1Když procházel kolem, všiml si člověka slepého od narození.2Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil: on, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“3Ježíš odpověděl: „Nejde o to, zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, ale aby na něm byly zjeveny Boží skutky.4Musím[1] dělat skutky Toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.5Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.“6Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto a pomazal mu jím oči.7Potom mu řekl: „Jdi se umýt do nádrže Siloe“ (což se překládá Poslaný). Odešel tedy a umyl se, a když přišel, viděl.8Sousedé a ti, kdo ho dříve vídali žebrat, tedy řekli: „Není to snad ten, který tu sedával a žebral?“9Někteří říkali, že je to on, a jiní, že je mu jen podobný. On ale říkal: „Jsem to já!“10„Jak se ti otevřely oči?“ ptali se ho.11Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, pomazal mi oči a řekl mi: ‚Jdi k Siloe a umyj se.‘ A když jsem odešel a umyl se, prohlédl jsem.“12„Kde ten člověk je?“ ptali se. „Nevím,“ odpověděl.13A tak toho bývalého slepce přivedli k farizeům.14Toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, totiž byla sobota.15Farizeové ho znovu zpovídali, jak prohlédl. „Položil mi na oči bláto, umyl jsem se a vidím,“ odpověděl jim.16„Ten člověk není od Boha, vždyť nedodržuje sobotu!“ říkali někteří z farizeů. Jiní zas říkali: „Jak by taková znamení mohl konat hříšník?“ A tak se rozdělili na dva tábory.17Pak se toho slepce znovu zeptali: „Kdo to podle tebe je, že ti otevřel oči?“ „Je to prorok,“ odpověděl.18Židovští představení mu ale nechtěli věřit, že býval slepý a prohlédl. Proto si zavolali jeho rodiče.19„Je tohle váš syn? Tvrdíte, že se narodil slepý?“ ptali se jich. „A jak to, že teď vidí?“20„Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý,“ odpověděli jeho rodiče.21„Jak to, že teď vidí, ale nevíme. Nevíme, kdo mu otevřel oči. Ptejte se jeho, je přece dospělý, může mluvit sám za sebe.“22(Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy.23Proto jeho rodiče řekli: „Je dospělý, ptejte se jeho.“)24A tak toho bývalého slepce zavolali podruhé a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! Víme, že je to hříšník.“25„Jestli je to hříšník, nevím,“ odpověděl jim. „Vím jen, že jsem byl slepý a teď vidím.“26A tak ho vyslýchali dál: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“27„Už jsem vám to řekl,“ odpověděl jim. „Copak jste to neslyšeli? Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se také stát jeho učedníky?“28Tehdy mu začali spílat: „Sám jsi jeho učedník! My jsme Mojžíšovi učedníci!29Víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomhle nevíme, co je zač.“30„To je právě divné,“ odpověděl jim ten člověk. „Vy nevíte, co je zač, a přitom mi otevřel oči.31Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší; slyší jen toho, kdo Boha ctí a koná jeho vůli.32Jaktěživ nikdo neslyšel, že by někdo otevřel oči slepě narozeného.33Kdyby ten člověk nebyl od Boha, nic takového by nedokázal.“34Odpověděli mu: „Narodil ses plný hříchu, a chceš nás poučovat?“ A s tím ho vyhnali.35Když se Ježíš doslechl, že ho vyhnali, našel ho a zeptal se: „Věříš v Syna člověka?“36„Pane,“ odpověděl, „kdo to je, abych v něj mohl věřit?“37„Už jsi ho viděl,“ řekl mu Ježíš. „Je to ten, který s tebou mluví.“38„Věřím, Pane!“ zvolal a padl před ním na kolena.39Tehdy Ježíš řekl:[2] „Přišel jsem na tento svět kvůli soudu: aby slepí viděli a vidoucí oslepli.“40Když to uslyšeli někteří z farizeů stojících poblíž, řekli mu: „Cože? Jsme snad i my slepí?“41„Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy ale říkáte: ‚Vidíme,‘ a tak váš hřích trvá.“
1Passando, Gesù vide un uomo che era cieco fin dalla nascita.2«Maestro», gli chiesero i discepoli, «perché questʼuomo è nato cieco? È stato per colpa dei suoi peccati o per quelli dei suoi genitori?»3Gesù rispose: «Né per un motivo, né per lʼaltro, ma è così perché in lui si possa dimostrare la potenza di Dio.4Finché è giorno, devo portare a termine il compito assegnatomi da Dio, che mi ha mandato. Poi viene la notte, e allora nessuno può più lavorare.5Ma finché sono ancora qui sulla terra, sono io la luce del mondo».6Poi sputò per terra, fece del fango con la saliva, lo spalmò sugli occhi del cieco,7e gli disse: «Vaʼ a lavarti nella vasca di Siloe». (Siloe significa«mandato»). Lʼuomo andò, si lavò e tornò che ci vedeva perfettamente.8I vicini e gli altri che prima lo vedevano chiedere lʼelemosina, meravigliati, domandavano: «Ma è proprio lui, quello che chiedeva la carità?»9Alcuni rispondevano di sì, altri dicevano: «Non può essere lo stesso, ma certo gli assomiglia come una goccia dʼacqua!» E il mendicante diceva: «Sono proprio io!»10Allora gli chiesero come avesse recuperato la vista. Che cosa era accaduto?11Lʼuomo spiegò: «Un tale, che chiamano Gesù, ha fatto del fango e me lo ha spalmato sugli occhi; poi mi ha detto di andare alla vasca di Siloe a lavarmeli per bene. Lʼho fatto ed ora ci vedo!»12«Adesso lui dovʼè?» gli chiesero. «Non lo so» rispose lʼuomo.13Lo portarono quindi dai Farisei.14Il fatto era avvenuto di sabato.15Allora i Farisei gli fecero un sacco di domande sullʼargomento. Lʼuomo raccontò: «Mi ha spalmato del fango sugli occhi, mi sono risciacquato e adesso ci vedo!»16Alcuni dei Farisei dissero: «Dunque, se questo Gesù lavora di sabato, significa che non è mandato da Dio!» Altri obiettarono: «Ma come potrebbe un peccatore qualsiasi fare dei miracoli di questo genere?» Cʼera così fra di loro un forte contrasto di opinioni.17Allora i Farisei si rivolsero al cieco guarito e gli chiesero: «E tu, chi dici che sia quel tale che ti ha guarito?» «Penso che sia un profeta mandato da Dio», rispose lʼuomo.18I capi giudei, però, non volevano credere che prima fosse stato cieco, finché non chiamarono i suoi genitori19e li interrogarono: «È vostro figlio questo? È nato proprio cieco? Se è così, come mai ora ci vede?»20I genitori risposero: «Questo è senzʼaltro nostro figlio nato cieco,21ma non chiedeteci come abbia fatto a riacquistare la vista, o chi lʼabbia guarito. È grande abbastanza per spiegarsi da solo. Chiedetelo a lui!»22-23Parlavano così, perché avevano paura dei capi giudei. Costoro, infatti, avevano proibito alla gente di dire che Gesù era il Messia, pena la scomunica.24Così, per la seconda volta, i capi giudei mandarono a chiamare lʼex cieco e gli dissero: «Sii riconoscente a Dio, non a Gesù, perché sappiamo che Gesù è una persona poco raccomandabile!»25«Io non so se sia buono o cattivo», rispose lʼuomo, «ma di una cosa sono sicuro: prima ero cieco, e ora ci vedo!»26«Ma che cosa ti ha fatto?» insistettero gli altri. «Comʼè che ti ha guarito?»27«Insomma!» si spazientì lʼuomo. «Ve lʼho già detto una volta e non mi avete ascoltato. Perché volete che ve lo ripeta? Per caso volete diventare anche voi suoi discepoli?!»28Allora lo insultarono e gli gridarono: «Sarai tu un discepolo di quello là, noi siamo discepoli di Mosè!29Sappiamo che Dio ha parlato a Mosè, invece di quel tale non sappiamo un bel niente!»30«Strano!» osservò lʼaltro. «Molto strano! Quellʼuomo riesce a guarire i ciechi e ancora non sapete nulla di lui!31Ma noi sappiamo che Dio non ascolta i malvagi; esaudisce invece, quelli che lʼadorano e fanno la sua volontà.32Da che mondo è mondo nessuno ha mai ridato la vista ad un uomo cieco fin dalla nascita!33Se quel tale non venisse da Dio, non potrebbe farlo!»34«Sporco bastardo!», gridarono quelli. «Vuoi farci da maestro?» E lo cacciarono fuori.35Quando Gesù seppe ciò che era accaduto, trovò lʼuomo e gli disse: «Credi tu nel Messia?»36Lʼuomo rispose: «Dimmi chi è, Signore, perché voglio credere in lui!»37«Tu lʼhai visto», disse Gesù. «È proprio quello che ti sta parlando adesso!»38«Signore», esclamò lʼuomo, «io credo!» E adorò Gesù.39Allora Gesù gli disse: «Sono venuto in questo mondo, perché le persone siano giudicate in due gruppi. Sono venuto per dare la vista ai ciechi, e per toglierla completamente a quelli che credono di vedere!»40I Farisei lì presenti, chiesero: «Stai forse dicendo che anche noi siamo ciechi?»41«Se voi foste ciechi, non avreste colpa», rispose Gesù. «Ma la vostra colpa resta, perché dite di vedere e siete responsabili di ciò che state facendo».