Genesis 17 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Potvrzení smlouvy

1 Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu Hospodin a řekl mu: „Já jsem Všemohoucí Bůh. Choď stále přede mnou a buď poctivý. 2 Splním svou smlouvu s tebou a nesmírně tě rozmnožím.“ 3 Abram padl na tvář a Bůh k němu mluvil: 4 „Hle, já sám s tebou činím smlouvu: budeš otcem mnohých národů. 5 Nebudeš se už jmenovat Abram, Vznešený otec, ale Abraham, Otec množství, neboť jsem tě učinil otcem mnohých národů. 6 Způsobím, aby ses nesmírně rozplodil, a učiním z tebe národy – i králové z tebe vzejdou. 7 Potvrzuji svou smlouvu s tebou i s tvým budoucím semenem ve všech jejich pokoleních: je to věčná smlouva, že budu tvým Bohem i Bohem tvého budoucího semene. 8 Tobě a tvému budoucímu semeni dám zem tvého putování, celou kanaánskou zem, do věčného vlastnictví a budu jejich Bohem.“ 9 Bůh Abrahamovi řekl: „Ty budeš zachovávat mou smlouvu – ty i tvé budoucí símě ve všech jejich pokoleních. 10 Toto je má smlouva s vámi a s tvým budoucím semenem, toto budete zachovávat: každý, kdo je u vás mužského pohlaví, bude obřezán. 11 Obřežete předkožku svého údu a to vám bude znamením smlouvy, kterou máte se mnou. 12 Každý, kdo je u vás mužského pohlaví, jak narozený v domě, tak koupený za peníze od kteréhokoli cizince, jenž není ze tvého semene, bude ve vašich pokoleních obřezán, když mu bude osm dní. 13 Musí být obřezán, ať je narozen ve tvém domě nebo koupen za tvé peníze. Tak bude má smlouva na tvém těle smlouvou věčnou. 14 Neobřezanec mužského pohlaví, jenž by si nenechal předkožku obřezat, bude vyobcován ze svého lidu, neboť porušil mou smlouvu.“ 15 Bůh Abrahamovi řekl: „Své manželce Saraj už nebudeš říkat Saraj, Bojovnice, ale bude se jmenovat Sára, Kněžna. 16 Požehnám ji a dám ti z ní syna. Požehnám ji a budou z ní národy, vzejdou z ní králové národů.“ 17 Abraham padl na tvář, zasmál se a pomyslel si: „Copak se stoletému narodí syn? Copak Sára v devadesáti letech porodí?“ 18 Odpověděl tedy Bohu: „Kéž je před tebou živ aspoň Izmael!“ 19 Bůh však řekl: „Nikoli! Tvá manželka Sára ti vskutku porodí syna a dáš mu jméno Izák, Smíšek. Jemu potvrdím svou smlouvu, aby byla věčnou smlouvou pro jeho budoucí símě. 20 Vyslyšel jsem tě i ohledně Izmaele. Hle, požehnám mu a způsobím, aby se nesmírně rozplodil a rozmnožil; zplodí dvanáctero knížat a učiním z něj veliký národ. 21 Svou smlouvu však potvrdím Izákovi, jehož ti Sára porodí příští rok touto dobou.“ 22 A když s ním domluvil, vznesl se Bůh od Abrahama. 23 Abraham potom vzal svého syna Izmaele a všechny narozené ve svém domě i všechny koupené za peníze, všechny, kdo byli v Abrahamově domácnosti mužského pohlaví, a ještě téhož dne jim obřezal předkožky, jak mu to řekl Bůh. 24 Abrahamovo neobřezané tělo bylo obřezáno, když mu bylo devadesát devět let. 25 Neobřezané tělo jeho syna Izmaele bylo obřezáno, když mu bylo třináct let. 26 Abraham a jeho syn Izmael byli obřezáni ještě téhož dne 27 a všichni jeho domácí, jak narození v domě, tak koupení od cizince za peníze, byli obřezáni s ním.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Gottes Bund mit Abraham. Beschneidung und Verheißung Isaaks

1 Als nun Abram 99 Jahre alt war, erschien ihm der HERR und sprach zu ihm: Ich bin Gott, der Allmächtige. Wandle vor mir und sei untadelig! (Gn 5,24; Gn 24,40; Gn 28,3; Gn 35,11; Ex 6,3; 2Kr 20,3; Ž 91,1; Zj 1,8; Zj 4,8; Zj 19,6)

Gn 5,24Gn 24,40Gn 28,3Gn 35,11Ex 6,32Kr 20,3Ž 91,1Zj 1,8Zj 4,8Zj 19,6

2 Und ich will meinen Bund schließen zwischen mir und dir und will dich über alle Maßen mehren! (Gn 9,9; Gn 13,16; Gn 15,18; Gn 22,17; Ex 2,24; 1Pa 16,16; Ž 105,8)

Gn 9,9Gn 13,16Gn 15,18Gn 22,17Ex 2,241Pa 16,16Ž 105,8

3 Da fiel Abram auf sein Angesicht. Und Gott redete weiter mit ihm und sprach: (Gn 17,17; Lv 9,24; Jz 5,14) 4 Siehe, ich bin der, welcher im Bund mit dir steht; und du sollst ein Vater vieler Völker werden. (Gn 22,17; Ga 3,8) 5 Darum sollst du nicht mehr Abram^[1] heißen, sondern Abraham^[2] soll dein Name sein; denn ich habe dich zum Vater vieler Völker gemacht. (Gn 17,15; Gn 32,28; 2S 12,25; Neh 9,7; Ř 4,17)

Gn 17,15Gn 32,282S 12,25Neh 9,7Ř 4,17

6 Und ich will dich sehr, sehr fruchtbar machen und will dich zu Völkern machen; auch Könige sollen von dir herkommen. (Gn 17,16; Gn 17,20; Gn 35,11) 7 Und ich will meinen Bund aufrichten zwischen mir und dir und deinem Samen nach dir von Geschlecht zu Geschlecht als einen ewigen Bund, dein Gott zu sein und der deines Samens nach dir. (Gn 17,2; Gn 28,13; Ex 3,15; Lv 26,12; Žd 11,16)

Gn 17,2Gn 28,13Ex 3,15Lv 26,12Žd 11,16

8 Und ich will dir und deinem Samen nach dir das Land zum ewigen Besitz geben, in dem du ein Fremdling bist, nämlich das ganze Land Kanaan, und ich will ihr Gott sein. (Gn 48,4; Ex 6,7; Dt 29,12; Dt 34,4; Ez 37,25; Ez 37,27)

Gn 48,4Ex 6,7Dt 29,12Dt 34,4Ez 37,25Ez 37,27

9 Und Gott sprach weiter zu Abraham: So bewahre du nun meinen Bund, du und dein Same nach dir, von Geschlecht zu Geschlecht! (Ž 25,10; Iz 56,4) 10 Das ist aber mein Bund, den ihr bewahren sollt, zwischen mir und euch und deinem Samen nach dir: Alles, was männlich ist unter euch, soll beschnitten werden. (Gn 17,11; Sk 7,8) 11 Und ihr sollt am Fleisch eurer Vorhaut beschnitten werden. Das soll ein Zeichen des Bundes sein zwischen mir und euch. (Ex 4,25; Dt 10,16; Jz 5,3; L 1,59; Ř 4,11; Ko 2,11)

Ex 4,25Dt 10,16Jz 5,3L 1,59Ř 4,11Ko 2,11

12 Jedes Männliche von euren Nachkommen soll bei euch beschnitten werden, wenn es acht Tage alt ist, sei es im Haus geboren oder um Geld erkauft von irgendwelchen Fremden, die nicht von deinem Samen sind. (Gn 21,4; Lv 12,3; L 2,21; Fp 3,5)

Gn 21,4Lv 12,3L 2,21Fp 3,5

13 Was in deinem Haus geboren oder um Geld erkauft wird, soll unbedingt beschnitten werden. So soll mein Bund an eurem Fleisch sein, ein ewiger Bund. (Gn 9,16; Ex 12,44; Ex 12,48) 14 Und ein unbeschnittener Mann, einer, der sich nicht beschneiden lässt am Fleisch seiner Vorhaut, dessen Seele soll ausgerottet werden aus seinem Volk, weil er meinen Bund gebrochen hat! (Ex 4,24; Sk 7,51) 15 Und Gott sprach weiter zu Abraham: Du sollst deine Frau Sarai nicht mehr Sarai^[3] nennen, sondern Sarah^[4] soll ihr Name sein; (Gn 17,5) 16 denn ich will sie segnen und will dir auch von ihr einen Sohn geben. Ich will sie segnen, und sie soll zu Nationen werden, und Könige von Völkern sollen von ihr kommen! (Gn 17,6; Gn 21,1; Žd 11,11) 17 Da fiel Abraham auf sein Angesicht und lachte und sprach in seinem Herzen: Sollte einem Hundertjährigen ein Kind geboren werden, und Sarah, die Neunzigjährige, sollte gebären? (Gn 18,12; L 1,18; J 8,56) 18 Und Abraham sprach zu Gott: Ach, dass Ismael vor dir leben möchte! 19 Da sprach Gott: Nein, sondern Sarah, deine Frau, soll dir einen Sohn gebären, den sollst du Isaak^[5] nennen; denn ich will mit ihm einen Bund aufrichten als einen ewigen Bund für seinen Samen nach ihm. (Gn 17,17; Gn 18,12; Gn 21,6; Ř 9,7; Ga 4,22)

Gn 17,17Gn 18,12Gn 21,6Ř 9,7Ga 4,22

20 Wegen Ismael aber habe ich dich auch erhört. Siehe, ich habe ihn reichlich gesegnet und will ihn fruchtbar machen und sehr mehren. Er wird zwölf Fürsten zeugen, und ich will ihn zu einem großen Volk machen. (Gn 16,10; Gn 25,12) 21 Meinen Bund aber will ich mit Isaak aufrichten, den dir Sarah um diese bestimmte Zeit im nächsten Jahr gebären soll! (Gn 21,1; Ex 3,15) 22 Und als er mit ihm ausgeredet hatte, erhob sich Gott hinweg von Abraham. (Gn 18,33; Gn 35,13; J 1,18) 23 Da nahm Abraham seinen Sohn Ismael und alle in seinem Haus geborenen [Knechte], und alle, die um sein Geld erkauft waren, alles, was männlich war unter seinen Hausgenossen, und er beschnitt das Fleisch ihrer Vorhaut am selben Tag, wie Gott es ihm gesagt hatte. (Gn 17,10; Jz 5,2) 24 Und Abraham war 99 Jahre alt, als das Fleisch seiner Vorhaut beschnitten wurde. (Gn 12,4) 25 Ismael aber, sein Sohn, war 13 Jahre alt, als das Fleisch seiner Vorhaut beschnitten wurde. (Gn 16,16) 26 Am selben Tag ließen sich Abraham und sein Sohn Ismael beschneiden; (Jz 5,2) 27 und alles, was männlich war in seinem Haus, daheim geboren und von Fremdlingen um Geld erkauft, wurde mit ihm beschnitten.