1. Korintským 13

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Bez lásky nejsem nic

1 Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů. 

2 Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic. 

3 Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se proslavil, bez lásky je mi to k ničemu. 

4 Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; 

5 není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, 

6 není škodolibá, ale raduje se z pravdy; 

7 všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. 

8 Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. 

9 Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme; 

10 jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne. 

11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil. 

12 Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě. 

13 Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

1. Korintským 13

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Das Hohelied der Liebe

1 Wenn ich in Sprachen der Menschen und der Engel redete, aber keine Liebe hätte, so wäre ich ein tönendes Erz oder eine klingende Schelle. (1K 14,2; 2K 12,4; Ga 5,6; Ga 5,22; 1J 4,9; 1J 4,16) 

2 Und wenn ich Weissagung hätte und alle Geheimnisse wüsste und alle Erkenntnis, und wenn ich allen Glauben besäße, sodass ich Berge versetzte, aber keine Liebe hätte, so wäre ich nichts. (Mt 7,22; Mt 21,21; Sk 6,5; Sk 11,22; 1K 8,1; 1K 12,8; 1K 12,9; Jk 2,14) 

3 Und wenn ich alle meine Habe austeilte und meinen Leib hingäbe, damit ich verbrannt würde, aber keine Liebe hätte, so nützte es mir nichts! (Mt 6,2; 2K 8,6; Ga 5,13; Žd 13,16; 1J 4,8) 

4 Die Liebe ist langmütig und gütig, die Liebe beneidet nicht, die Liebe prahlt nicht, sie bläht sich nicht auf; (1S 2,3; Ž 73,3; Ž 145,9; Jon 4,2; L 6,35; 1K 8,1; Ga 5,26; Ef 4,2; Ko 2,18; Ko 3,12; 1Tm 3,6; 2Tm 3,10; Jk 4,16) 

5 sie ist nicht unanständig, sie sucht nicht das Ihre, sie lässt sich nicht erbittern, sie rechnet das Böse nicht zu; (Př 19,11; Mt 10,16; Ř 12,21; 1K 10,24; Ef 4,31; Fp 2,4) 

6 sie freut sich nicht an der Ungerechtigkeit, sie freut sich aber an der Wahrheit; (Ž 119,53; 2J 1,4) 

7 sie erträgt alles, sie glaubt alles, sie hofft alles, sie erduldet alles. (Př 10,12; Mt 5,39; Ř 4,18; 2Tm 2,25; Žd 12,2; Žd 12,7; Jk 1,12; 1P 2,19; 1P 4,8; 1J 5,4) 

Das Vorläufige und das Vollkommene

8 Die Liebe hört niemals auf. Aber seien es Weissagungen, sie werden weggetan werden; seien es Sprachen, sie werden aufhören; sei es Erkenntnis, sie wird weggetan werden. (1K 13,13; Ef 3,17; 1J 4,7) 

9 Denn wir erkennen stückweise und wir weissagen stückweise; (Jb 11,7; Kaz 8,17) 

10 wenn aber einmal das Vollkommene da ist, dann wird das Stückwerk weggetan. (Zj 21,22; Zj 22,5) 

11 Als ich ein Unmündiger war, redete ich wie ein Unmündiger, dachte wie ein Unmündiger und urteilte wie ein Unmündiger; als ich aber ein Mann wurde, tat ich weg, was zum Unmündigsein gehört. (Ga 4,1; Ef 4,13; Žd 5,12) 

12 Denn wir sehen jetzt mittels eines Spiegels wie im Rätsel, dann aber von Angesicht zu Angesicht; jetzt erkenne ich stückweise, dann aber werde ich erkennen, gleichwie ich erkannt bin. (Ex 33,11; Nu 12,6; Dt 5,4; 1K 13,10; 2K 3,18; Jk 1,23; 1J 3,2; Zj 22,4) 

13 Nun aber bleiben Glaube, Hoffnung, Liebe, diese drei; die größte aber von diesen ist die Liebe. (Ř 5,5; 1K 13,8; 1Te 5,8; Žd 6,19; Žd 11,1; 1J 4,7; 1J 4,16) 

Bibeltext der Schlachter
Copyright © 2000 Genfer Bibelgesellschaft
Wiedergegeben mit der freundlichen Genehmigung. Alle Rechte vorbehalten.