli věrní, s ním budou v lásce žít. Pro své svaté má přece milost a slitování a nad svými vyvolenými bdí.[2]10Bezbožní však budou za své smýšlení ztrestáni, neboť nedbali o spravedlnost a od Hospodina odpadli.11Kdo pohrdá moudrostí a poučením, je ubohý. Jejich naděje je planá, námaha zbytečná a jejich práce daremná.12Jejich ženy jsou hloupé, děti špatné a jejich pokolení prokleté.
Raději neplodnost než bezbožnost
13Blaze neplodné, která je bez poskvrny a nepoznala hříšné spojení! Taková totiž bude plodit, až nastane soud nad dušemi.14Blaze eunuchu, který se nedopustil špatnosti a nepojal proti Hospodinu zlé myšlenky! Za svou věrnost dojde zvláštní milosti, v Hospodinově chrámu jej čeká skvělé dědictví.15Poctivá námaha totiž přináší krásné plody a kořen rozumnosti nelze vyvrátit.16Děti cizoložníků však nedospějí, potomci hříšného spojení vymizí.17Budou-li dlouho živi, nebudou nijak vážení, dokonce ani ve stáří se nedočkají cti.18Zemřou-li brzy, nebudou mít žádnou naději ani útěchu v soudný den –19vždyť konce ničemů jsou ukrutné.