od Biblion1Jen křič – kdo ti však odpoví? Ke komu z andělů se chceš obrátit?2Hlupáka zahubí rozhořčení, omezenec umře závistí.3Viděl jsem hlupáka zapustit kořeny, jeho dům ale náhle stihlo prokletí:4Jeho děti nepoznají žádné bezpečí, bez obhájce budou na soudu zdeptáni.5Jeho sklizeň mu spolkne hladový, i zprostřed trní ji uchvátí, jeho bohatství zhltnou žízniví.6Zlo totiž jen tak z prachu nevzchází, trápení ze země samo nepučí –7to přece člověk plodí trápení, tak jako jiskry vzhůru létají.8Já bych se raději k Bohu obrátil, jemu bych předložil svou při.9On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.10Sesílá deště na zemi, potoky pouští po kraji.11Ponížené staví na místech vysokých, truchlícím dává bezpečí.12Hatí úmysly prohnaných, aby neuspěli se svou chytrostí.13On chytá chytráky v jejich vychytralosti, záměry zvrácených on podvrací.14Uprostřed dne tma je zachvátí, v poledne budou tápat jako za noci.15Před mečem jejich úst chudé zachrání, zachrání je z jejich mocného sevření.16Chudák má věru naději, že bude umlčeno násilí.17‚Jak blaze je člověku, jehož kárá Bůh! Trestu Všemohoucího se nezpěčuj!‘[1]18‚On udeří, však také ošetří, zraní, svou rukou však uzdraví.‘[2]19Vysvobodí tě ze šesti soužení, ani posedmé nestihne tě neštěstí.20V hladomoru zachrání tě před smrtí a z moci meče za války.21Před bičem jazyka budeš skryt, nebudeš se bát, když zhouba přichází.22Zhoubě i hladu se budeš smát, ani z divé zvěře nebudeš mít strach.23Budeš mít smlouvu i s kamením na poli, i divá zvěř se s tebou bude přátelit.24Ve svém příbytku poznáš, co je klid, přehlédneš své statky – nebude chybět nic.25Poznáš, co je to mít mnohé potomky: Tvých ratolestí bude jak trávy na zemi.26Ke hrobu dojdeš plný sil jako při sklizni snop obilí.27Na to jsme přišli a tak to je. Vyslechni to a pouč se!“