1Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy.2Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: „Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit.“3On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ A jeho malomocenství bylo ihned očištěno.4Potom mu Ježíš řekl: „Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš[1] – na svědectví pro ně.“5Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho:6„Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí.“7Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho.“8Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven.9Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“10Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: „Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel!11Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království,12ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.“13Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven.14Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou.15Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat.16Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil.17Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“[2]
Kdo to vůbec je?
18Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh.19Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“20Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“21Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.“22Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“23Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním.24Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal.25Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“26„Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid.27Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“
Stádo prasat
28Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského[3] kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit.29Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?“30Opodál se páslo veliké stádo prasat.31Démoni ho tedy prosili: „Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat.“32„Jděte!“ řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.33Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli.34Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.
1När Jesus sedan gick ner från berget följde massor av människor efter honom.2Då närmade sig en spetälsk[1] man och föll ner för honom och bad: ”Herre, om du vill, så kan du göra mig ren.”3Då sträckte Jesus ut handen och rörde vid honom och sa: ”Det vill jag. Du är ren!” Och i samma stund var mannen fri från sin spetälska.4Men Jesus sa till honom: ”Berätta inte detta för någon, utan gå och visa upp dig för prästen. Ta också med dig det offer som Mose har bestämt,[2] till ett vittnesbörd för dem.”
En romersk officer visar stark tro
5När Jesus hade gått in i Kafarnaum, kom en romersk officer fram till honom och bad om hjälp:6”Herre, min tjänare ligger förlamad därhemma och har förfärliga plågor.”7”Jag ska komma med och bota honom”, sa Jesus.8Men officeren sa: ”Herre, jag är inte värd att du går in i mitt hus.[3] Säg bara ett ord, så blir min tjänare frisk.9Jag har själv överordnade officerare som ger mig order, och jag har andra soldater som är under mig. Om jag säger till en av dem: ’Gå’, så går han, och till en annan: ’Kom’, så kommer han, och om jag säger till min tjänare: ’Gör det här’, så gör han det.”10När Jesus hörde detta blev han mycket förvånad och sa till dem som följde honom: ”Sannerligen säger jag er: jag har inte funnit en så stark tro hos någon bland Israels folk.11Jag säger er att många människor ska komma från öster och väster och ta plats med Abraham, Isak och Jakob vid måltiden i himmelriket.12Men rikets egna barn ska kastas ut i mörkret utanför. Där ska de gråta och skära tänder.”13Sedan sa Jesus till officeren: ”Gå hem. Det ska bli så som du trodde!” Och i samma stund blev tjänaren frisk.
Jesus botar Petrus svärmor och många andra
14När Jesus sedan kom hem till Petrus fick han se att Petrus svärmor låg till sängs med hög feber.15Han tog henne i handen, och febern lämnade henne. Hon steg upp och började betjäna honom.16På kvällen förde man många besatta människor till Jesus, och han drev ut de onda andarna genom att bara tala till dem. Han botade också alla de sjuka.17Så gick det i uppfyllelse som förutsagts genom profeten Jesaja: ”Det var våra sjukdomar han bar, och våra smärtor tog han på sig.”[4]
Priset för att följa Jesus
18När Jesus såg att det samlades mer och mer folk befallde han att de skulle åka över till andra sidan sjön.19Då kom en av de skriftlärda fram till honom och sa: ”Mästare, jag vill följa dig vart du än går.”20Jesus svarade: ”Rävarna har lyor och fåglarna har bon, men Människosonen[5] har ingen plats där han kan vila ut.”21En annan av hans lärjungar sa: ”Låt mig först gå hem och begrava min far.”[6]22Då svarade Jesus honom: ”Följ mig och låt de döda[7] begrava sina döda.”
Jesus stillar stormen
23Sedan steg Jesus i en båt och åkte över sjön tillsammans med sina lärjungar.24Och plötsligt blåste en fruktansvärd storm upp med höga vågor som slog in över båten. Men Jesus sov.25Då gick hans lärjungar fram till honom och väckte honom och sa: ”Herre, rädda oss! Vi förgås!”26Men Jesus svarade: ”Varför är ni rädda? Så lite tro ni har!” Sedan reste han sig upp och talade strängt till vinden och sjön, och det blev alldeles lugnt.27Männen blev alldeles häpna. ”Vad är detta för en sorts människa”, sa de till varandra, ”eftersom till och med vinden och sjön lyder honom?”
Jesus befriar två män som är besatta av onda andar
28När Jesus hade kommit över till andra sidan sjön, till gadarenernas område[8], kom två män som var besatta av onda andar emot honom från gravplatsen och var så våldsamma att ingen kunde ta sig fram den vägen.29Och de ropade till Jesus: ”Lämna oss ifred, du Guds Son! Har du kommit för att plåga oss i förtid?”30Samtidigt gick en stor svinhjord och betade inte långt därifrån,31och andarna tiggde och bad: ”Om du driver ut oss, så skicka oss åtminstone in i svinhjorden.”32Jesus sa: ”Som ni vill, ge er iväg!” Och genast lämnade de onda andarna männen och for in i svinen, och hela hjorden rusade utför bergssluttningen och drunknade i sjön.33Herdarna som vaktat svinen sprang till staden och berättade alltihop, även det som hänt med de besatta.34Alla i staden gick då ut för att träffa Jesus, och när de kom fram till honom bad de honom lämna deras område.