1Hle, Hospodin vyplení zemi, zcela ji zpustoší; zohaví její vzezření, její obyvatele rozptýlí.2Stejně dopadne kněz i kmán, otrok i jeho pán, děvečka i její paní, ti, kdo kupují i kdo prodávají, věřitelé i dlužníci, lichváři i jejich oběti.3Zem bude úplně vypleněna, o všechno bude oloupena – takové slovo vyšlo od Hospodina!4Zem chřadne, uvadá, celý svět vadne vyčerpán, vyčerpán je i výkvět národa.5Země je poskvrněna svými obyvateli; neboť překročili zákony, na ustanovení nedbali a věčnou smlouvu zrušili.6To proto zemi hltá prokletí a její obyvatelé pykají; obyvatelé země mizejí, zbývají už jen nemnozí.7Nové víno vyschlo, réva uvadá, namísto radovánek každý naříká.8Umlklo veselé chřestění tamburín, ztichlo hlučení hýřících, umlkly radostné zvuky citery.9Už nepijí víno s písněmi, pijákům zhořkl nápoj opojný.10Rozbořeno je město marnosti; vchody všech domů zataraseny.11Že není víno, zní nářek v ulicích, nastal soumrak všeho veselí, radost odešla do vyhnanství.12Z města zůstaly pusté trosky, brána roztříštěna na kusy.13Toto se stane na zemi mezi národy – jako když se češou olivy, jako když po vinobraní zbudou paběrky.
Hospodin se oslaví
14Hlasitě potom vykřiknou radostí, západ zajásá, až Hospodin se oslaví.15Proto i na východě chvalte Hospodina, jméno Hospodina, Boha Izraelova, ať zní na mořských pobřežích.16Slyšíme chvalozpěv z nejzazších krajů: „Sláva Spravedlivému!“ Já ale říkám: „Zle je mi, zle je mi! Běda mi – zrádci zradili, zrádci zrádně zradili!“17Strach a prach a past na tebe, kdo zemi obýváš!18Kdo uteče, až zazní strašný hlas, upadne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Nebeské průduchy se otevřou, zemské základy se otřesou:19Země se láme, láme se, země se hroutí, hroutí se, země se třese, třese se!20Země se motá, motá se jako opilec, chvěje se jako chýše pod vichrem. Její provinění na ni těžce dopadne, zhroutí se a už nevstane.21V ten den Hospodin potrestá mocnosti nahoře na nebi i krále dole na zemi.22Budou nahnáni jako vězni do jámy, budou zavřeni v žaláři; po dlouhé době pak budou souzeni.23Měsíc zůstane užaslý i samo slunce se zastydí, až se Hospodin zástupů na hoře Sion v Jeruzalémě ujme království a zjeví svou slávu před svými stařešiny.
1Se! HERREN ödelägger jorden och förstör den. Han härjar dess yta och skingrar dess inbyggare.2Då går det prästen som folket, herren som tjänaren, husmodern som slavflickan, köparen som säljaren, långivaren som låntagaren, borgenären som den skuldsatte.3Jorden blir fullkomligt ödelagd och utplundrad. HERREN har talat.4Jorden sörjer och vissnar, världen tynar bort och vissnar, jordens stolta tynar bort.5Jorden har blivit oren under sina invånare. De har överträtt lagarna, våldfört sig på buden och brutit det eviga förbundet.6Därför förtär en förbannelse jorden, och dess invånare måste ta sitt straff. Därför tynar jordens invånare bort, och endast några blir kvar.7Vinet sörjer, vinrankan tynar bort, alla som tidigare gladde sig så suckar.8Det hörs inte längre några sorgfria melodier från harpor, det är slut med de glädjandes sorl, och den glada lyran har tystnat.9Man dricker inte vin och sjunger längre, och de starka dryckerna ger sina drickare en bitter eftersmak.10Den ödelagda staden är övergiven. Varje husport är låst, ingen kan komma in.11Klagorop hörs på gatorna, man ropar efter vin. All glädje har förvandlats till mörker, och all lycka har försvunnit från jorden.12Staden har lämnats i ruiner, och stadsportarna är sönderslagna.13Så ska det vara på jorden, bland folken, som när man slår ner oliverna från ett träd och som en efterskörd av vinbärgningen.14De ropar av glädje och jublar i väster över HERRENS majestät.15Ära därför HERREN i öster, ära i kustländerna HERRENS, Israels Guds namn.16Från jordens ände hör vi sånger: ”Ära till den Rättfärdige!” Men jag sa: ”Jag, arma människa, förgås! Ve mig! Förrädare förräder! Med förräderi förräder de!”17Skräck, fallgrop och snara är er lott, ni jordens människor!18Den som flyr för skräckens rop ramlar i fallgropen, och den som klättrar upp ur gropen fastnar i snaran. Himlens dammluckor öppnas, och jordens grundvalar skakar.19Jorden brister och rämnar. Den slits itu, den skakar och skälver.20Jorden raglar som en drucken och svajar som en hydda i storm. Den faller under bördan av sin skuld, och den reser sig aldrig mer igen.21På den dagen ska HERREN straffa höjdens här uppe i höjden och jordens kungar nere på jorden.22De ska samlas ihop som fångar i en fängelsehåla och låsas in i ett fängelse. Efter en lång tid ska de straffas.23Då ska månen blygas och solen skämmas, för härskarornas HERRE är kung på Sions berg och i Jerusalem, och de äldste får möta hans härlighet.