1Třetího dne se v Káně Galilejské konala svatba. Byla tam i Ježíšova matka2a na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.3Když začalo docházet víno, Ježíšova matka mu řekla: „Nemají víno.“4„Ženo, co ode mě chceš?“ odpověděl jí Ježíš. „Má chvíle ještě nepřišla.“5Jeho matka pak řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám řekne.“6Stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr.[1]7Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou.“ Když je naplnili až po okraj,8řekl jim: „Teď nalévejte a doneste vrchnímu správci svatby.“ A tak to udělali.9Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha10a řekl mu: „Každý člověk podává nejdříve nejlepší víno, a když jsou hosté opilí, podává to horší. Ty jsi zachoval nejlepší víno až do konce.“11Tak Ježíš v Káně Galilejské vykonal první ze svých zázračných znamení. Tehdy zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili.12Potom sestoupil spolu se svou matkou, bratry i učedníky do Kafarnaum, kde se několik dní zdrželi.
Zbořte tento chrám
13Blížily se židovské Velikonoce, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma.14V chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly.15Tehdy si z provazů upletl bič a všechny z chrámu vyhnal i s ovcemi a voly. Směnárníkům rozházel peníze a zpřevracel stoly16a prodavačům holubic řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“17(Jeho učedníci si tehdy vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě pohltí.“)[2]18Židé mu na to řekli: „Jakým znamením se nám prokážeš, když děláš takové věci?“19„Zbořte tento chrám,“ odpověděl Ježíš, „a za tři dny ho postavím.“20„Ten chrám se stavěl čtyřicet šest let!“ řekli na to Židé. „A ty ho postavíš za tři dny?“21(On ale mluvil o chrámu svého těla.22Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že to říkal, a uvěřili Písmu i Ježíšovu slovu.)23Když byl o Velikonocích v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, neboť viděli znamení, která konal.24Ježíš se jim ale nesvěřoval, protože všechny znal.25Nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť sám věděl, co je v člověku.
1På tredje dagen[1] hölls ett bröllop i Kana i Galileen, och Jesus mor var där.2Jesus och hans lärjungar var också inbjudna dit.3Vinet tog slut, och Jesus mor sa då till honom: ”De har inget vin.”4”Lämna mig ifred, kvinna”, svarade han. ”Min stund har inte kommit än.”5Men hans mor sa till tjänarna: ”Gör precis som han säger.”6Där fanns sex stora stenkrukor för de judiska reningsceremonierna. Krukorna rymde omkring hundra liter var.7Jesus sa nu till dem: ”Fyll krukorna med vatten”, och när alla krukorna var helt fulla,8sa han: ”Ös upp och ge det till bröllopsvärden.” Och de gjorde så.9Värden smakade på vattnet, som nu hade förvandlats till vin. Men eftersom han inte visste varifrån det kom – bara tjänarna som hade öst upp vattnet kände till det – kallade han på brudgummen och sa:10”Alla bjuder ju först på det utsökta vinet och på sämre vin när gästerna börjar bli berusade. Men du har sparat det bästa till sist!”11Genom detta sitt första tecken i Kana i Galileen visade Jesus sin härlighet, och hans lärjungar trodde på honom.12Därefter gick Jesus ner till Kafarnaum tillsammans med sin mor, sina bröder och sina lärjungar, och de stannade där under några dagar.
Jesus rensar templet
13När påskhögtiden[2] närmade sig gick Jesus till Jerusalem.14I templet fann han dem som sålde oxar, får och duvor, och dem som satt och växlade pengar.[3]15Jesus gjorde sig en piska av några repstumpar och drev ut allihop från tempelområdet tillsammans med fåren och oxarna. Han slog ut myntväxlarnas pengar och välte deras bord,16och till dem som sålde duvor sa han: ”Ta bort allt detta härifrån! Gör inte min Faders hus till en marknadsplats!”17Då kom hans lärjungar ihåg att det stod skrivet: ”Min iver för ditt tempel förtär mig.”[4]18Men judarna sa till honom: ”Vad kan du visa oss för tecken, när du nu gör så här?”19Jesus svarade: ”Riv ner det här templet, så ska jag resa upp det igen på tre dagar.”20Judarna sa: ”Detta tempelbygge har pågått i fyrtiosex år, och du menar att du kan resa upp det på tre dagar!”21Men det tempel Jesus talade om var hans egen kropp.22När han sedan uppstod från de döda kom hans lärjungar ihåg att han hade sagt detta, och de trodde på Skriften och på det ord Jesus själv hade talat.23Tack vare de tecken han gjorde i Jerusalem under påskhögtiden började många tro på hans namn.24Men Jesus litade inte på någon, för han kände alla.25Han behövde inte någons vittnesbörd om människan, för han visste vad som fanns i människan.