1Jozue časně ráno se všemi syny Izraele vytáhl ze Šitimu. Došli až k Jordánu, a než jej překročili, přenocovali tam.2Ke konci těch tří dnů prošli táborem správcové3a přikázali lidu: „Jakmile uvidíte Truhlu smlouvy Hospodina, vašeho Boha, a levitské kněze, jak ji nesou, opustíte svá místa a půjdete za ní.4Mezi vámi a ní ale zůstane odstup asi dvou tisíc loket[1] – nesmíte se k ní přiblížit! Půjdete za ní, abyste poznali cestu, kterou máte jít, neboť tou cestou jste nikdy předtím nešli.“5Jozue lidu řekl: „Posvěťte se, neboť zítra mezi vámi Hospodin učiní podivuhodné věci.“6Potom řekl kněžím: „Vezměte Truhlu smlouvy a jděte před lidem.“ Vzali tedy Truhlu smlouvy a šli před lidem.7Hospodin tehdy řekl Jozuovi: „Dnešního dne ti začnu v očích celého Izraele dodávat na vážnosti, aby věděli, že jako jsem býval s Mojžíšem, budu i s tebou.8A ty přikážeš kněžím nesoucím Truhlu smlouvy: ‚Až dojdete ke kraji jordánských vod, zastavte se v Jordánu.‘“9Jozue tedy řekl synům Izraele: „Pojďte sem a slyšte slova Hospodina, vašeho Boha.“10Pak pokračoval: „Podle toho poznáte, že je mezi vámi živý Bůh: dozajista před vámi vyžene Kanaánce, Chetejce, Hivejce, Perizejce, Girgašejce, Emorejce a Jebusejce.11Hle, Truhla smlouvy Pána vší země přechází Jordán před vámi.12Proto si z izraelských kmenů vyberte dvanáct mužů, z každého kmene po jednom.13Jakmile kněží nesoucí Truhlu Hospodina, Pána vší země, stanou nohama ve vodách Jordánu, tehdy se jordánské vody rozdělí, takže se voda přitékající shora nahromadí na jednom místě.“14Když pak lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, kněží nesli před lidem Truhlu smlouvy.15Jakmile nosiči Truhly došli k Jordánu a kněží nesoucí Truhlu se nohama dotkli okraje vody (Jordán se pokaždé během sklizně všude vylévá z břehů),16vtom se vody přitékající shora zastavily. Nahromadily se velmi daleko odtud, u města Adam ležícího u Caretánu, zatímco vody odtékající směrem k Aravskému (neboli Mrtvému)[2] moři se dočista vytratily. Tak přešel lid přímo proti Jerichu.17Kněží nesoucí Truhlu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutě na suché zemi uprostřed Jordánu, zatímco celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý národ nepřešel Jordánem.
1Da machte sich Josua früh auf, und sie zogen aus Sittim und kamen an den Jordan, er und alle Kinder Israels; und sie rasteten dort, ehe sie hinüberzogen. (Gn 22,3; Gn 28,18; Jz 2,1; Jz 6,12; Jz 6,15; Jz 7,16; Jz 8,10; 1S 17,20; Př 31,15)2Nach drei Tagen aber gingen die Vorsteher durch das Lager (Jz 1,10)3und geboten dem Volk und sprachen: Wenn ihr die Bundeslade des HERRN, eures Gottes, sehen werdet und die Priester, die Leviten, die sie tragen, so brecht auf von eurem Ort und folgt ihr nach! (Nu 10,35; Dt 31,9; 2Pa 5,7)4Doch soll zwischen euch und ihr etwa 2 000 Ellen[1] Abstand sein. Kommt ihr nicht zu nahe, damit ihr den Weg erkennt, den ihr gehen sollt; denn ihr seid den Weg zuvor nicht gegangen! (Ž 25,12; Ž 32,8; Ž 139,24; Iz 48,17; J 10,4)5Und Josua sprach zum Volk: Heiligt euch, denn morgen wird der HERR unter euch Wunder tun! (Ex 3,20; Ex 19,10; Lv 20,7; Nu 11,18; Dt 7,19; Jz 7,13; 1S 16,5; Ž 77,15; Ž 96,3; 2K 7,1; 1Te 4,3)6Und zu den Priestern sprach Josua: Tragt die Bundeslade und zieht vor dem Volk hinüber! Da trugen sie die Bundeslade und gingen vor dem Volk her. (Nu 4,15; 1Pa 15,15)7Und der HERR sprach zu Josua: Heute will ich anfangen, dich vor ganz Israel groß zu machen, damit sie wissen, dass ich mit dir sein werde, wie ich mit Mose gewesen bin. (Jz 1,5; Jz 1,17; Jz 4,14; 1S 3,20; 1Pa 29,25)8Du aber gebiete den Priestern, welche die Bundeslade tragen, und sprich: Wenn ihr bis an das Wasser des Jordan kommt, so bleibt im Jordan stehen! (Ex 14,13; Jz 3,3; Jz 3,17; 1Pa 15,11; Neh 12,24; Pl 3,26)9Und Josua sprach zu den Kindern Israels[2]: Kommt herzu und hört die Worte des HERRN, eures Gottes! (Dt 4,1; Dt 12,28)10Und Josua sprach: Daran sollt ihr erkennen, dass der lebendige Gott in eurer Mitte ist und dass er die Kanaaniter, Hetiter, Hewiter, Pheresiter, Girgasiter, Amoriter und Jebusiter gewiss vor euch vertreiben wird: (Ex 33,2; Dt 5,26; Dt 7,1; Dt 31,17; 2Kr 19,4; Ž 44,3; Ž 46,6; Ž 80,9; Jr 10,10; 1Te 1,9)11Siehe, die Bundeslade des Herrn der ganzen Erde wird vor euch her über den Jordan gehen. (1Pa 29,11; Ž 83,18; Iz 54,5; Da 4,31; Za 4,14)12So nehmt nun aus den Stämmen Israels zwölf Männer, aus jedem Stamm einen Mann. (Jz 4,2)13Wenn dann die Fußsohlen der Priester, welche die Lade des HERRN, des Herrn der ganzen Erde, tragen, im Wasser des Jordan stillstehen, so wird das Wasser des Jordan, das Wasser, das von oben herabfließt, abgeschnitten werden, und es wird stehen bleiben wie ein Damm. (Ex 14,21; Jz 3,11; Ž 114,3; Ž 114,5)14Als nun das Volk auszog aus seinen Zelten, um über den Jordan zu gehen, und die Priester die Bundeslade vor dem Volk hertrugen, (Dt 31,26; Jz 3,3; Jz 3,6; Jz 6,6; Sk 7,44)15und als die, welche die Lade trugen, an den Jordan kamen, und die Priester, welche die Lade trugen, ihre Füße am Flussrand in das Wasser tauchten (der Jordan aber war überall über die Ufer getreten während der ganzen Zeit der Ernte), (Jz 4,18; 1Pa 12,15)16da stand das Wasser, das von oben herabkam, aufgerichtet wie ein Damm, weit entfernt bei der Stadt Adam, die neben Zartan liegt; aber das Wasser, das zum Meer der Arava[3] hinabfloss, zum Salzmeer[4], nahm ab und verlief sich völlig. So ging das Volk hinüber vor Jericho. (Gn 14,3; Nu 34,3; Nu 34,12; Jz 8,14; Jz 11,2; Jz 11,16; Jz 12,1; Jz 12,3; Jz 12,8; Jz 18,18; 1Kr 4,12; 1Kr 7,46)17Und die Priester, welche die Bundeslade des HERRN trugen, standen fest auf dem Trockenen, mitten im Jordan; und ganz Israel ging auf dem Trockenen hinüber, bis das ganze Volk den Jordan völlig überschritten hatte. (Ex 14,22; Ex 14,29; Jz 4,10)