Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Báruk 6

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Za hříchy, které jste proti Bohu spáchali, vás babylonský král Nabukadnezar odvede jako zajatce do Babylonu.[1] 2 Až přijdete do Babylonu, zůstanete tam mnoho let – celých sedm generací.[2] Teprve potom vás odtud pokojně vyvedu. 3 V Babylonu brzy uvidíte bohy ze stříbra, zlata a dřeva, jak se nechávají nosit na ramenou a nahánějí pohanům strach. 4 Dávejte si pozor, ať se nechováte jako ti cizáci – ať se těch bůžků nezačnete bát i vy![3] 5 Až uvidíte, jak se jim zepředu i zezadu klaní zástupy, řekněte si v duchu: „Tobě, Pane, se máme klanět.“ 6 Je přece s vámi můj anděl; on bude bdít nad vašimi životy.[4] 7 Jazyk těch bohů vybrousil truhlář, dali je pozlatit a postříbřit. Jsou ale falešní a mluvit neumějí. 8 Lidé berou zlato a dělají z něj koruny pro hlavy svých bohů jako pro nějakou parádivou dívku. 9 Jejich kněží občas to zlato a stříbro svým bohům ukradnou a utratí podle svého: dají ho třeba i chrámovým prostitutkám.[5] 10 Oblékají těm svým stříbrným, zlatým a dřevěným bohům ozdobné šaty jako lidem, oni se ale neumějí bránit ani před rzí a červotočem. 11 Jsou nastrojení do purpurových šatů, z tváře se jim však musí utírat prach, který na ně sedá ve vrstvách. 12 Jeden bůžek třímá žezlo jako vládce nad krajem, kdyby ho ovšem někdo urazil, nezmůže se na to, dát ho popravit. 13 Druhý svírá v pravici mečík nebo sekyru, ale před válkou a lupiči se neuchrání. 14 Z toho je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte. 15 Jako je polámaný nástroj člověku k ničemu, tak je to i s jejich bohy, co trčí v jejich chrámech. 16 Oči mají plné prachu zvířeného těmi, kdo za nimi chodí. 17 Jako se ze všech stran zamyká člověk odsouzený k smrti za urážku krále, tak kněží opevňují chrámy těch bohů vraty, zámky a závorami, aby je neukradli lupiči. 18 Zapalují pro ně více lamp než sami pro sebe, ti bůžci ale žádnou z nich nevidí. 19 Jsou jako trám z chrámové stavby – uvnitř prý trouchniví, oni však necítí, jak je i jejich šaty rozežírá zemský hmyz. 20 Tvář mají zčernalou od chrámového dýmu. 21 Na tělo i hlavu jim sedají netopýři, vlaštovky a jiní ptáci, i kočky po nich lezou. 22 Z toho sami poznáte, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte. 23 I když jsou na povrchu zdobeni zlatem, vůbec se nelesknou – jsou zašlí tak, že by se museli vyleštit. Ani když je odlévali, necítili nic! 24 Ať už za ně lidé zaplatili cokoliv, ducha v sobě stejně nemají. 25 Nemají nohy, takže se musí nosit na ramenou, a tak ukazují před lidmi svou hanbu. I jejich služebníci se hrozí hanby – kdyby jim ti bůžci upadli na zem, museli by je zase postavit. 26 Vztyčí-li je někdo, sami od sebe se nepohnou, když je někdo položí, jistě se sami nezvednou; obětní dary se tedy před ně kladou jako před mrtvoly. 27 Jejich kněží pak ty oběti prodají, aby se obohatili. Jejich ženy něco z toho také naloží do soli, ale nerozdělí se s chudým ani bezmocným. A těch obětí se dotýkají i ženy, které mají měsíčky, a také šestinedělky![6] 28 Z toho poznáte, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich. 29 Jak je vůbec může někdo považovat za bohy? Vždyť těm stříbrným, zlatým a dřevěným bohům přinášejí oběti i ženy! 30 Kněží v jejich chrámech dřepí v roztržených košilích, vousy a vlasy vyholené, hlavy nepokryté, 31 a vyjí a skučí před svými bohy, jako se to dělá při pohřební hostině. 32 Kněží těm bůžkům také berou šaty a oblékají do nich své ženy a děti. 33 Ať se k nim člověk chová dobře nebo zle, nedokážou mu to oplatit. Ani krále nedovedou dosadit anebo sesadit. 34 Také neumějí dát bohatství, ba ani měďáky. Nesplní-li jim někdo daný slib, nedokáží si ho vynutit. 35 Neochrání člověka před smrtí a slabšího nezachrání před silným. 36 Slepci zrak nevrátí, člověka v nouzi nevysvobodí. 37 Nad vdovou se neslitují, nepomohou sirotkovi. 38 Tyto pozlacené a postříbřené kusy dřeva jsou něco jako kamení na horách – ti, kdo jim slouží, budou zklamáni. 39 Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že jsou to bohové?! 40 Znemožňují je dokonce i sami Chaldejci.[7] Když uvidí někoho němého, předvedou ho k Bélovi[8] a žadoní, aby ten němý promluvil, jako by jim ten bůh mohl rozumět! 41 Sami nemají dost rozumu na to, aby to pochopili a opustili je. 42 Jejich ženy sedají na cestách omotané provázky a obětují otruby, 43 a když nějaký kolemjdoucí některou z nich odvede a vyspí se s ní, ona pak haní tu, která seděla vedle, že nebyla tak žádaná a nemá přetržený provázek.[9] 44 Všechno kolem těch bůžků je naskrz falešné. Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že by to mohli být bohové?! 45 Vyrobili je truhláři a zlatníci a nikdy z nich nebude nic víc, než co ti řemeslníci zamýšleli. 46 Sami jejich výrobci nebudou nijak dlouho žít. Jaképak bohy tedy asi mohou vyrobit? 47 Svým potomkům zanechali jen lži a hanebnost. 48 A když je ohrožuje válka nebo jiné neštěstí, jejich kněží se spolu radí, kam se i s těmi bohy schovají. 49 Proč je tak nepochopitelné, že to nejsou žádní bohové? Vždyť nedokážou ani sami sebe zachránit před válkou nebo neštěstím! 50 Jsou to jen pozlacené a postříbřené kusy dřeva – podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem národům i králům bude jasné, že to nejsou žádní bohové, ale výrobky lidských rukou, a nic božského v nich nepůsobí. 51 Kdo by nevěděl, že to nejsou žádní bohové? 52 Nedosadí v zemi krále a nesešlou lidem déšť. 53 Nemohou rozhodnout něčí při, nezachrání ani toho, kdo trpí bezpráví, protože jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí. 54 Když v chrámu těch pozlacených a postříbřených bohů ze dřeva začne hořet, jejich kněží utečou a zachrání se, kdežto oni shoří uvnitř jako trámy. 55 Nedokážou se postavit proti králi ani proti nepřátelům. 56 Jak je vůbec možné přijmout a myslet si, že jsou to bohové? 57 Tihle pozlacení a postříbření bozi ze dřeva se neuchrání ani před zloději a lupiči. Jejich zlato a stříbro jim násilím vezmou a šaty, co měli na sobě, jim odnesou, ale ti bozi se sami na nic nezmohou. 58 Proto je lepší král, který předvádí svou statečnost, anebo hrnec, který svému majiteli doma dobře slouží, než tihle falešní bozi. Lepší jsou domovní dveře, které chrání, co je uvnitř, než tihle falešní bozi. Lepší je dřevěný sloup v paláci, než tihle falešní bozi! 59 Slunce, měsíc a hvězdy poslušně svítí a plní tak úkol, který dostaly.[10] 60 Stejně tak blesk je dobře vidět, když uhodí. I vítr vane v každém kraji. 61 A když Bůh nařídí mrakům, aby putovaly přes celý svět, ony ten příkaz plní, a když je shůry seslán oheň, aby strávil hory a lesy, i on ten rozkaz vyplní. 62 Tyto modly se ale svým vzhledem ani mocí nemohou s tím vším vůbec poměřit. 63 Proto není možné myslet si anebo tvrdit, že to jsou bohové – vždyť nedokážou rozhodnout žádnou při, ani člověku jakkoli pomoci. 64 Vidíte tedy, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich. 65 Nemohou vyřknout kletbu nad králi ani jim dát požehnání. 66 Neukážou národům znamení na nebi, nesvítí jako slunce, nezáří jako měsíc. 67 Lepší než oni jsou i zvířata, která dokážou utéct do skrýše a pomoct si sama. 68 Každopádně je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte. 69 Ti jejich pozlacení a postříbření bozi ze dřeva jsou jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá.[11] 70 Nebo se podobají trnitému křoví, na kterém sedá kdejaký pták, anebo mrtvole pohozené ve tmě. 71 Z tlejícího purpuru a kmentu,[12] který mají na sobě, poznáte, že to nejsou žádní bohové. Nakonec shnijí i oni samotní, a budou na ostudu pro celou zemi. 72 Proto je lepší být spravedlivým člověkem bez model – takový se ostudě zdaleka vyhne! 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28