od Biblion1Pro předního zpěváka, na flétny. Žalm Davidův.2Vyslyš má slova, Hospodine, všimni si mého úpění!3Vnímej mé volání, můj Králi a Bože – k tobě se modlím!4Ráno, Hospodine, kéž můj hlas uslyšíš, ráno ti s nadějí své prosby předložím.5Ty přece, Bože, nemáš rád podlost, nikdo zlý u tebe nesmí být.6Před tvýma očima neobstojí zpupní, v nenávisti máš všechny zlosyny.7Vniveč obracíš všechny lháře – vrahy a podvodníky si Hospodin oškliví!8Já ale díky tvé veliké lásce do tvého domu vejít smím, abych se klaněl v posvátné úctě před tebou ve tvém svatém chrámě.9Kvůli mým nepřátelům, Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď, svou cestu přede mnou prosím urovnej!10Vždyť v jejich ústech není upřímnosti, jejich nitro je plné záhuby, zející hrob je hrdlo jejich, nástroje klamu jejich jazyky.11Odsuď je, Bože, na svoje plány ať doplatí! Zavrhni je, že mají tolik vin – vždyť proti tobě povstali!12Doufající v tebe však budou šťastní, ti všichni budou jásat navěky. Ty, kdo milují tvé jméno, prosím přikryj, ať se před tebou mohou veselit!13Ty přece, Hospodine, žehnáš spravedlivému, svou přízní jej obklopuješ jako pancířem.
Žalm 5
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Mit Flötenspiel. Ein Psalm Davids.2Vernimm, o HERR, meine Worte; achte auf mein Seufzen! (Ž 140,7; Ž 141,1; 1P 3,12; 1J 5,14)3Höre auf die Stimme meines Schreiens, mein König und mein Gott; denn zu dir will ich beten! (Ex 2,23; Ex 22,22; Ž 17,6; Ž 44,5; Ž 109,4; Pl 3,56)4HERR, in der Frühe wirst du meine Stimme hören; in der Frühe werde ich dir zu Befehl sein und Ausschau halten. (Ž 55,17; Ž 123,1; Da 6,11; Abk 2,1)5Denn du bist nicht ein Gott, dem Gesetzlosigkeit gefällt; wer böse ist, darf nicht bei dir wohnen. (Ž 11,7; Ž 15,1; Ž 61,5; Ž 84,5; Abk 1,13)6Die Prahler bestehen nicht vor deinen Augen; du hasst alle Übeltäter. (Ž 11,5; Ž 45,8; Ž 94,2; Zj 2,6)7Du vertilgst die Lügner; den Blutgierigen und Falschen verabscheut der HERR. (Př 6,16; Př 19,5; Př 19,9; Zj 21,8; Zj 21,27)8Ich aber darf durch deine große Gnade eingehen in dein Haus; ich will anbeten, zu deinem heiligen Tempel gewandt, in Ehrfurcht vor dir. (2S 15,25; Ž 23,6; Ž 27,4; Ž 96,8)9HERR, leite mich in deiner Gerechtigkeit um meiner Feinde willen; ebne deinen Weg vor mir! (Ž 17,9; Ž 23,5; Ž 25,4; Ž 64,2; Ž 139,23; Iz 26,7)10Denn in ihrem Mund ist nichts Zuverlässiges; ihr Inneres ist [voll] Bosheit, ihr Rachen ein offenes Grab, mit ihren Zungen heucheln sie. (Ž 12,3; Př 1,10; Mt 12,34; Ř 3,13)11Sprich sie schuldig, o Gott, lass sie fallen durch ihre Anschläge! Verstoße sie um ihrer vielen Übertretungen willen, denn sie haben sich gegen dich empört! (Jb 15,25; Ž 2,2; Ž 7,16; Př 26,27; Kaz 10,8; Sk 4,24)12Aber alle werden sich freuen, die auf dich vertrauen; ewiglich werden sie jubeln, denn du wirst sie beschirmen; und fröhlich werden sein in dir, die deinen Namen lieben! (Ezd 8,22; Ž 2,12; Ž 7,18; Ž 32,7; Ž 37,3; Ž 40,5; Ž 103,1; Ž 113,1)13Denn du, HERR, segnest den Gerechten; du umgibst ihn mit Gnade wie mit einem Schild. (Dt 23,5; Ž 32,10; Ž 84,12; Ž 115,13; Př 2,7; Př 3,33)