Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Matouš 14

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Přines mi jeho hlavu!

1 V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes.[1] 2 „To je Jan Křtitel!“ řekl svým služebníkům. „Vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky.“ 3 Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a uvěznil kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, 4 protože Jan mu říkal: „Tvůj sňatek s ní je nezákonný!“[2] 5 Herodes ho tedy chtěl zabít, ale bál se zástupu, protože ho měli za proroka. 6 Dcera té Herodiady pak na oslavě Herodových narozenin tančila uprostřed hodovníků a Herodovi se tak zalíbila, 7 že jí přísahal splnit jakékoli přání. 8 Předem navedena svou matkou mu tedy řekla: „Přines mi na téhle míse hlavu Jana Křtitele!“ 9 Králi se to nelíbilo, ale kvůli přísaze a kvůli svým hostům poručil, ať jí to splní. 10 Poslal tedy kata, aby Jana ve vězení sťal. 11 Když na míse přinesli jeho hlavu, dali ji té dívce a ta ji odnesla matce. 12 Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi. 

Pět chlebů a dvě ryby

13 Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst. 14 Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné. 15 Večer pak k němu přišli učedníci a řekli: „Tohle místo je pusté a už je dost pozdě. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit něco k jídlu.“ 16 „Nemusejí odcházet,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy jim dejte najíst.“ 17 „Nic tu nemáme,“ namítli, „jen pět chlebů a dvě ryby.“ 18 „Přineste mi je,“ řekl jim. 19 Nechal zástup posadit na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával ty chleby učedníkům a učedníci zástupům. 20 A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů. 21 Jedlo tam tehdy kolem pěti tisíc mužů kromě žen a dětí. 

To jsem já!

22 Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy. 23 Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám. 24 Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. 25 Krátce před svítáním[3] se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině. 26 Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: „To je přízrak!“ 27 „Vzchopte se, to jsem já!“ promluvil na ně hned Ježíš. „Nebojte se.“ 28 „Pane, jestli jsi to ty,“ odpověděl mu Petr, „přikaž, ať k tobě přijdu po vodě.“ 29 „Pojď!“ řekl mu. A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši. 30 Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. „Pane, zachraň mě!“ vykřikl. 31 Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. „Proč jsi pochyboval, malověrný?“ řekl mu. 32 Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil. 33 Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: „Ty jsi opravdu Boží Syn!“ 34 Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu. 35 Místní ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné 36 a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Matouš 14

La Parola è Vita

od Biblica

Morte di Giovanni Battista

1 Quando il re Erode venne a sapere di Gesù, 2 disse ai suoi uomini: «Costui deve essere Giovanni Battista resuscitato. Ecco perché può fare questi miracoli!» 3 Erode, qualche tempo prima, aveva fatto arrestare Giovanni e lo aveva incatenato in prigione per accontentare Erodiade, moglie di suo fratello Filippo, 4 perché Giovanni gli aveva detto che non era lecito tenerla per sé. 5 Erode avrebbe voluto uccidere Giovanni, ma temeva una rivolta popolare, perché tutta la gente pensava che Giovanni fosse un profeta. 6 Ma, durante la festa di compleanno di Erode, la figlia di Erodiade danzò in modo che piacque molto al re, 7 ed egli giurò di darle qualsiasi cosa gli avesse chiesto. 8 La ragazza, spinta dalla madre, chiese la testa di Giovanni Battista sopra un vassoio. 9 Il re ne fu addolorato, ma, per il giuramento fatto e non volendo sfigurare davanti ai suoi invitati, ordinò di dare alla ragazza ciò che aveva chiesto. 10 Così Giovanni fu decapitato in prigione, 11 e la sua testa fu consegnata su un vassoio alla ragazza, che la portò alla madre. 12 Allora i discepoli di Giovanni Battista andarono a prenderne il corpo per seppellirlo ed avvertirono Gesù dellʼaccaduto. 13 Non appena Gesù lo seppe, se ne andò in barca verso una zona deserta per rimanere da solo. Ma la folla venne a sapere dove stava andando e lo seguì a piedi da varie città. 

Gesù sfama cinquemila uomini

14 Così, quando Gesù smontò dalla barca, vide tutta quella folla che lo stava aspettando; ne ebbe compassione e guarì quelli fra loro che erano malati. 15 Verso sera, i discepoli vennero a dirgli: «È passata lʼora di cena e non cʼè niente da mangiare in questo luogo deserto; mandali via tutti, così potranno andare nei villaggi a comprarsi da mangiare». 16 Ma Gesù rispose: «Non è necessario. Dategliene voi!» 17 «Ma come facciamo?» esclamarono quelli. «Abbiamo soltanto cinque filoncini di pane e due pesci!» 18 E Gesù disse: «Portatemeli qui». 19 Poi ordinò alla gente di sedere sullʼerba. Prese quindi i cinque pani e i due pesci, alzò gli occhi al cielo e chiese la benedizione di Dio su quel cibo, poi spezzò i pani e li diede ai discepoli da distribuire alla folla. 20 Tutti mangiarono a sazietà. E quando, più tardi, furono raccolti gli avanzi, ne riempirono dodici cesti. 21 Quel giorno cʼerano circa cinquemila uomini, più tutte le donne e i bambini. 22 Subito dopo, Gesù ordinò ai discepoli di attraversare il lago in barca e precederlo sullʼaltra riva, mentre egli rimandava tutti a casa. 23 Dopo aver lasciato la folla, salì sulla collina a pregare. Si fece notte ed Egli se ne stava ancora solo lassù, 24 intanto cominciarono i guai per i discepoli in piena traversata, perché si era alzato il vento contrario e la barca era sbattuta dalle onde. 25 Verso le quattro del mattino, Gesù li raggiunse, camminando sullʼacqua. 26 I discepoli furono presi dal terrore, credendo che fosse un fantasma, e gridavano di paura. 27 Ma subito Gesù parlò loro, rassicurandoli: «Non abbiate paura, sono io!» 28 Allora Pietro lo chiamò: «Signore, se sei davvero tu, dimmi di venire da te, camminando sullʼacqua!» 29 «Va bene», disse il Signore. «Vieni!» Pietro allora scese dalla barca e cominciò a camminare sullʼacqua verso Gesù. 30 Ma quando vide intorno a sé le onde così alte ebbe paura e cominciò ad affondare nellʼacqua. «Salvami, Signore!» gridò. 31 Subito Gesù stese una mano e lo afferrò. «Uomo di poca fede», gli disse. «Perché hai dubitato?» 32 Appena furono risaliti in barca, il vento cessò. 33 Allora gli altri rimasti nella barca sʼinginocchiarono davanti a Gesù, esclamando: «Tu sei davvero il Figlio di Dio!» 34 Approdarono a Genesaret. 35 La gente del posto riconobbe Gesù e la notizia del loro arrivo si sparse velocemente. Ben presto gli portarono tutti i loro malati, perché fossero guariti. 36 Gli infermi lo supplicavano che li lasciasse toccare anche soltanto un lembo del suo vestito. E tutti quelli che lo toccavano erano guariti. 

La Parola è Vita TM
Copyright © 1981, 1994 by Biblica, Inc.
Used with permission. All rights reserved worldwide.

“Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.