2. Samuelova 10 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Porážka Amonců a Aramejců

1 Po nějaké době zemřel amonský král a na jeho místo nastoupil jeho syn Chanun. 2 David si řekl: „Projevím přízeň Nachašovu synu Chanunovi, jako jeho otec projevoval přízeň mně.“ Poslal proto své služebníky, aby mu vyřídili soustrast nad úmrtím jeho otce. Když Davidovi služebníci přišli do země Amonců, 3 amonští vojevůdci řekli svému pánu Chanunovi: „Myslíš, že David měl tvého otce v takové úctě, že ti poslal těšitele? Neposlal za tebou své služebníky spíše proto, aby prohledali a proslídili město, aby je mohli podvrátit?“ 4 Chanun tedy Davidovy služebníky zajal, oholil jim polovinu brady, roucha jim uřezal v půli až u zadnic a tak je poslal zpátky. 5 Jakmile se to doneslo Davidovi, poslal jim naproti posly. Protože ti muži byli velmi zostuzeni, král jim vzkázal: „Zůstaňte v Jerichu, dokud vám nenaroste vous. Pak se můžete vrátit.“ 6 Amonci si uvědomili, jak moc Davida popudili, a tak si najali 20 000 aramejských pěšáků z Bet-rechobu a z Cóby, 1000 mužů od maackého krále a 12 000 mužů od Iš-toba. 7 David se to ale dozvěděl a vyslal tam Joába se všemi nejlepšími bojovníky. 8 Amonci vyrazili a sešikovali se k boji u brány, zatímco Aramejci z Cóby, Rechobu, Iš-tobu a Maaky zaujali postavení v poli. 9 Když Joáb viděl, že musí čelit boji zepředu i zezadu, vybral ty nejlepší z izraelských bojovníků a seřadil je proti Aramejcům. 10 Zbytek vojska svěřil pod velení svého bratra Abišaje, aby je seřadil proti Amoncům. 11 Joáb mu řekl: „Budou-li Aramejci nad mé síly, přijdeš mi na pomoc. Budou-li Amonci nad tvé síly, přijdu na pomoc já tobě. 12 Buď silný! Odvahu! Za náš lid a za města našeho Boha! Ať Hospodin učiní, co se mu zalíbí.“ 13 Nato se Joáb se svým vojskem pustil do boje proti Aramejcům a ti se před nimi dali na útěk. 14 Jakmile Amonci uviděli, že Aramejci utekli, dali se i oni na útěk před Abišajem a stáhli se do města. Joáb tehdy ukončil boj proti Amoncům a vrátil se do Jeruzaléma. 15 Aramejci viděli, že je Izrael porazil, a tak se přeskupili. 16 Hadad-ezer poslal také pro Aramejce z druhého břehu Eufratu, a když je přivedl, přitáhli do Chelamu v čele s Hadad-ezerovým vojevůdcem Šobachem. 17 Když se to David dozvěděl, shromáždil celý Izrael, překročil Jordán a přitáhl k Chelamu. Aramejci se sešikovali proti Davidovi a pustili se s ním do boje. 18 Museli se ale před Izraelem dát na útěk. David mezi Aramejci pobil 700 vozatajů a 40 000 pěšáků.^[1] Jejich vojevůdce Šobacha zranil tak, že na místě zemřel. 19 Všichni králové, kteří byli Hadad-ezerovými vazaly, viděli, že ho Izrael porazil. Uzavřeli tedy s Izraelci mír a stali se jejich vazaly. Aramejci se pak báli přijít ještě někdy Amoncům na pomoc.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Krieg gegen die Ammoniter und Aramäer

1 Und danach geschah es, dass der König der Ammoniter starb, und sein Sohn Hanun wurde König an seiner Stelle. (Gn 19,38; Dt 23,3) 2 Da sprach David: Ich will Güte erweisen an Hanun, dem Sohn des Nahas, wie sein Vater an mir Güte erwiesen hat! Da sandte David [Boten] hin, um ihn durch seine Knechte zu trösten wegen seines Vaters. Als aber die Knechte Davids in das Land der Ammoniter kamen, (1S 11,1; 2S 16,1; 2S 19,18; 2S 19,30; 1Pa 19,1; Ř 12,15)

1S 11,12S 16,12S 19,182S 19,301Pa 19,1Ř 12,15

3 da sprachen die Fürsten der Ammoniter zu ihrem Herrn Hanun: Meinst du, dass David deinen Vater vor deinen Augen ehren will, wenn er Tröster zu dir gesandt hat? Hat er nicht vielmehr seine Knechte deshalb zu dir gesandt, um die Stadt auszuforschen und zu erkunden und zu durchstöbern? (Gn 42,9; Gn 42,12; Ž 109,4; 1K 13,5; 1K 13,7)

Gn 42,9Gn 42,12Ž 109,41K 13,51K 13,7

4 Da ließ Hanun die Knechte Davids ergreifen und ihnen den Bart halb abscheren und ihre Obergewänder halb abschneiden, bis an ihr Gesäß; und er sandte sie fort. (Iz 20,4; Iz 47,2; Mt 22,6) 5 Als dies David berichtet wurde, sandte er ihnen entgegen; denn die Männer waren sehr beschämt. Und der König ließ ihnen sagen: Bleibt in Jericho, bis euer Bart wieder gewachsen ist; dann kommt wieder heim! (Jz 18,21; Sd 3,13) 6 Als aber die Ammoniter sahen, dass sie sich bei David verhasst gemacht hatten, sandten sie hin und warben die Aramäer von Beth-Rechob an und die Aramäer von Zoba, 20 000 Mann Fußvolk, und von dem König von Maacha 1 000 Mann, dazu 12 000 Mann von Tob. (Dt 3,14; Jz 13,11; 2S 8,3; 2S 8,5)

Dt 3,14Jz 13,112S 8,32S 8,5

7 Als David dies hörte, sandte er Joab mit dem ganzen Heer, die Helden. (2S 23,8) 8 Die Ammoniter aber waren ausgezogen und rüsteten sich zum Kampf vor dem Stadttor. Die Aramäer von Zoba und Rechob aber und die Männer von Tob und von Maacha standen für sich auf dem Schlachtfeld. (Nu 13,21; Jz 19,28; 2S 10,6; 1Pa 19,7; 1Pa 19,9)

Nu 13,21Jz 19,282S 10,61Pa 19,71Pa 19,9

9 Als nun Joab sah, dass ihm von vorn und hinten ein Angriff drohte, traf er eine Auswahl unter der Mannschaft in Israel und stellte sich gegen die Aramäer auf. (Jz 8,21; Sd 20,40; 2Pa 13,14) 10 Das übrige Volk aber übergab er dem Befehl seines Bruders Abisai, damit er sich gegen die Ammoniter aufstellte, (1S 26,6) 11 und er sprach: Wenn die Aramäer mir überlegen sind, so komm mir zu Hilfe; wenn aber die Ammoniter dir überlegen sind, so will ich dir zu Hilfe kommen. (Neh 4,14; Ř 15,1; Ga 6,2) 12 Sei stark, ja, lass uns stark sein für unser Volk und für die Städte unseres Gottes; der HERR aber tue, was ihm gefällt! (Dt 31,6; Jz 1,6; Jz 1,9; Jz 1,18; Neh 4,14; Ž 20,8)

Dt 31,6Jz 1,6Jz 1,9Jz 1,18Neh 4,14Ž 20,8

13 Und Joab rückte mit dem Volk, das bei ihm war, zum Kampf gegen die Aramäer vor, und die Aramäer flohen vor ihm. (1Kr 20,21; Ž 68,2; Ž 68,13) 14 Als aber die Ammoniter sahen, dass die Aramäer flohen, flohen auch sie vor Abisai und zogen sich in die Stadt zurück. So kehrte Joab um von den Ammonitern und kam nach Jerusalem. (1Kr 20,29; 1Pa 19,14) 15 Als aber die Aramäer sahen, dass sie von Israel geschlagen worden waren, kamen sie zusammen. (Ž 2,2; Iz 8,9; Mi 4,11) 16 Und Hadad-Eser sandte hin und ließ die Aramäer von jenseits des Stromes ausziehen, und sie kamen nach Helam; und Sobach, der Heerführer Hadad-Esers, zog vor ihnen her. (2S 8,3; 1Pa 18,3) 17 Als dies David berichtet wurde, versammelte er ganz Israel und zog über den Jordan und kam nach Helam; und die Aramäer stellten sich gegen David und kämpften mit ihm. (1Pa 19,17) 18 Aber die Aramäer flohen vor Israel. Und David tötete von den Aramäern 700 Wagenkämpfer und 40 000 Reiter; dazu schlug er Sobach, ihren Heerführer, sodass er dort starb. (2S 8,4; 2S 10,16; 1Pa 19,18; Ž 18,38)

2S 8,42S 10,161Pa 19,18Ž 18,38

19 Als aber alle Könige, die Hadad-Eser untertan waren, sahen, dass sie von Israel geschlagen waren, machten sie Frieden mit Israel und wurden ihnen dienstbar^[1]. Und die Aramäer fürchteten sich, den Ammonitern weiterhin zu helfen. (2S 8,6; 1Pa 19,19; Ž 18,35; Ž 48,5; Zj 18,10)

2S 8,61Pa 19,19Ž 18,35Ž 48,5Zj 18,10