1Když se synové Izraele, žijící v Judsku, doslechli o všem, co vrchní velitel asyrského krále Nabukadnezara Holofernes způsobil těm národům, a o tom, jak vyplenil všechny jejich chrámy a zpustošil je,2zmocnil se jich strašlivý strach a začali se obávat o Jeruzalém a o chrám Hospodina, svého Boha.3(Jen nedlouho předtím se totiž vrátili ze zajetí a teprve nedávno se všechen lid Judska znovu shromáždil, aby znovu zasvětil chrám, oltář i chrámové náčiní poté, co to vše bylo znesvěceno.)[1]4Poslali proto rozkazy do celého Samařska, do Kony a Bet-choronu, Abel-majimu a Jericha, do Choby a Aisoru i do údolí Salem.5Rychle obsadili všechny horské vrcholy, opevnili tamní vesnice a připravili válečné zásoby potravin, protože na polích právě skončila sklizeň.6Velekněz Joakim, který byl v těch dnech v Jeruzalémě, pak napsal obyvatelům Betulie a Betomestaimu (které leží naproti Esdraelonu u ústí pláně poblíž Dotanu),7aby obsadili horské průsmyky, jimiž vede jediný přístup do Judska. Zde bylo možné postupující nepřátele snadno zastavit, protože těmi soutěskami mohli najednou projít nanejvýš dva muži.8Synové Izraele se tedy zachovali podle rozkazů velekněze Joakima a rady starších celého izraelského lidu, která zasedala v Jeruzalémě.
Modlitba před bitvou
9Všichni izraelští muži začali s velikou horlivostí volat k Bohu a pokořovali se před ním přísným postem.10Oni i jejich ženy a děti, jejich chovná zvířata i každý host, námezdný dělník a otrok, všichni se opásali pytlovinou.11Všichni izraelští muži žijící v Jeruzalémě i jejich ženy a děti padli na tvář před chrámem, sypali si hlavy popelem a rozprostírali před Hospodinem svůj šat z pytloviny.12Dokonce zahalili do pytloviny i oltář a začali jedním hlasem naléhavě volat k Bohu Izraele, aby nevydal jejich děti za kořist a jejich ženy napospas a aby nenechal zničit jejich dědičná města a znesvětit a zneuctít jejich posvátná místa, pohanům na posměch.13A Hospodin vyslyšel jejich hlas a shlédl na jejich trápení. Po celém Judsku a také v Jeruzalémě před chrámem Všemohoucího Pána se totiž lidé mnoho dní postili.14Velekněz Joakim a všichni kněží, kteří stojí před Hospodinem a slouží mu, přinášeli každodenní zápalnou oběť i záslibné a dobrovolné oběti lidu přepásáni pytlovinou.15S popelem na svých turbanech volali ze všech sil k Hospodinu, aby se ve své dobrotivosti smiloval nad celým domem Izraele.