1Patnáctého roku vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judeu a Herodes[1] byl tetrarchou Galileje, jeho bratr Filip tetrarchou na území Itureje a Trachonitidy a Lysaniáš tetrarchou Abilény,2za velekněze Annáše a Kaifáše, dostal Jan, syn Zachariášův, na poušti Boží slovo.3Procházel pak celým krajem kolem Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů,4jak je to popsáno v knize výroků proroka Izaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Napřimujte jeho stezky!5Každé údolí bude vyplněno a každá hora a pahorek budou sníženy. Křivé věci budou přímé, hrbolaté cesty budou hladké6a veškeré lidstvo uvidí Boží spasení.“[2]7Zástupům lidí, kteří se k němu hrnuli, aby se dali pokřtít, říkal: „Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před přicházejícím hněvem?8Raději neste ovoce odpovídající vašemu pokání, než abyste říkali: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh může Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení!9Ke kořeni stromů už dopadá sekera. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně!“10„Co máme dělat?“ ptaly se ho zástupy.11„Kdo má dvě košile, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádnou,“ odpověděl jim, „a kdo má jídlo, ať udělá totéž.“12Dokonce i výběrčí daní se přicházeli nechat pokřtít. „Mistře,“ ptali se ho, „co máme dělat?“13„Nevybírejte víc, než máte nařízeno,“ odpověděl jim.14„A co máme dělat my?“ ptali se vojáci. „Nikoho nezastrašujte ani nevydírejte,“ odpověděl jim. „Spokojte se se svým žoldem.“15Lid byl plný očekávání a všichni si o Janovi v srdci říkali, jestli to snad není Mesiáš.16Jan ale dal všem tuto odpověď: „Jistě, já vás křtím vodou, ale přichází někdo silnější než já. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.17Už drží v ruce lopatu, aby pročistil svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“18Takto i mnoha jinými slovy napomínal lid a ohlašoval radostnou zprávu.19Když ale káral tetrarchu Heroda za jeho sňatek s Herodiadou, manželkou jeho bratra, a za všechno zlo, které napáchal,20Herodes k tomu všemu přidal ještě to, že Jana vsadil do vězení.
Milovaný Syn
21Zatímco se křtil všechen lid, byl pokřtěn i Ježíš. Když se modlil, otevřelo se nebe22a Duch svatý na něj sestoupil v tělesné podobě jako holubice. Z nebe tehdy zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si oblíbil.“[3]23Když Ježíš začínal své působení, bylo mu asi třicet let. Byl to (jak se myslelo) syn Josefa, syna Elího,24syna Matatova, syna Leviho, syna Melchiova, syna Janaje, syna Josefova,25syna Matatiáše, syna Amosova, syna Nahuma, syna Chesliho, syna Nogaha,26syna Machatova, syna Matatiáše, syna Šimeiho, syna Josecha, syna Jojadova,27syna Jochanana, syna Réšy, syna Zerubábela, syna Šealtielova, syna Neriho,28syna Melchiho, syna Idova, syna Kosamova, syna Elmadamova, syna Erova,29syna Ješuy, syna Eliezerova, syna Jorimova, syna Matatova, syna Leviho,30syna Šimeonova, syna Judy, syna Josefova, syna Jonamova, syna Eliakimova,31syna Meleova, syna Menamova, syna Mataty, syna Nátanova, syna Davidova,32syna Jišajova, syna Obédova, syna Boázova, syna Salmonova, syna Nachšonova,33syna Aminadaba, syna Ramova,[4] syna Checrona, syna Peresova, syna Judy,34syna Jákobova, syna Izáka, syna Abrahamova, syna Teracha, syna Náchorova,35syna Seruga, syna Reúova, syna Pelega, syna Hebera, syna Šelacha,36syna Kainana, syna Arpakšada, syna Semova, syna Noemova, syna Lámechova,37syna Matuzaléma, syna Enochova, syna Járeda, syna Mahalalelova, syna Kénanova,38syna Enoše, syna Setova, syna Adamova, syna Božího.
1Aber im fünfzehnten Jahr der Regierung des Kaisers Tiberius[1], als Pontius Pilatus Statthalter von Judäa war und Herodes[2] Vierfürst von Galiläa, sein Bruder Philippus aber Vierfürst von Ituräa und dem Gebiet von Trachonitis, und Lysanias Vierfürst von Abilene, (Mt 2,22; Mt 14,1; Mt 14,3; L 23,6)2unter den Hohenpriestern Hannas und Kajaphas, da erging das Wort Gottes an Johannes, den Sohn des Zacharias, in der Wüste. (L 1,80; J 11,49; J 18,13; Sk 4,6)3Und er kam in die ganze Umgegend des Jordan und verkündigte eine Taufe der Buße[3] zur Vergebung der Sünden, (Ez 36,25; Sk 2,38)4wie geschrieben steht im Buch der Worte des Propheten Jesaja, der spricht: »Die Stimme eines Rufenden [ertönt] in der Wüste: Bereitet den Weg des Herrn, macht seine Pfade eben! (Mal 3,1; L 1,76; L 7,27)5Jedes Tal soll ausgefüllt und jeder Berg und Hügel erniedrigt werden, und das Krumme soll gerade und die holprigen Wege eben werden; (Iz 49,11)6und alles Fleisch wird das Heil Gottes sehen.«[4] (Iz 40,3; Iz 45,22; Iz 52,10; Tt 2,11)7Er sprach nun zu der Volksmenge, die hinausging, um sich von ihm taufen zu lassen: Schlangenbrut! Wer hat euch unterwiesen, dem kommenden Zorn zu entfliehen?8So bringt nun Früchte, die der Buße würdig sind! Und fangt nicht an, bei euch selbst zu sagen: Wir haben Abraham zum Vater! Denn ich sage euch: Gott vermag dem Abraham aus diesen Steinen Kinder zu erwecken. (Iz 1,16; L 19,9; J 8,39; Sk 26,20; Ř 4,16; 2K 7,9; Ga 3,7; Ga 3,29)9Es ist aber auch schon die Axt an die Wurzel der Bäume gelegt. Jeder Baum nun, der keine gute Frucht bringt, wird abgehauen und ins Feuer geworfen! (Mt 3,10)10Da fragte ihn die Menge und sprach: Was sollen wir denn tun? (Sk 2,37)11Und er antwortete und sprach zu ihnen: Wer zwei Hemden hat, gebe dem, der keines hat; und wer Speise hat, der mache es ebenso! (Sk 4,32; 2K 8,14; 1J 3,17)12Es kamen auch Zöllner[5], um sich taufen zu lassen, und sprachen zu ihm: Meister, was sollen wir tun? (Mt 21,31; L 7,29)13Er sprach zu ihnen: Fordert nicht mehr, als was euch vorgeschrieben ist! (L 19,8; 1K 6,9; 1Te 4,6)14Es fragten ihn aber auch Kriegsleute und sprachen: Und was sollen wir tun? Und er sprach zu ihnen: Misshandelt niemand, erhebt keine falsche Anklage und seid zufrieden mit eurem Sold! (Lv 19,13; 1Tm 6,8)15Da aber das Volk in Erwartung stand und alle in ihren Herzen sich wegen Johannes fragten, ob er vielleicht der Christus sei, (J 10,24)16antwortete Johannes allen und sprach: Ich taufe euch mit Wasser; es kommt aber einer, der stärker ist als ich, und ich bin nicht würdig, ihm seinen Schuhriemen zu lösen; der wird euch mit Heiligem Geist und Feuer taufen. (Mt 3,11; J 1,15; J 1,27; J 3,31; Sk 13,25)17Er hat die Worfschaufel in seiner Hand, und er wird seine Tenne durch und durch reinigen und den Weizen in seine Scheune sammeln; die Spreu aber wird er mit unauslöschlichem Feuer verbrennen! (Ž 21,10; Iz 47,14; Iz 66,24; Jr 15,7; Mt 13,41)18Auch mit vielen anderen Ermahnungen verkündigte er dem Volk die frohe Botschaft. (J 3,27)19Der Vierfürst Herodes aber, da er von ihm getadelt wurde wegen Herodias, der Frau seines Bruders Philippus, und wegen all des Bösen, was Herodes tat, (1Kr 18,17; 2Pa 25,16; Mt 14,1)20fügte zu allem noch das hinzu, dass er den Johannes ins Gefängnis warf. (Mt 11,2; Mt 14,3)
Die Taufe Jesu Christi
21Es geschah aber, als alles Volk sich taufen ließ und auch Jesus getauft wurde und betete, da tat sich der Himmel auf, (Da 9,20; L 9,28)22und der Heilige Geist stieg in leiblicher Gestalt wie eine Taube auf ihn herab, und eine Stimme ertönte aus dem Himmel, die sprach: Du bist mein geliebter Sohn; an dir habe ich Wohlgefallen! (Iz 42,1; Mt 17,5; J 10,17; 1J 5,9)
Das Geschlechtsregister Jesu Christi
23Und Jesus war ungefähr 30 Jahre alt, als er begann; er war, wie man meinte, ein Sohn Josephs, (Nu 4,1; Mt 13,55; L 4,22; J 1,45)24des Eli, des Matthat, des Levi, des Melchi, des Janna, des Joseph,25des Mattathias, des Amos, des Nahum, des Esli, des Nangai,26des Maath, des Mattathias, des Semei, des Joseph, des Juda,27des Johanan, des Resa, des Serubbabel, des Schealtiel, des Neri,28des Melchi, des Addi, des Kosam, des Elmodam, des Er,29des Joses, des Elieser, des Jorim, des Matthat, des Levi,30des Simeon, des Juda, des Joseph, des Jonan, des Eljakim,31des Melea, des Mainan, des Mattatha, des Nathan, des David, (2S 5,14)32des Isai, des Obed, des Boas, des Salmon, des Nachschon, (Rt 4,19; Iz 11,1)33des Amminadab, des Aram, des Hezron, des Perez, des Juda, (Gn 46,12)34des Jakob, des Isaak, des Abraham, des Terach, des Nahor, (1Pa 1,24)35des Serug, des Regu, des Peleg, des Heber, des Schelach,36des Kainan, des Arpakschad, des Sem, des Noah, des Lamech, (Gn 5,21)37des Methusalah, des Henoch, des Jared, des Mahalaleel, des Kainan, (Gn 5,6)38des Enosch, des Seth, des Adam, Gottes. (Gn 2,7; Gn 5,3; Gn 5,32)