Genesis 30 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Když Ráchel viděla, že Jákobovi nerodí děti, záviděla své sestře a řekla Jákobovi: „Dej mi syny, nebo umřu!“ 2 Jákob se však na Ráchel rozhněval: „Máš mě snad za Boha, který ti nedopřál plod života?“ 3 „Zde je má děvečka Bilha,“ řekla mu. „Spi s ní, ať rodí na můj klín. Tak získám syny skrze ni.“ 4 A tak mu dala svou otrokyni Bilhu za ženu. Jákob s ní spal 5 a Bilha počala a porodila mu syna. 6 Tehdy Ráchel řekla: „Bůh mne rozsoudil – vyslyšel můj hlas a dal mi syna!“ Proto mu dala jméno Dan, Soudce. 7 Ráchelina otrokyně Bilha pak počala znovu a porodila Jákobovi druhého syna. 8 Tehdy Ráchel řekla: „Vedla jsem se sestrou Boží boje a zvítězila jsem!“ A tak mu dala jméno Neftalí, Můj boj. 9 Když Léa viděla, že přestala rodit, vzala svou otrokyni Zilpu a dala ji Jákobovi za ženu. 10 Její otrokyně Zilpa potom Jákobovi porodila syna. 11 Léa řekla: „Přišlo mé štěstí!“ a dala mu jméno Gád, Štěstí.^[1] 12 A když Léina otrokyně Zilpa porodila Jákobovi druhého syna, 13 Léa řekla: „To je pro mé blaho! Ženy mi budou blahopřát!“ Dala mu tedy jméno Ašer, Blažený. 14 Jednou, v době pšeničné sklizně, vyšel Ruben na pole, nalezl milostná jablíčka mandragory a přinesl je své matce Lée. Ráchel tehdy Lée řekla: „Dej mi prosím trochu těch milostných jablíček, co našel tvůj syn.“ 15 Ta jí však odpověděla: „Nestačí, žes mi vzala manžela? Teď mi chceš vzít ještě milostná jablíčka, která mám od syna?“ „Tak dobře,“ odvětila Ráchel. „Nechám ho dnes v noci spát s tebou výměnou za milostná jablíčka od tvého syna.“ 16 Když se pak Jákob večer vracel z pole, vyšla mu Léa naproti se slovy: „Musíš spát se mnou! Dostala jsem tě odměnou za mandragoru od svého syna.“ A tak té noci spal s ní. 17 A Bůh Léu vyslyšel: počala a porodila Jákobovi pátého syna. 18 Tehdy řekla: „Bůh mě odměnil za to, že jsem svému muži dala svou otrokyni!“ A tak mu dala jméno Isachar, Odměna. 19 Potom Léa počala znovu a porodila Jákobovi šestého syna. 20 Tehdy řekla: „Bůh mne obdařil vzácným darem! Konečně mě můj manžel bude mít v úctě, vždyť jsem mu porodila šest synů!“ Dala mu tedy jméno Zabulon, Úcta. 21 Potom porodila dceru a dala jí jméno Dína, Spravedlnost. 22 Bůh však pamatoval i na Ráchel; vyslyšel ji a otevřel její lůno. 23 Počala tedy, a když porodila syna, řekla: „Bůh mě zbavil mé hanby!“ 24 A tak mu dala jméno Josef, Přídavek, neboť řekla: „Kéž mi Hospodin přidá dalšího syna!“

Jákobovo zbohatnutí

25 Když Ráchel Jákobovi porodila Josefa, řekl Jákob Lábanovi: „Propusť mě, ať se vrátím domů do své země. 26 Dej mi mé ženy a mé děti, za něž jsem ti sloužil, a nech mě odejít. Víš přece, jakou službu jsem ti odvedl.“ 27 Lában mu odpověděl: „Laskavě prosím, zůstaň se mnou. Zjistil jsem, že mi Hospodin kvůli tobě požehnal.“ 28 A dodal: „Dám ti odměnu, o jakou si řekneš.“ 29 Jákob mu na to odpověděl: „Sám víš, jak jsem ti sloužil a jak se tvému dobytku se mnou dařilo. 30 To málo, co jsi měl, než jsem přišel, se nesmírně rozrostlo, protože ti po mém příchodu Hospodin požehnal. Kdy se už budu moci starat také o svůj vlastní dům?“ 31 Lában řekl: „Co ti mám dát?“ „Nedávej mi nic,“ odpověděl Jákob. „Budu znovu pást a střežit tvá stáda, uděláš-li pro mě toto: 32 Projdu dnes všechen tvůj dobytek a vyřadím z něj každé skvrnité a strakaté mládě, každé načernalé jehně a každé strakaté a skvrnité kůzle. To bude má odměna. 33 Má poctivost se v budoucnu prokáže takto: Až přijdeš přehlédnout mou odměnu, ať se mi každé kůzle, jež nebude skvrnité nebo strakaté, a každé jehně, jež nebude načernalé, počítá za krádež.? 34 Lában tedy řekl: „Dobrá, ať je po tvém.“ 35 Ještě téhož dne však vyřadil pruhované a strakaté kozly, všechny skvrnité a strakaté kozy, všechno, co mělo bílé skvrny, i všechna načernalá jehňata, svěřil je do rukou svých synů 36 a vzdálil se od Jákoba na tři dny cesty daleko. A tak Jákob pásl zbytek Lábanova dobytka. 37 Jákob si tenkrát vzal čerstvé topolové, mandloňové a platanové pruty, oloupal z nich proužky kůry, a tak odkryl bílé jádro prutů. 38 Potom ty oloupané pruty kladl před dobytek do žlabů, totiž do koryt na vodu, k nimž zvířata přicházela pít a kde se pářila. 39 Zvířata, jež se pářila před těmi pruty pak vrhala pruhovaná, skvrnitá a strakatá mláďata. 40 Jákob ta jehňata odděloval a v Lábanově stádě obracel dobytek směrem k pruhovaným i všem načernalým kusům. Tak si Jákob pořídil svá vlastní stáda a ta nestavěl k Lábanovým zvířatům. 41 A kdykoli se pářily statné kusy, Jákob jim před oči do žlabů kladl ty pruty, aby se pářily před pruty. 42 Když však byla zvířata neduživá, pruty nekladl. A tak byl Lábanův dobytek neduživý, ale Jákobův statný. 43 Takto se ten muž nesmírně rozmohl, takže měl množství stád, otrokyň, otroků, velbloudů i oslů.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Jakobs Familie wächst

1 Als aber Rahel sah, dass sie dem Jakob keine Kinder gebar, wurde sie eifersüchtig auf ihre Schwester und sprach zu Jakob: Schaffe mir Kinder! Wenn nicht, so sterbe ich! (Gn 35,16; Gn 37,11; Př 14,30; 1K 3,3)

Gn 35,16Gn 37,11Př 14,301K 3,3

2 Jakob aber wurde sehr zornig auf Rahel und sprach: Bin ich denn an Gottes Stelle, der dir Leibesfrucht versagt? (Gn 31,36; Gn 50,19; Ex 32,19; 2Kr 5,7)

Gn 31,36Gn 50,19Ex 32,192Kr 5,7

3 Sie aber sprach: Siehe, da ist meine Magd Bilha, gehe zu ihr ein, dass sie in meinen Schoß gebäre und ich doch durch sie Nachkommen erhalte! (Gn 16,2; Rt 4,11) 4 Und sie gab ihm ihre Magd Bilha zur Frau, und Jakob ging zu ihr ein. (Gn 46,25) 5 Bilha aber wurde schwanger und gebar dem Jakob einen Sohn. 6 Da sprach Rahel: Gott hat mir Recht verschafft und meine Stimme erhört und mir einen Sohn gegeben! Darum gab sie ihm den Namen Dan. (Gn 49,16; Sd 13,2; Sd 13,24) 7 Und Bilha, die Magd Rahels, wurde nochmals schwanger und gebar dem Jakob einen zweiten Sohn. (Gn 30,3) 8 Da sprach Rahel: Kämpfe Gottes habe ich mit meiner Schwester gekämpft und habe auch gewonnen! Darum gab sie ihm den Namen Naphtali. (Gn 32,29; Gn 35,25; Gn 49,21; Mt 4,13)

Gn 32,29Gn 35,25Gn 49,21Mt 4,13

9 Als nun Lea sah, dass sie aufgehört hatte zu gebären, nahm sie ihre Magd Silpa und gab sie Jakob zur Frau. (Gn 30,3) 10 Und Silpa, Leas Magd, gebar dem Jakob einen Sohn. 11 Da sprach Lea: Ich habe Glück! Und sie gab ihm den Namen Gad. (Gn 49,19; Dt 33,20) 12 Danach gebar Silpa, Leas Magd, dem Jakob einen zweiten Sohn. (Gn 30,13) 13 Da sprach Lea: Wohl mir! Die Töchter werden mich glücklich preisen! Und sie gab ihm den Namen Asser. (Gn 49,20; Dt 33,24; Př 31,28; Pís 6,9; L 1,48)

Gn 49,20Dt 33,24Př 31,28Pís 6,9L 1,48

14 Ruben aber ging aus zur Zeit der Weizenernte und fand Alraunenfrüchte auf dem Feld und brachte sie heim zu seiner Mutter Lea. Da sprach Rahel zu Lea: Gib mir einen Teil der Alraunenfrüchte deines Sohnes! (Pís 7,14) 15 Sie antwortete ihr: Ist das nicht genug, dass du mir meinen Mann genommen hast? Und willst du auch die Alraunenfrüchte meines Sohnes nehmen? Rahel sprach: Er soll dafür diese Nacht bei dir schlafen zum Entgelt für die Alraunenfrüchte deines Sohnes! (Nu 16,9; Iz 7,13) 16 Als nun Jakob am Abend vom Feld kam, ging ihm Lea entgegen und sprach: Du sollst zu mir kommen, denn ich habe dich erkauft um die Alraunenfrüchte meines Sohnes! Und er schlief in jener Nacht bei ihr. 17 Und Gott erhörte Lea, und sie wurde schwanger und gebar dem Jakob den fünften Sohn. (Gn 30,22; 1S 1,20; 1S 1,27; L 1,13)

Gn 30,221S 1,201S 1,27L 1,13

18 Da sprach Lea: Gott hat es mir gelohnt, dass ich meinem Mann meine Magd gegeben habe! Und sie gab ihm den Namen Issaschar. (Gn 49,14; Dt 33,18; 1Pa 12,32) 19 Und Lea wurde noch einmal schwanger und gebar dem Jakob den sechsten Sohn. (Gn 35,23) 20 Und Lea sprach: Gott hat mich mit einer guten Gabe beschenkt! Nun wird mein Mann wieder bei mir wohnen, denn ich habe ihm sechs Söhne geboren! Und sie gab ihm den Namen Sebulon. (Gn 29,34; Gn 46,14; Gn 49,13; Sd 4,10; Sd 5,14; Ž 68,28)

Gn 29,34Gn 46,14Gn 49,13Sd 4,10Sd 5,14Ž 68,28

21 Danach gebar sie eine Tochter, der sie den Namen Dina gab. (Gn 34,1; Gn 46,15) 22 Aber Gott gedachte an Rahel, und Gott erhörte sie und öffnete ihren Mutterschoß. (Gn 8,1; Gn 21,1; Gn 25,21; 1S 1,19; Ž 113,9; Ž 127,3)

Gn 8,1Gn 21,1Gn 25,211S 1,19Ž 113,9Ž 127,3

23 Und sie wurde schwanger und gebar einen Sohn und sprach: Gott hat meine Schmach von mir genommen! (1S 1,6; 1S 1,20; Iz 4,1; L 1,24)

1S 1,61S 1,20Iz 4,1L 1,24

24 Und sie gab ihm den Namen Joseph und sprach: Der HERR wolle mir noch einen Sohn dazugeben! (Gn 37,2; Gn 39,1; Gn 49,22)

Jakobs Reichtum nimmt zu

25 Und es geschah, als Rahel den Joseph geboren hatte, da sprach Jakob zu Laban: Entlasse mich, dass ich an meinen Ort und in mein Land ziehe! (Gn 27,45; Gn 28,15; Žd 11,9; Žd 11,15)

Gn 27,45Gn 28,15Žd 11,9Žd 11,15

26 Gib mir meine Frauen und Kinder, um die ich dir gedient habe, dass ich gehen kann! Denn du weißt, welche Dienste ich dir geleistet habe. (Gn 29,20; Gn 29,30; Gn 31,41) 27 Laban antwortete: Ach, dass ich doch in deinen Augen Gnade fände! Ich habe ja erfahren, dass der HERR mich um deinetwillen gesegnet hat. (Gn 18,3; Gn 33,15; Gn 39,3; Gn 39,5; Gn 39,23; Ž 1,3; Iz 61,9)

Gn 18,3Gn 33,15Gn 39,3Gn 39,5Gn 39,23Ž 1,3Iz 61,9

28 Und er sprach: Bestimme mir deinen Lohn, so will ich ihn dir geben! (Gn 29,15; Gn 29,19) 29 Jakob sprach: Du weißt, wie ich dir gedient habe, und was aus deinem Vieh unter meiner Pflege geworden ist. (Gn 31,38; Mt 24,45; Tt 2,9; 1P 2,18)

Gn 31,38Mt 24,45Tt 2,91P 2,18

30 Denn es war wenig, was du vor meiner Ankunft hattest; nun aber hat es sich gewaltig vermehrt, und der HERR hat dich gesegnet, seit ich hergekommen bin; und nun, wann soll ich auch für mein Haus sorgen? (1Tm 5,8) 31 Er sprach: Was soll ich dir denn geben? Jakob sprach: Du brauchst mir gar nichts zu geben! Wenn du mir nur das tun willst, so will ich deine Herden wieder weiden und hüten: (Rt 2,12) 32 Ich will heute durch alle deine Herden gehen, und du sollst daraus alle gesprenkelten und gefleckten Schafe absondern, auch alle schwarzen unter den Schafen und alle gefleckten und gesprenkelten Ziegen; und das soll mein Lohn sein. (Gn 30,35; Gn 31,8; Gn 31,10) 33 So wird dann meine Gerechtigkeit für mich sprechen am künftigen Tag vor deinen Augen, wenn du wegen meines Lohnes kommst; alles, was bei mir weder gesprenkelt noch gefleckt ist unter den Ziegen und was nicht schwarz ist unter den Schafen, das soll als gestohlen gelten! (Gn 31,37; 1S 26,23; 2S 22,21; Ž 18,25)

Gn 31,371S 26,232S 22,21Ž 18,25

34 Da sprach Laban: Gut; es sei so, wie du gesagt hast! (1K 3,8) 35 Und er sonderte noch am gleichen Tag die gestreiften und gefleckten Böcke aus und alle gesprenkelten und gefleckten Ziegen, alles, woran etwas Weißes war, und alles, was schwarz war unter den Schafen, und er gab sie unter die Hand seiner Söhne. (Gn 30,32; Gn 31,1; Gn 31,9) 36 Und er machte einen Abstand von drei Tagereisen zwischen sich und Jakob; Jakob aber weidete die übrige Herde Labans. (Gn 31,22; Ex 3,18; Ex 5,3; Ex 8,27)

Gn 31,22Ex 3,18Ex 5,3Ex 8,27

37 Da nahm Jakob frische Ruten von Pappeln, Mandel- und Platanenbäumen und schälte weiße Streifen daran, indem er das Weiße an den Ruten bloßlegte. (Gn 30,38; Gn 30,41) 38 Und er legte die Ruten, die er abgeschält hatte, in die Tränkrinnen, in die Wassertränken, wohin die Herde zum Trinken kam, gerade vor die Tiere hin. Sie waren aber brünstig, als sie zur Tränke kamen. (Ex 2,16) 39 So empfingen die Herden angesichts der Ruten, und sie warfen Gestreifte, Gesprenkelte und Gefleckte. (Gn 31,9) 40 Die Lämmer aber sonderte Jakob ab und richtete die Tiere gegen die Gefleckten und Schwarzen in der Herde Labans aus; und er machte sich besondere Herden und tat sie nicht zu Labans Tieren. (Gn 30,32) 41 Und es geschah, jedes Mal, wenn die Zeit kam, wo die kräftigen Tiere brünstig wurden, legte Jakob die Ruten in die Tränkrinnen vor die Augen der Tiere, damit sie über den Ruten empfingen; (Gn 30,37) 42 wenn aber die Schwachen brünstig wurden, legte er sie nicht hinein. So erhielt Laban die Schwachen und Jakob die Starken. 43 Und der Mann wurde außerordentlich reich und bekam viele Herden, Mägde und Knechte, Kamele und Esel. (Gn 24,35; Gn 26,13; Gn 30,30; Gn 31,7; Kaz 2,7)

Gn 24,35Gn 26,13Gn 30,30Gn 31,7Kaz 2,7