1Farizeové a někteří znalci Písma, kteří dorazili z Jeruzaléma, se sešli u Ježíše2a uviděli některé jeho učedníky jíst chleby ‚nečistýma‘ (to jest neumytýma) rukama.3Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších.4Když přijdou z trhu, nejedí, dokud se nevykoupou. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, jako očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek.[1]5Farizeové a znalci Písma se ho tedy zeptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?“6On jim odpověděl: „Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno: ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.7Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘[2]8Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“9Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici!10Mojžíš řekl: ‚Cti otce i matku‘[3] a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘[4]11Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, je korban‘ (to jest dar Bohu),12tak už podle vás nemusí pro svého otce nebo matku nic udělat.13Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“14Znovu pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte.15[16] Nic, co do člověka vchází zvenku, ho nemůže pošpinit. Člověka špiní to, co z něj vychází!“[5]17Když pak odešel od zástupu do domu, učedníci se ho vyptávali na to podobenství.18On jim odpověděl: „To jste tak nechápaví? Nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenku, ho nemůže pošpinit?19Nejde to přece do jeho srdce, ale do břicha a odtud do stoky!“ Tak očistil všechny pokrmy.20Potom řekl: „Člověka špiní to, co z něj vychází.21Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy,22cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost.23Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“
Víra pohanské ženy
24Potom vstal a odešel odtud do okolí Týru.[6] Vešel do jednoho domu a ačkoli nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, nedalo se to utajit.25Hned se totiž o něm doslechla jedna žena, která měla dcerku s nečistým duchem. Přišla, padla mu k nohám26a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona. Ta žena byla Řekyně, rodem Syroféničanka,27a tak jí řekl: „Napřed nech najíst děti. Není správné vzít chleba dětem a hodit ho psům.“28Ona však odpověděla: „Ano, Pane, ale i psi pod stolem jedí zbytky po dětech.“29„Díky tomu, cos řekla, můžeš jít domů,“ odvětil jí na to. „Ten démon už z tvé dcery vyšel.“30Když pak přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon je pryč.
Efatha!
31Ježíš pak odešel z týrského kraje, prošel Sidon a přes území Dekapole dorazil ke Galilejskému jezeru.32Tam k němu přivedli hluchoněmého člověka a prosili ho, aby na něj vložil ruku.33On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka.34Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Efatha!“ což znamená: „Otevři se!“35Jeho uši se ihned otevřely, pouto jeho jazyka se uvolnilo a začal mluvit správně.36Ježíš jim zakázal komukoli to říkat, ale čím více jim to zakazoval, tím více to rozhlašovali.37Lidé byli naprosto ohromeni. Říkali: „Všechno udělal dobře! Dokonce dává hluchým sluch a němým řeč!“
1Fariseer och en del skriftlärda som hade kommit från Jerusalem samlades kring Jesus.2De lade märke till att en del av hans lärjungar åt bröd med orena händer, utan att först ha tvättat händerna.3(Varken fariseerna eller några andra judar äter utan att först ha tvättat händerna; de håller fast vid förfädernas tradition.4När de kommer hem från marknadsplatsen genomför de en tvagning innan de äter. Det finns också många andra traditioner som de är noga med att följa, som att skölja bägare, kannor och kopparkärl.)5Fariseerna och de skriftlärda frågade därför Jesus: ”Varför håller sig inte dina lärjungar till förfädernas tradition? De äter ju med orena händer.”6Jesus svarade: ”Ni hycklare! Profeten Jesaja profeterade rätt om er, som det står skrivet: ’Det här folket ärar mig med sina ord, men deras hjärtan är långt ifrån mig.7Deras tillbedjan är värdelös, för de lär bara ut människobud.’[1]8Ni struntar i Guds bud och håller fast vid mänskliga traditioner.”9Han sa också till dem: ”Så väl struntar ni i Guds bud och håller fast vid er tradition!10Mose sa: ’Visa respekt för dina föräldrar’, och: ’Den som talar illa om sina föräldrar ska dömas till döden.’[2]11Men ni menar att om någon säger till sin far eller mor: ’Det du kunde ha fått av mig är korban’ (det vill säga tempelgåva),12låter ni därmed inte den personen göra något för sina föräldrar.13Så ogiltigförklarar ni Guds ord genom era egna traditioner. Och mycket annat liknande gör ni.”14Sedan kallade Jesus till sig folket på nytt och sa: ”Hör på allihop och försök att förstå.15-16Det är inte det som kommer in i människan utifrån som gör henne oren,[3] utan det är det som kommer ut från människan som gör henne oren.”[4]17När Jesus sedan hade lämnat folkhopen och kommit hem igen, frågade hans lärjungar honom om liknelsen.18”Förstår inte ni heller?” frågade han. ”Inser ni inte att det som kommer in i en människa utifrån aldrig kan göra henne oren?19Det går ju inte in i hennes hjärta, utan passerar bara genom magen och kommer ut på avträdet.” Med detta förklarade Jesus all mat ren.[5]20Sedan tillade han: ”Det som kommer ut ur människan gör henne oren.21Inifrån, ifrån människohjärtan, kommer ju onda tankar, sexuell omoral, stöld, mord,22otrohet i äktenskapet, egoism, ondska, bedrägeri, liderlighet, avund, förtal, högfärd och allt annat oförstånd.23Allt detta onda kommer inifrån, och det är det som gör människan oren.”
En icke-judisk kvinnas tro
24Sedan gick han därifrån och kom till trakten av Tyros[6], där han tog in i ett hus. Han ville inte att det skulle bli känt, men det gick inte att hemlighålla.25En kvinna, som hade en dotter som var besatt av en oren ande, fick höra om honom och kom genast dit och kastade sig ner för Jesus fötter.26Det var en grekisk[7] kvinna, av syrisk-fenikisk härkomst. Hon bad att han skulle driva ut den onda anden ur hennes dotter.27Jesus sa till henne: ”Låt först barnen bli mättade, för det är inte rätt att ta brödet från barnen och kasta det åt hundarna.”[8]28Hon svarade: ”Det är sant, Herre, men till och med hundarna under bordet får äta av de smulor som barnen lämnar.”29”Eftersom du säger så”, sa han, ”gå hem igen, för den onda anden har lämnat din dotter.”30När hon kom hem, låg flickan i sängen, och den onda anden var borta.
Jesus botar en döv man med talsvårigheter
31Från Tyros område gick Jesus vidare till Sidon och sedan till Galileiska sjön via Tiostadsområdet.32Där kom man till honom med en döv man, som också hade talsvårigheter, och man bad att Jesus skulle lägga sin hand på honom.33Jesus ledde honom då undan från folket och satte fingrarna i hans öron och spottade och rörde vid hans tunga.34Sedan såg han upp mot himlen, suckade djupt och sa: ”Effata![9]” (det betyder: Öppna dig!)35Och genast kunde mannen höra perfekt, och han talade klart och tydligt.36Jesus förbjöd folket att berätta vad som hade hänt. Men ju mer han förbjöd dem, desto mer spred de nyheten.37De var fulla av förvåning och sa: ”Allt han gör är fantastiskt! Han får till och med de döva att höra och de stumma att tala.”