od Biblion1Pojďte, zpívejme Hospodinu s radostí, jásejme Skále naší záchrany!2Do jeho přítomnosti vstupme s vděčností, hlasitými žalmy ho pojďme oslavit!3Veliký Bůh je Hospodin přece, veliký Král nad všemi bohy.4V jeho rukou jsou základy země, jemu náleží horské vrcholy.5Patří mu moře, vždyť učinil je, i souš jeho ruce stvořily!6Pojďte a klaňme se, před ním padněme, Hospodin je náš Tvůrce, před ním klekněme!7On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, o které on sám pečuje. Dnes, když ho uslyšíte mluvit,8nebuďte zatvrzelí jako při vzpouře, jako v den pokušení tehdy na poušti,9když mě pokoušeli vaši otcové.[1] Zkusili mě a viděli, co umím,10to pokolení jsem si hnusil po čtyřicet let, až jsem si řekl: „Ten lid má pobloudilé srdce, mé cesty vůbec neznají!“11Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: „Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“
Žalm 95
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Kommt, lasst uns dem HERRN zujubeln und jauchzen dem Fels unsres Heils! (Dt 32,15; Ž 34,4; Ž 81,2; Ž 94,22; Iz 12,6)2Lasst uns ihm begegnen mit Lobgesang und mit Psalmen ihm zujauchzen! (Ž 100,2; Ž 100,4)3Denn der HERR ist ein großer Gott und ein großer König über alle Götter. (Ž 47,3; Ž 96,4; Ž 97,9)4In seiner Hand sind die Tiefen der Erde, und die Gipfel der Berge gehören ihm. (Jb 12,10; Ž 31,16; Kaz 9,1)5Sein ist das Meer, denn er hat es gemacht, und seine Hände haben das Festland bereitet. (Zj 14,7)6Kommt, lasst uns anbeten und uns beugen, lasst uns niederfallen vor dem HERRN, unserem Schöpfer! (Ž 149,2; Kaz 12,1; Oz 8,14)7Denn er ist unser Gott, und wir sind das Volk seiner Weide und die Schafe seiner Hand. »Heute, wenn ihr seine Stimme hört, (Ž 31,15; Ž 100,3; J 10,4; J 10,16; J 10,27; Žd 3,11)8so verstockt eure Herzen nicht, wie bei der Herausforderung, am Tag der Versuchung in der Wüste, (Ex 17,2; Žd 3,7; Žd 3,15)9wo mich eure Väter versuchten; sie prüften mich — und sahen doch mein Werk! (Nu 14,22; Dt 6,16)10Vierzig Jahre empfand ich Ekel vor diesem Geschlecht; und ich sprach: Sie sind ein Volk, das in seinem Herzen in die Irre geht, und sie haben meine Wege nicht erkannt, (Lv 26,30; Jb 21,14; Ž 78,8; Ž 78,37; Jr 14,19; Ř 1,21)11sodass ich schwor in meinem Zorn: Sie sollen nicht in meine Ruhe eingehen!« (Dt 12,9; Žd 3,11; Žd 3,18; Žd 4,1)