1Slyšte, Izraelci, slovo, jež Hospodin mluví proti vám – proti celé té čeládce, kterou jsem vyvedl z Egypta:2Jedině vás jsem vyvolil ze všech čeledí na zemi, a proto s vámi zúčtuji za všechen váš hřích!3Mohou snad jít dva společně, když nejsou ve shodě?4Řve snad v divočině lev, když nemá úlovek? Vrčí snad ve svém doupěti, když kořist nelapil?5Padne snad do pasti na zem pták, když chybí návnada? Sklapne snad někdy past, aniž by kořist lapila?6Když se ve městě troubí na poplach, copak lid nemá strach? Když se ve městě stane neštěstí, copak to nedopustil Hospodin?[1]7Jistě! Panovník Hospodin nepůsobí nic, aniž sdílí své tajemství se svými služebníky, proroky.8Lev řve, kdo by se nebál? Panovník Hospodin mluví, kdo by neprorokoval?9Na palácích v Ašdodu zvolejte, vyhlaste na palácích v Egyptě: Shromážděte se na hory Samaří – jen se podívejte na ten zmatek, na to vykořisťování!10Jednat správně jsou neschopní, praví Hospodin. To, co hromadí ve svých palácích, získali násilím a loupeží!11Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Tuto zem obklíčí protivník, strhne tvé pevnosti a tvé paláce vyplení.12Toto praví Hospodin: Jako když pastýř vyrve z tlamy lva jen dvě nohy anebo kus ucha, tak budou vyrváni Izraelci, kteří si hoví na divanech v Samaří, na damaškových polštářích.13Slyšte to a varujte dům Jákobův, praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů:14V den, kdy s Izraelem zúčtuji za jeho vzbouření, zúčtuji také s betelskými oltáři:[2] Rohy oltáře budou odsekány a popadají k zemi.15Udeřím na zimní dům tak jako na letní a zřítí se domy ze slonoviny; ty skvělé domy vymizí, praví Hospodin.