1Když potom Jákob pozvedl oči, hle, spatřil přicházet Ezaua a s ním čtyři sta mužů. Rozdělil tedy děti mezi Léu, Ráchel a ty dvě otrokyně2a postavil otrokyně s jejich dětmi dopředu, Léu s jejími dětmi za ně a Ráchel s Josefem dozadu.3Sám pak šel před nimi a sedmkrát se poklonil až k zemi, než došel ke svému bratru.4Ezau mu vyběhl naproti, objal ho, padl mu kolem krku a líbal ho. Oba plakali.5Když potom pozvedl oči, spatřil ženy s dětmi a řekl: „Kdo je to s tebou?“ Jákob odpověděl: „To jsou děti, kterými Bůh obdaroval tvého služebníka.“6Mezitím se přiblížily otrokyně se svými dětmi a poklonily se.7Potom se přiblížila také Léa se svými dětmi a poklonily se. Nakonec se přiblížili Josef a Ráchel a i oni se poklonili.8Ezau se zeptal: „K čemu je celý ten průvod, který jsem potkal?“ On odpověděl: „Chtěl jsem si tě příznivě naklonit, můj pane.“9Ezau řekl: „Mám dostatek, bratře, nech si, co ti patří.“10Jákob však odpověděl: „Prosím, nikoli! Přijmi laskavě ode mě tento dar. Když vidím tvou tvář, je přívětivá jako tvář Boží.11Přijmi prosím z mého požehnání, co jsem ti přinesl, neboť Bůh ke mně byl milostivý a mám všeho dostatek.“ A naléhal na něj, až Ezau přijal.12Ten potom řekl: „Vydejme se na cestu, půjdu s tebou.“13Jákob mu však odpověděl: „Můj pán ví, že tu jsou malé děti. Navíc mám s sebou březí ovce a krávy; budou-li hnány po celý den, všechen dobytek pomře.14Nechť prosím můj pán jde před svým služebníkem napřed. Já pak budu pokračovat zvolna, jak bude moci stačit stádo, které mám před sebou, a jak budou moci stačit děti, dokud nedojdu ke svému pánu do Seíru.“15Ezau řekl: „Nechám tedy s tebou některé ze svých lidí.“ Jákob však odpověděl: „K čemu to, můj pane? Kéž mi jen zachováš svou přízeň.“16A tak se Ezau téhož dne vrátil svou cestou do Seíru,17zatímco Jákob se vydal k Sukotu. Tam si postavil dům a pro svůj dobytek zhotovil přístřešky. Proto se to místo jmenuje Sukot, Přístřešky.
Dína mezi Šechemskými
18Jákob pak na cestě z Padan-aramu pokojně dorazil do města Šechem v kanaánské zemi a utábořil se před městem.19Díl pole, na němž vztyčil svůj stan, koupil od synů Šechemova otce Chamora za sto stříbrných.20Postavil tam oltář a nazval ho „Bůh je Bohem Izraele.“
1Und Jakob erhob seine Augen und schaute, und siehe, Esau kam heran und 400 Mann mit ihm. Da verteilte er die Kinder auf Lea und auf Rahel und auf die beiden Mägde. (Gn 32,6; Gn 32,7; Gn 32,16)2Und er stellte die Mägde mit ihren Kindern voran und Lea mit ihren Kindern danach und Rahel mit Joseph zuletzt. (Gn 29,30)3Er selbst aber ging ihnen voraus und verneigte sich siebenmal zur Erde, bis er nahe zu seinem Bruder kam. (Gn 18,2; Gn 42,6; 1S 20,41)4Da lief ihm Esau entgegen, umarmte ihn, fiel ihm um den Hals und küsste ihn; und sie weinten. (Gn 45,14; Gn 46,29; Př 16,7; L 15,20)5Als aber Esau seine Augen erhob, sah er die Frauen und die Kinder und sprach: Gehören diese dir? Er antwortete: Es sind die Kinder, mit denen Gott deinen Knecht begnadigt hat! (Gn 48,3; Ž 127,3)6Da traten die Mägde herzu samt ihren Kindern und verneigten sich. (Gn 33,2)7Auch Lea kam herbei mit ihren Kindern, und sie verneigten sich; danach kam Joseph mit Rahel herbei, und auch sie verneigten sich. (Gn 30,24)8Und er fragte: Was willst du denn mit jenem ganzen Heer, dem ich begegnet bin? Jakob antwortete: Ich wollte Gnade finden in den Augen meines Herrn! (Gn 32,5; Gn 32,20)9Esau antwortete: Ich habe genug, mein Bruder; behalte, was du hast! (Fp 4,18)10Jakob antwortete: O nein! Habe ich Gnade vor deinen Augen gefunden, so nimm doch das Geschenk an von meiner Hand; denn deshalb habe ich dein Angesicht gesehen, als sähe ich Gottes Angesicht, und du warst so freundlich gegen mich! (Gn 43,3; 2S 14,24; Jb 33,26)11Nimm doch den Segen, der dir überbracht worden ist, von mir an; denn Gott hat mich begnadigt, und ich bin mit allem versehen! So drang er in ihn, dass er es annehmen sollte. (1S 25,27)12Und Esau sprach: Lass uns aufbrechen und gehen; ich will neben dir herziehen! (Gn 33,14)13Er aber antwortete: Mein Herr weiß, dass die Kinder noch zart sind; dazu habe ich säugende Schafe und Kühe bei mir; wenn sie einen einzigen Tag übertrieben würden, so würde mir die ganze Herde sterben. (Př 12,10)14Mein Herr möge doch seinem Knecht vorausgehen, ich aber will gemächlich hintennachziehen, wie eben das Vieh vor mir her und die Kinder gehen können, bis ich zu meinem Herrn nach Seir komme! (Gn 32,3; Gn 36,8; Dt 2,4)15Da sprach Esau: So will ich doch einige von meinen Leuten bei dir lassen! Aber er sprach: Wozu das? Wenn ich nur Gnade finde vor den Augen meines Herrn! (Gn 47,25; Rt 2,13)16So kehrte Esau am gleichen Tag wieder nach Seir zurück.
Die Ankunft Jakobs in Kanaan
17Jakob aber brach auf nach Sukkot und baute sich dort ein Haus und errichtete für seine Herden Hütten; daher wurde der Ort Sukkot genannt. (Jz 13,27; Sd 8,5; 1Kr 7,46; Ž 60,8)18Und Jakob kam wohlbehalten bis zu der Stadt Sichem, die im Land Kanaan liegt, nachdem er aus Paddan-Aram gekommen war; und er lagerte sich der Stadt gegenüber. (Gn 12,6; Jz 17,7; Jz 20,7; 1Kr 12,25; J 4,5)19Und er kaufte das Grundstück, auf dem er sein Zelt aufgeschlagen hatte, von der Hand der Söhne Hemors, des Vaters Sichems, für 100 Kesita, (Gn 23,13; Jz 24,32)20und er errichtete dort einen Altar; den nannte er »Gott, der Gott Israels«. (Gn 28,21; Gn 32,28; Gn 35,7)