1Po nějaké době se Bůh rozhodl Abrahama vyzkoušet. Zavolal: „Abrahame!“ „Zde jsem,“ odpověděl.2Bůh řekl: „Vezmi svého syna, svého jediného, svého milovaného Izáka, a jdi do země Moria. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na hoře, kterou ti určím.“3Druhý den brzy ráno Abraham vstal, osedlal svého osla, vzal s sebou dva služebníky a svého syna Izáka. Nasekal dříví pro zápalnou oběť a vypravil se k místu, jež mu Bůh určil.4Třetího dne Abraham pozvedl oči a spatřil to místo v dálce.5Tehdy řekl svým služebníkům: „Zůstaňte tu s oslem. Já a chlapec půjdeme až tam, pokloníme se Bohu a vrátíme se k vám.“6Abraham vzal dříví pro zápalnou oběť a naložil je na svého syna Izáka. Sám nesl v ruce oheň a nůž. A tak šli oba spolu.7„Otče,“ oslovil Izák svého otce Abrahama. „Ano, můj synu?“ odpověděl mu. „Vidím oheň a dřevo,“ řekl Izák. „Kde je ale beránek k zápalné oběti?“8„Bůh si opatří beránka k zápalné oběti, můj synu,“ odpověděl Abraham. A tak šli oba spolu.9Když přišli na místo, jež mu Bůh určil, Abraham tam postavil oltář a narovnal dřevo. Pak svázal svého syna Izáka a položil ho na dřevo na oltáři.10Abraham vztáhl ruku a vzal nůž, aby svého syna podřízl.11Vtom na něj z nebe zavolal Hospodinův anděl: „Abrahame! Abrahame!“ „Zde jsem,“ odpověděl.12„Nevztahuj ruku na chlapce!“ řekl on. „Nic mu nedělej! Už jsem poznal, že jsi bohabojný – vždyť jsi kvůli mně neušetřil svého syna, svého jediného.“13Abraham tedy vzhlédl a hle, uviděl za sebou berana uvízlého za rohy v křoví. Abraham tedy šel, vzal toho berana a obětoval ho jako zápalnou oběť místo svého syna.14To místo pak Abraham nazval „Hospodin opatří,“ takže se dodnes říká: „Na Hospodinově hoře se opatří.“15Hospodinův anděl pak na Abrahama zavolal z nebe podruhé:16„Přísahám při sobě samém, praví Hospodin, protože jsi učinil tuto věc a neušetřil jsi svého syna, svého jediného:17Nesmírně ti požehnám a nesmírně rozmnožím tvé símě – jako hvězdy na nebi a jako písek na břehu moře. Tvé símě ovládne brány svých nepřátel18a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy země, protože jsi uposlechl můj hlas.“19Nato se Abraham vrátil ke svým služebníkům a odešli spolu do Beer-šeby. Abraham potom bydlel v Beer-šebě.
Náchorovo potomstvo
20Po nějaké době bylo Abrahamovi oznámeno: „Hle, také Milka porodila syny tvému bratru Náchorovi:21svého prvorozeného Úce, jeho bratra Búze a Kemuele (otce Aramova),22Keseda, Chazoa, Pildaše, Jidlafa a Betuela.“23(A Betuel zplodil Rebeku.) Těchto osm synů porodila Abrahamovu bratru Náchorovi Milka.24Také jeho družka jménem Reuma rodila děti: Tebacha, Gachama, Tachaše a Maaku.
1En tid senare prövade Gud Abraham. ”Abraham!” sa Gud. ”Här är jag”, svarade han.2”Ta med dig din ende son, Isak, som du älskar, och gå till landet Moria och offra honom där som ett brännoffer på ett berg som jag ska visa dig!”3Följande morgon steg Abraham upp tidigt och sadlade sin åsna. Han tog med sig två unga tjänare och sin son Isak, högg ved till brännoffret och började gå mot den plats som Gud hade sagt till honom.4På resans tredje dag såg Abraham målet på avstånd.5”Stanna här med åsnan”, sa Abraham till de unga männen, ”så ska jag och pojken gå vidare och tillbe, och sedan kommer vi tillbaka.[1]”6Abraham lade veden till brännoffret på Isaks axlar, medan han själv bar elden och kniven. Tillsammans fortsatte de vidare.7”Far”, sa Isak. ”Ja, min son”, svarade Abraham. Då frågade Isak: ”Vi har ved och eld, men var är lammet till offret?”8”Gud ska utse ett offerlamm, min son”, svarade Abraham, medan de gick vidare.9När de kom fram till platsen som Gud hade talat om för Abraham, byggde han ett altare och på det lade han i ordning veden. Sedan band han Isak och lade honom på altaret över veden.10Så höjde Abraham kniven för att slakta sin son.11Då ropade HERRENS ängel från himlen: ”Abraham! Abraham!” ”Här är jag!” svarade han.12”Rör inte pojken och skada inte honom på något sätt! Nu vet jag att du fruktar Gud, när du inte ens undanhållit från mig din son, din ende son.”13Då lade Abraham märke till en bagge, som hade fastnat med hornen i en buske. Han gick och tog baggen och offrade den som ett brännoffer på altaret i stället för sin son.14Abraham kallade platsen ”HERREN utser”. I dag har det blivit till ett ordspråk: ”HERREN utser[2] på sitt berg”.15Sedan ropade HERRENS ängel än en gång på Abraham från himlen16och sa: ”Jag, HERREN, svär vid mig själv att eftersom du har varit lydig och inte ens undanhållit mig din son, din ende son från mig,17ska jag välsigna dig och göra dina efterkommande[3] så många att de blir lika omöjliga att räkna som stjärnorna på himlen eller som sanden på havsstranden. Dina efterkommande kommer att inta sina fienders städer.18Genom din avkomma ska alla världens folk bli välsignade, eftersom du har varit lydig mot mig.”19Sedan återvände Abraham till tjänarna och de reste tillbaka till Beer Sheva. Abraham bodde i Beer Sheva.20En tid därefter fick Abraham ett meddelande om att även Milka, Abrahams bror Nachors hustru, hade fått söner.21Den äldste hette Us. Sedan kom Bus, Kemuel, Arams far,22Kesed, Haso, Pildash, Jidlaf och Betuel.23Betuel blev far till Rebecka. Dessa åtta söner födde alltså Milka åt Abrahams bror Nachor.24Med sin bihustru[4] Reuma hade Nachor också fyra andra barn, nämligen Tevach, Gacham, Tachash och Maaka.