1Makabejský a jeho muži pod Hospodinovým vedením dobyli zpět chrám i město.2Zbořili oltáře, které cizáci postavili na náměstí, stejně jako posvátné okrsky.3Očistili chrám a pak postavili nový oltář. Pomocí kamenů vykřesali oheň a po dvouleté přestávce přinesli oběti. Zapálili kadidlo, rozsvítili svícen a předložili chleby.4Když to udělali, padli tváří k zemi a prosili Hospodina, aby už nikdy nedopustil taková neštěstí, a kdyby snad někdy znovu zhřešili, aby je trestal mírněji a nevydával je rouhačským a barbarským pohanům.5Očištění chrámu proběhlo přesně v tentýž den, kdy předtím cizáci chrám znesvětili – pětadvacátého dne téhož měsíce, to jest kislevu.6Po osm dní konali radostné oslavy na způsob Stánků a připomínali si, jak ještě nedávno trávili Svátek stánků na horách a v jeskyních jako divoká zvěř.[1]7Proto se zelenými pruty, rozkvetlými větvičkami i palmovými ratolestmi obětovali chvalozpěvy Tomu, který jim dopřál očistit svoji svatyni.8Poté odhlasovali a veřejným nařízením vyhlásili, že tyto dny má každoročně slavit celý židovský národ.[2]
Nástup Antiocha Eupatora
9Takový byl tedy konec Antiocha zvaného Epifanes.10Nyní vyložíme události za Antiocha Eupatora,[3] což byl syn onoho bezbožníka, a stručně shrneme tehdejší válečné útrapy.11Jakmile Antiochos převzal království, jmenoval říšským kancléřem a velitelem Koilé Sýrie a Fénicie jistého Lysia.12Ptolemaios zvaný Makron se totiž prve začal chovat k Židům spravedlivě (ve srovnání s bezprávím, jaké se jim dělo předtím) a snažil se s nimi vycházet v míru.13Královi důvěrníci ho za to u Eupatora obviňovali a také se o něm všeobecně mluvilo jako o zrádci, protože opustil Kypr, který mu svěřil ještě Filometor, a přešel na stranu Antiocha Epifana. A tak, protože nebyl schopen zastávat svůj v úřad se ctí, pozřel jed a vzal si život.
Výprava do Idumeje
14Když se velitelem té oblasti stal Gorgias, udržoval žoldnéřské vojsko a při každé příležitosti rozdmýchával válku s Židy.15Kromě toho Židy sužovali také Idumejci, kteří ovládali důležité pevnosti, přijímali jeruzalémské zběhy a pokoušeli se rozdmýchávat válku.16Makabejský a jeho muži tedy v modlitbách žádali Boha, aby bojoval na jejich straně, a vyrazili proti idumejským pevnostem.17Prudce na ta místa zaútočili a dobyli je. Zahnali všechny obránce hradeb a vraždili každého, kdo jim přišel do cesty. Pobili tak ne méně než 20 000 mužů.18Dalších nejméně 9000 nepřátel se uchýlilo do dvou velmi dobře opevněných věží, zásobených vším, co je při obležení potřeba.19Makabejský tam proto zanechal Šimona a Josefa a též Zachea s dostatkem svých mužů, aby pokračovali v obléhání, a sám se odebral na potřebnější místa.20Šimonovi muži však podlehli chamtivosti a nechali se od lidí v těch věžích podplatit. Dostali 70 000 drachem a nechali za to některé z nich uniknout.21Když se to Makabejský dozvěděl, shromáždil vůdce lidu a vznesl obvinění, že tito muži prodali své bratry, protože za peníze propustili jejich nepřátele.22Dal je proto popravit jako zrádce a pak obě věže rychle dobyl.23A že se mu dařilo, kdykoli se chopil zbraně, pobil také v těchto dvou pevnostech více než 20 000 mužů.
Porážka Timotea
24Timoteus (ten, kterého Židé předtím porazili), nyní sebral obrovské žoldnéřské vojsko, shromáždil nemálo koní ze Sýrie[4] a přitáhl, aby se Judska zmocnil bojem.25Když se blížil, Makabejský a jeho muži se začali modlit. Hlavy si posypali hlínou, bedra opásali pytlovinou,26padli na schody před oltářem a prosili, aby jim byl Bůh milostiv, aby byl nepřítelem jejich nepřátel a protivníkem jejich protivníků, jak stojí v Zákoně.[5]27Pak vstali od modlitby, chopili se zbraní a táhli daleko od města. Zastavili se, až když se přiblížili k nepřátelům.28Hned za rozbřesku se obě strany vrhly do útoku. Jedni měli záruku úspěchu a vítězství nejen ve své statečnosti, ale i ve svém spoléhání na Hospodina; druzí si za svého vojevůdce určili zuřivost.29Boj stále sílil, když vtom se nepřátelům zjevilo z Nebes pět vznešených mužů na koních se zlatými uzdami a postavili se do čela Židů.30Dva z nich vzali Makabejského mezi sebe, kryli ho svou zbrojí a chránili ho před zraněním. Na nepřátele pak vrhali šípy a blesky, takže se oslepení a zmatení zraňovali sami mezi sebou.31Padlo tenkrát 20 500 mužů a k tomu 600 jezdců.32Sám Timoteus uprchl do velmi dobře střežené pevnosti zvané Gezer, kde velel Chaireas.33Makabejský a jeho muži tu pevnost čtyři dni s radostí obléhali.34Lidé uvnitř spoléhali na nedobytnost toho místa, a tak se hrozně rouhali a sprostě jim nadávali.35Když svítalo na pátý den, dvacet makabejských mladíků už bylo kvůli tomu rouhání vzteky bez sebe. Neohroženě zaútočili na hradbu a s divokou zuřivostí pobíjeli každého, kdo jim přišel do cesty.36Podobně i ostatní využili zmatku a vrhli se do útoku proti obleženým, podpalovali věže, zažehovali hranice a zaživa ty rouhače upalovali. Jiní prorazili brány, pustili dovnitř zbytek vojska, a tak to město dobyli.37Timotea, který se skrýval v jakési jámě, zabili, stejně jako jeho bratra Chairea a Apollofana.38Když to vše vykonali, se zpěvy a díkůvzdáním chválili Hospodina, který prokazuje Izraeli veliká dobrodiní a dává mu vítězství.