od Biblion1Za hříchy, které jste proti Bohu spáchali, vás babylonský král Nabukadnezar odvede jako zajatce do Babylonu.[1]2Až přijdete do Babylonu, zůstanete tam mnoho let – celých sedm generací.[2] Teprve potom vás odtud pokojně vyvedu.3V Babylonu brzy uvidíte bohy ze stříbra, zlata a dřeva, jak se nechávají nosit na ramenou a nahánějí pohanům strach.4Dávejte si pozor, ať se nechováte jako ti cizáci – ať se těch bůžků nezačnete bát i vy![3]5Až uvidíte, jak se jim zepředu i zezadu klaní zástupy, řekněte si v duchu: „Tobě, Pane, se máme klanět.“6Je přece s vámi můj anděl; on bude bdít nad vašimi životy.[4]7Jazyk těch bohů vybrousil truhlář, dali je pozlatit a postříbřit. Jsou ale falešní a mluvit neumějí.8Lidé berou zlato a dělají z něj koruny pro hlavy svých bohů jako pro nějakou parádivou dívku.9Jejich kněží občas to zlato a stříbro svým bohům ukradnou a utratí podle svého: dají ho třeba i chrámovým prostitutkám.[5]10Oblékají těm svým stříbrným, zlatým a dřevěným bohům ozdobné šaty jako lidem, oni se ale neumějí bránit ani před rzí a červotočem.11Jsou nastrojení do purpurových šatů, z tváře se jim však musí utírat prach, který na ně sedá ve vrstvách.12Jeden bůžek třímá žezlo jako vládce nad krajem, kdyby ho ovšem někdo urazil, nezmůže se na to, dát ho popravit.13Druhý svírá v pravici mečík nebo sekyru, ale před válkou a lupiči se neuchrání.14Z toho je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.15Jako je polámaný nástroj člověku k ničemu, tak je to i s jejich bohy, co trčí v jejich chrámech.16Oči mají plné prachu zvířeného těmi, kdo za nimi chodí.17Jako se ze všech stran zamyká člověk odsouzený k smrti za urážku krále, tak kněží opevňují chrámy těch bohů vraty, zámky a závorami, aby je neukradli lupiči.18Zapalují pro ně více lamp než sami pro sebe, ti bůžci ale žádnou z nich nevidí.19Jsou jako trám z chrámové stavby – uvnitř prý trouchniví, oni však necítí, jak je i jejich šaty rozežírá zemský hmyz.20Tvář mají zčernalou od chrámového dýmu.21Na tělo i hlavu jim sedají netopýři, vlaštovky a jiní ptáci, i kočky po nich lezou.22Z toho sami poznáte, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.23I když jsou na povrchu zdobeni zlatem, vůbec se nelesknou – jsou zašlí tak, že by se museli vyleštit. Ani když je odlévali, necítili nic!24Ať už za ně lidé zaplatili cokoliv, ducha v sobě stejně nemají.25Nemají nohy, takže se musí nosit na ramenou, a tak ukazují před lidmi svou hanbu. I jejich služebníci se hrozí hanby – kdyby jim ti bůžci upadli na zem, museli by je zase postavit.26Vztyčí-li je někdo, sami od sebe se nepohnou, když je někdo položí, jistě se sami nezvednou; obětní dary se tedy před ně kladou jako před mrtvoly.27Jejich kněží pak ty oběti prodají, aby se obohatili. Jejich ženy něco z toho také naloží do soli, ale nerozdělí se s chudým ani bezmocným. A těch obětí se dotýkají i ženy, které mají měsíčky, a také šestinedělky![6]28Z toho poznáte, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich.29Jak je vůbec může někdo považovat za bohy? Vždyť těm stříbrným, zlatým a dřevěným bohům přinášejí oběti i ženy!30Kněží v jejich chrámech dřepí v roztržených košilích, vousy a vlasy vyholené, hlavy nepokryté,31a vyjí a skučí před svými bohy, jako se to dělá při pohřební hostině.32Kněží těm bůžkům také berou šaty a oblékají do nich své ženy a děti.33Ať se k nim člověk chová dobře nebo zle, nedokážou mu to oplatit. Ani krále nedovedou dosadit anebo sesadit.34Také neumějí dát bohatství, ba ani měďáky. Nesplní-li jim někdo daný slib, nedokáží si ho vynutit.35Neochrání člověka před smrtí a slabšího nezachrání před silným.36Slepci zrak nevrátí, člověka v nouzi nevysvobodí.37Nad vdovou se neslitují, nepomohou sirotkovi.38Tyto pozlacené a postříbřené kusy dřeva jsou něco jako kamení na horách – ti, kdo jim slouží, budou zklamáni.39Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že jsou to bohové?!40Znemožňují je dokonce i sami Chaldejci.[7] Když uvidí někoho němého, předvedou ho k Bélovi[8] a žadoní, aby ten němý promluvil, jako by jim ten bůh mohl rozumět!41Sami nemají dost rozumu na to, aby to pochopili a opustili je.42Jejich ženy sedají na cestách omotané provázky a obětují otruby,43a když nějaký kolemjdoucí některou z nich odvede a vyspí se s ní, ona pak haní tu, která seděla vedle, že nebyla tak žádaná a nemá přetržený provázek.[9]44Všechno kolem těch bůžků je naskrz falešné. Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že by to mohli být bohové?!45Vyrobili je truhláři a zlatníci a nikdy z nich nebude nic víc, než co ti řemeslníci zamýšleli.46Sami jejich výrobci nebudou nijak dlouho žít. Jaképak bohy tedy asi mohou vyrobit?47Svým potomkům zanechali jen lži a hanebnost.48A když je ohrožuje válka nebo jiné neštěstí, jejich kněží se spolu radí, kam se i s těmi bohy schovají.49Proč je tak nepochopitelné, že to nejsou žádní bohové? Vždyť nedokážou ani sami sebe zachránit před válkou nebo neštěstím!50Jsou to jen pozlacené a postříbřené kusy dřeva – podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem národům i králům bude jasné, že to nejsou žádní bohové, ale výrobky lidských rukou, a nic božského v nich nepůsobí.51Kdo by nevěděl, že to nejsou žádní bohové?52Nedosadí v zemi krále a nesešlou lidem déšť.53Nemohou rozhodnout něčí při, nezachrání ani toho, kdo trpí bezpráví, protože jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.54Když v chrámu těch pozlacených a postříbřených bohů ze dřeva začne hořet, jejich kněží utečou a zachrání se, kdežto oni shoří uvnitř jako trámy.55Nedokážou se postavit proti králi ani proti nepřátelům.56Jak je vůbec možné přijmout a myslet si, že jsou to bohové?57Tihle pozlacení a postříbření bozi ze dřeva se neuchrání ani před zloději a lupiči. Jejich zlato a stříbro jim násilím vezmou a šaty, co měli na sobě, jim odnesou, ale ti bozi se sami na nic nezmohou.58Proto je lepší král, který předvádí svou statečnost, anebo hrnec, který svému majiteli doma dobře slouží, než tihle falešní bozi. Lepší jsou domovní dveře, které chrání, co je uvnitř, než tihle falešní bozi. Lepší je dřevěný sloup v paláci, než tihle falešní bozi!59Slunce, měsíc a hvězdy poslušně svítí a plní tak úkol, který dostaly.[10]60Stejně tak blesk je dobře vidět, když uhodí. I vítr vane v každém kraji.61A když Bůh nařídí mrakům, aby putovaly přes celý svět, ony ten příkaz plní, a když je shůry seslán oheň, aby strávil hory a lesy, i on ten rozkaz vyplní.62Tyto modly se ale svým vzhledem ani mocí nemohou s tím vším vůbec poměřit.63Proto není možné myslet si anebo tvrdit, že to jsou bohové – vždyť nedokážou rozhodnout žádnou při, ani člověku jakkoli pomoci.64Vidíte tedy, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich.65Nemohou vyřknout kletbu nad králi ani jim dát požehnání.66Neukážou národům znamení na nebi, nesvítí jako slunce, nezáří jako měsíc.67Lepší než oni jsou i zvířata, která dokážou utéct do skrýše a pomoct si sama.68Každopádně je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.69Ti jejich pozlacení a postříbření bozi ze dřeva jsou jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá.[11]70Nebo se podobají trnitému křoví, na kterém sedá kdejaký pták, anebo mrtvole pohozené ve tmě.71Z tlejícího purpuru a kmentu,[12] který mají na sobě, poznáte, že to nejsou žádní bohové. Nakonec shnijí i oni samotní, a budou na ostudu pro celou zemi.72Proto je lepší být spravedlivým člověkem bez model – takový se ostudě zdaleka vyhne!