1jednadvacátého dne sedmého měsíce,[1] přišlo skrze proroka Agea slovo Hospodinovo:2„Promluv k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtielovu, k veleknězi Jošuovi, synu Jocadakovu, i ke zbývajícímu lidu:3Zbývá mezi vámi ještě někdo, kdo viděl tento chrám v jeho dřívější slávě? A jak ho vidíte teď? Nepřipadá vám jako nic?4Nuže vzchop se, Zerubábeli! praví Hospodin. Vzchop se, veleknězi Jošuo, synu Jocadakův! Vzchop se, všechen lide této země, praví Hospodin, a dejte se do práce. Vždyť já jsem s vámi, praví Hospodin zástupů.5To je slovo, které jsem vám dal, když jste vycházeli z Egypta.[2] Můj Duch zůstává vprostřed vás. Nebojte se!6Tak praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší.7Otřesu všemi národy, takže přijdou se svými poklady, a já tento chrám naplním slávou, praví Hospodin zástupů.8Mé je stříbro a mé je zlato, praví Hospodin zástupů.9Sláva tohoto nového chrámu bude větší než toho prvního, praví Hospodin zástupů. Na tomto místě daruji pokoj, praví Hospodin zástupů.“
Ode dneška požehnám
10Čtyřiadvacátého dne devátého měsíce ve druhém roce Dareiovy vlády[3] dostal prorok Ageus slovo Hospodinovo:11„Tak praví Hospodin zástupů – Zeptej se kněží na zákon:12Kdyby někdo nesl v cípu svého pláště posvěcené maso a tím cípem by se dotkl chleba, kaše, vína, oleje nebo jakéhokoli jídla, posvětí se to?“ „Ne,“ odpověděli kněží.[4]13„A kdyby se čehokoli takového dotkl někdo poskvrněný mrtvolou,“ pokračoval Ageus, „poskvrní se to?“ „Ano, poskvrní,“ odpověděli kněží.[5]14Na to Ageus řekl: „Stejné je to v mých očích s tímto lidem a s tímto národem, praví Hospodin. Stejné je to se vším, co dělají a co tu obětují – je to nečisté!15Všímejte si ale, jak bude ode dneška dál. Jak bylo předtím, než se v Hospodinově chrámu začal pokládat kámen na kámen?16Kdo tehdy přišel k hromadě zrní pro dvacet měr, našel tam jen deset. Kdo přišel k vinné kádi pro padesát měr, našel tam jen dvacet.17Všechno, na čem jste pracovali, jsem bil plísní, snětí a kroupami, a přesto jste na mě nedbali, praví Hospodin.[6]18Všímejte si, jak bude ode dneška dál, jak bude od čtyřiadvacátého dne devátého měsíce – ode dne, kdy byl znovu založen Hospodinův chrám. Všímejte si:19Je už v obilnici zrní? Réva, fíkovník, granátovník ani oliva ještě nerodí? Ode dneška vám požehnám.“
Slovo pro Zerubábela
20Čtyřiadvacátého dne téhož měsíce[7] dostal Ageus podruhé slovo Hospodinovo:21„Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí.22Převrhnu královské trůny a sílu pohanských říší zničím. Převrhnu vozy i s vozataji, takže padnou koně a jejich jezdci se navzájem pobijí.23V ten den, praví Hospodin zástupů, tě vezmu, můj služebníku Zerubábeli, synu Šealtielův, praví Hospodin, a učiním tě svým pečetním prstenem, protože tebe jsem si vyvolil, praví Hospodin zástupů.“