1Potom řekl Mojžíšovi: „Vystup k Hospodinu. Ty, Áron, Nádab, Abihu[1] a sedmdesát izraelských stařešinů se budete zdálky klanět.2K Hospodinu však přistoupí jen Mojžíš, oni ať se nepřibližují. Také lid ať nevystupuje spolu s ním.“3Když pak Mojžíš přišel a přednesl lidu všechna Hospodinova slova a všechny zákony, všechen lid odpověděl jedním hlasem: „Budeme dělat vše, co Hospodin řekl!“4Mojžíš pak všechna Hospodinova slova zapsal. Časně ráno vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct památných sloupů podle dvanácti izraelských kmenů.5Izraelské mládence pak poslal, aby přinášeli zápalné oběti a obětovali Hospodinu býčky jako pokojné oběti.6Mojžíš vzal polovinu krve, nalil ji do misek a tou polovinou krve pokropil oltář.7Vzal také Knihu smlouvy a předčítal ji lidu. Ten řekl: „Budeme dělat vše, co Hospodin řekl. Budeme poslušní.“8Mojžíš tedy vzal zbytek krve a pokropil lid se slovy: „Hle, krev smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavírá na základě všech těchto slov.“9Mojžíš, Áron, Nádab, Abihu a sedmdesát izraelských stařešinů pak vystoupilo na horu10a spatřili Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo něco jako safírové dláždění, jasné jako samo nebe.11Nevztáhl však ruku na přední ze synů Izraele, ačkoli zahlédli Boha. Potom jedli a pili.
Vystup ke mně
12Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vystup ke mně na horu a zůstaň tam. Dám ti kamenné desky – zákon a přikázání – které jsem napsal k jejich vyučování.“13Mojžíš i jeho pomocník Jozue tedy vstali a Mojžíš vystoupil na Boží horu.14Stařešinům řekl: „Zůstaňte tu, dokud se k vám nevrátíme. Hle, Áron a Hur budou s vámi. Kdo bude něco potřebovat, ať jde za nimi.“15Mojžíš tedy vystoupil na horu a horu přikryl oblak.16Hospodinova sláva přebývala na hoře Sinaj a oblak ji přikrýval šest dní. Sedmého dne pak na Mojžíše zprostřed oblaku zavolal.17Z pohledu Izraelitů vypadala Hospodinova sláva na vrcholu hory jako stravující oheň.18Mojžíš vešel doprostřed oblaku a vystoupil na horu. Mojžíš byl na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí.
1Und er sprach zu Mose: Steige herauf zum HERRN, du und Aaron, Nadab und Abihu und 70 von den Ältesten Israels, und betet an von ferne! (Ex 28,1; Lv 10,1; Nu 11,16; Ez 8,11)2Aber Mose allein soll sich zu dem HERRN nahen; jene sollen sich nicht nahen, und das Volk soll nicht mit ihnen heraufkommen! (Ex 19,12; Ex 19,21)3Und Mose kam und verkündigte dem Volk alle Worte des HERRN und alle Verordnungen. Da antwortete das Volk einstimmig und sprach: Alle Worte, die der HERR geredet hat, wollen wir tun! (Ex 19,8; Ex 24,7)4Da schrieb Mose alle Worte des HERRN nieder. Und er stand früh am Morgen auf und errichtete einen Altar unten am Berg und zwölf Gedenksteine für die zwölf Stämme Israels. (Ex 20,24; Dt 31,9; Jz 24,26; 1Kr 18,31; Neh 10,1)5Und Mose sandte junge israelitische Männer, damit sie Brandopfer darbrachten und Jungstiere opferten als Friedensopfer für den HERRN. (Lv 3,1; Ž 50,5; Za 2,8)6Und Mose nahm die Hälfte des Blutes und goss es in Schalen; aber die andere Hälfte des Blutes sprengte er auf den Altar. (Žd 9,18)7Darauf nahm er das Buch des Bundes und las es vor den Ohren des Volkes. Und sie sprachen: Alles, was der HERR gesagt hat, das wollen wir tun und darauf hören! (Ex 24,3)8Da nahm Mose das Blut und sprengte es auf das Volk und sprach: Seht, das ist das Blut des Bundes, den der HERR mit euch geschlossen hat aufgrund aller dieser Worte! (Ex 29,16; Lv 17,6; Ez 36,25; Mk 14,22; L 22,20; Žd 9,13; Žd 9,18; Žd 9,20)9Da stiegen Mose und Aaron, Nadab und Abihu und 70 von den Ältesten Israels hinauf; (Ex 24,12)10und sie sahen den Gott Israels; und unter seinen Füßen war es wie ein Gebilde von Saphirplatten und so klar wie der Himmel selbst. (Gn 32,30; Ex 24,11; Sd 13,22; 1Kr 22,19; Iz 6,1; Ez 1,26; Ez 10,1; J 1,18; Zj 4,2)11Und er legte seine Hand nicht an die Auserwählten der Kinder Israels. Und sie schauten Gott und aßen und tranken. (Gn 16,13; Ex 19,21; Ex 24,10)12Und der HERR sprach zu Mose: Steige zu mir herauf auf den Berg und bleibe dort, so will ich dir die steinernen Tafeln geben und das Gesetz und das Gebot, das ich geschrieben habe, um sie zu unterweisen! (Ex 19,3; Ex 19,24; Ex 24,1; Ex 32,30; Ex 34,1; Dt 5,22)13Da machte sich Mose auf samt seinem Diener Josua, und Mose stieg auf den Berg Gottes. (Ex 33,11)14Zu den Ältesten aber hatte er gesagt: Erwartet uns hier, bis wir wieder zu euch kommen; seht, Aaron und Hur sind bei euch; wer eine Angelegenheit hat, der wende sich an sie! (Ex 17,10; Ex 17,12; 1Pa 2,19)15Als nun Mose auf den Berg stieg, bedeckte eine Wolke den Berg. (Ex 19,9)16Und die Herrlichkeit des HERRN ruhte auf dem Berg Sinai, und die Wolke bedeckte ihn sechs Tage lang; am siebten Tag aber rief er Mose von der Wolke aus zu. (Ex 16,10; Lv 9,23; Nu 14,10)17Und die Herrlichkeit des HERRN war vor den Augen der Kinder Israels wie ein verzehrendes Feuer oben auf dem Gipfel des Berges. (Dt 4,36; Ez 1,27; Abk 3,3; Žd 12,18)18Mose aber ging mitten in die Wolke hinein, als er den Berg bestieg; und Mose blieb 40 Tage und 40 Nächte auf dem Berg. (Dt 9,9; Mk 1,13)