Marek 3

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou.2 Sledovali ho, zda jej uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat.3 Ježíš tomu muži s ochrnutou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“4 Potom se jich zeptal: „Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?“ Oni však mlčeli.5 S hněvem se po nich rozhlédl, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu muži: „Natáhni ruku.“ A když ji natáhl, byla znovu zdravá.6 Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili.7 Ježíš odešel se svými učedníky k jezeru a za ním šla velká spousta lidí z Galileje, z Judska,8 z Jeruzaléma i z Idumeje, Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla jich k němu velká spousta.9 Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj kvůli zástupu měli stále připravenou loďku, aby ho neumačkali.10 Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli.11 A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“12 Ale on jim velmi hrozil, aby ho neprozrazovali.13 Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a přišli k němu.14 Ustanovil jich dvanáct,[1] aby byli s ním, aby je poslal kázat15 a aby měli moc vymítat démony.16 Ustanovil jich dvanáct: Šimona (kterému dal jméno Petr),17 Jakuba Zebedeova, jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, „Synové hromu“),18 Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Horlivce[2]19 a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil.20 Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst.21 Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul.22 Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů.23 Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vymítat satana?24 Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát.25 Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát.26 Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec.27 Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.28 Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali.29 Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem.“30 (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.)31 Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají.32 Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: „Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě.“33 On jim však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“34 Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: „Pohleďte, má matka a mí bratři.35 Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka.“

Marek 3

nuBibeln

od Biblica
1 En annan gång gick Jesus in i en synagoga, och där var en man som hade en förtvinad hand.2 De höll noga ögonen på honom för att se om han skulle bota mannen på sabbaten, så att de skulle få något att anklaga honom för.3 Men Jesus sa till mannen med den förtvinade handen: ”Res dig upp och kom hit fram.”4 Sedan frågade han dem: ”Vad är tillåtet att göra på sabbaten, göra gott eller ont, rädda liv eller döda någon?” Men ingen ville säga något.5 Då såg han på dem med vrede, djupt bedrövad över hårdheten i deras hjärtan. Sedan sa han till mannen: ”Räck fram din hand!” Och då mannen gjorde det, blev handen normal igen.6 Men fariseerna gick ut och började genast göra upp planer tillsammans med Herodes anhängare[1] på hur de skulle få Jesus dödad.7 Jesus och hans lärjungar drog sig nu till sjön, och massor av människor från Galileen, men också från Judeen,8 Jerusalem och Idumeen, från andra sidan Jordan och ända bortifrån Tyros och Sidon, följde honom när de hörde om allt han gjorde.9 Jesus bad sina lärjungar att ha en båt färdig, för att han skulle slippa bli trängd av folkmassan.10 Många människor hade blivit botade, och de sjuka trängde därför på från alla håll för att röra vid honom.11 När de orena andarna fick syn på honom, föll de ner vid hans fötter och ropade: ”Du är Guds Son!”12 Men Jesus förbjöd dem strängt att avslöja vem han var.13 Sedan gick Jesus upp på ett berg och tog med sig några som han hade valt ut. När de kom till honom,14 utsåg han tolv av dem, som han kallade apostlar, till att följa honom och sändas ut för att predika,15 och han gav dem makt att driva ut onda andar.[2]16 De tolv han utsåg var: Simon, som han gav namnet Petrus,17 Sebedaios söner Jakob och Johannes, som han kallade Boanerges, ”åsksönerna”,18 Andreas, Filippos, Bartolomaios, Matteus, Tomas, Alfaios son Jakob, Taddaios, Simon ”den ivrige”[3]19 och Judas Iskariot, som senare förrådde Jesus.20 När Jesus kom hem, började folk att samlas igen, i en sådan mängd att varken han eller hans lärjungar ens fick tid att äta.21 När hans familj fick höra det, gick de dit för att ta hand om honom. ”Han är från sina sinnen!” sa de.22 Men de skriftlärda, som hade kommit från Jerusalem, sa: ”Han är besatt av Beelsebul[4]. Han driver ut de onda andarna med hjälp av de onda andarnas härskare.”23 Jesus kallade då till sig dem och talade till dem i liknelser: ”Hur kan Satan driva ut Satan?24 Ett rike där man strider mot varandra går ju under.25 Och en familj där man strider mot varandra upphör snart att existera.26 Om nu Satan är kluven och strider mot sig själv, då kan han inte bestå, utan det är snart ute med honom.27 Ingen kan gå in i en stark mans hus och plundra honom på vad han äger utan att först binda honom. Sedan kan man plundra hans hus.28 Sannerligen säger jag er: Människor kan få förlåtelse för alla slags synder och hädelser, hur mycket man än hädar.29 Men den som hädar den heliga Anden kan aldrig i evighet få förlåtelse. Då gör man sig skyldig till en evig synd.”30 De hade nämligen sagt att han hade en oren ande.[5]31 Nu kom Jesus mor och hans bröder och stannade utanför och skickade bud till honom för att kalla på honom.32 Skaran som satt runt Jesus sa då till honom: ”Din mor och dina bröder står här utanför och frågar efter dig.”33 Men han svarade: ”Min mor och mina bröder! Vilka är det?”34 Sedan såg han på dem som satt runt omkring honom och sa: ”Det här är min mor och mina syskon.35 Var och en som gör Guds vilja är min bror och min syster och min mor.”