1Vy, ženy, se podřizujte svým manželům. Někteří z nich odmítají Slovo, ale mohou být získáni beze slov jednáním svých žen,2když uvidí, jak čistý a uctivý život vedete.3Vaše krása nespočívá ve vnějších věcech – v okázalých účesech, zlatých špercích a nádherných šatech –4ale ve vašem srdci. Ozdobte své nitro nepomíjivou krásou krotkého a pokojného ducha, který je před Bohem velmi vzácný.5Tuto krásu mívaly kdysi ony svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým manželům,6tak jako Sára poslouchala Abrahama a mluvila o něm jako o svém pánu.[1] I vy jste jejími dcerami, když jednáte dobře a nedáte se ničím zastrašit.7A vy, muži, mějte ke svým manželkám porozumění. Prokazujte jim úctu jakožto slabšímu pohlaví a jako spoludědičkám daru života, aby vašim modlitbám nestálo nic v cestě.8Konečně, buďte všichni svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní.9Neodplácejte zlo zlem ani zlořečení zlořečením, ale naopak žehnejte. K tomu jste přece povoláni a za to máte obdržet požehnání.10Vždyť: „Chce někdo prožít šťastný život, chce někdo okusit dobré dny? Takový ať chrání svůj jazyk před zlem, v jeho ústech ať není žádná lest.11Ať odmítá zlo a koná dobro, usiluje o pokoj a nechá se jím vést.12Hospodinovy oči hledí ke spravedlivým, uši naklání k jejich modlitbám, Hospodinova tvář je ale obrácená proti pachatelům zla.“[2]
Důvod vaší naděje
13Kdo by vám ublížil, když budete horlivě konat dobro?14I kdybyste však měli pro spravedlnost trpět, blaze vám. „Nemějte strach z toho, čím vás straší, nenechte se tím vylekat.“[3]15Zasvěťte svá srdce Pánu Kristu a buďte připraveni podat odpověď každému, kdo se vás zeptá na důvod vaší naděje.16Vždy ovšem s vlídností a úctou a s dobrým svědomím, aby se ti, kdo vás pomlouvají, zastyděli, že napadali váš poctivý život v Kristu.17Je-li však Boží vůlí, abyste trpěli, je lepší trpět za dobré činy nežli za zlé.18Vždyť i Kristus, sám spravedlivý, jednou trpěl za hříchy nespravedlivých, aby vás přivedl k Bohu. V těle podstoupil smrt, ale v Duchu dostal život.19Tehdy přišel kázat duchům v žaláři –20těm, kteří kdysi za Noemových dnů nechtěli uposlechnout, zatímco Bůh trpělivě čekal, než se postaví archa, v níž se skrze vodu zachránilo jen několik (totiž osm) duší.21Naplněním tohoto předobrazu je křest, který nám teď přináší záchranu – nejde o omytí tělesné špíny, ale o závazek dobrého svědomí před Bohem – skrze vzkříšení Ježíše Krista,22který odešel do nebe a je po Boží pravici, kde jsou mu poddáni andělé, vlády i moci.
1Ni gifta kvinnor, underordna er era män, så att också de som inte tror på budskapet kan vinnas utan ord tack vare sina hustrurs liv,2när de ser hur gudfruktigt och rent ni lever.3Sträva inte efter att dra uppmärksamheten till ert yttre genom konstfulla frisyrer, guldsmycken och vackra kläder.4Nej, låt det i stället vara ert hjärta som gäller, den dolda människan, med sin oförgängliga skönhet och ett mjukt och behagligt sätt. Det är dyrbart i Guds ögon.5Den skönheten fanns förr hos de heliga kvinnorna som hoppades på Gud. De underordnade sig sina män,6så som Sara lydde Abraham och kallade honom herre. Ni är hennes döttrar om ni gör det som är gott, utan att vara rädda för någonting.7Ni gifta män, lev förståndigt tillsammans med era hustrur, som med ett svagare kärl, och visa dem respekt. Också kvinnan har ju del av livets nådegåva. Då finns det inga hinder för era böner.
Råd till alla troende
8Till sist ett ord till er alla: Försök att leva i harmoni med varandra, visa medkänsla, syskonkärlek, medlidande och ödmjukhet.9Se till att ingen hämnas på någon, och att ingen hånar tillbaka om han blir hånad. Nej, välsigna i stället, eftersom ni själva är kallade till att ärva välsignelse.10”Den som älskar livet och vill se goda tider ska hålla sin tunga från det onda och sina läppar från lögnaktigt tal.11Han ska vända sig bort från det onda och göra det goda. Han ska söka och sträva efter frid.12Herrens ögon följer de rättfärdiga, och hans öron hör deras bön. Men Herren är emot dem som gör det onda.”[1]
Var beredda att lida
13Ingen kommer väl att göra er illa om ni strävar efter att göra det goda?14Men om ni får lida för rättfärdighetens skull är ni lyckliga. Var inte rädda för dem och låt er inte skrämmas.15Herren Kristus ska ni hålla helig i era hjärtan. Och om någon frågar om ert hopp, ska ni alltid vara beredda att redogöra för det,16men gör det ödmjukt och med respekt och rent samvete. Då får de som talar illa om ert goda levnadssätt skämmas för sitt förtal.17Det är nämligen bättre att lida för goda gärningar, om det är Guds vilja, än att lida för att ha gjort något ont.18Kristus själv led ju för synderna, en gång för alla. En rättfärdig dog för de orättfärdiga, för att föra oss till Gud. Hans kropp blev dödad, men i Anden blev han levande igen,[2]19i vilken han också hade kunnat gå och predika för andarna i fångenskap.[3]20De hade en gång varit olydiga, när Gud under Noas tid tålmodigt väntade på dem, medan arken byggdes. I den blev bara åtta personer räddade genom vatten.21Detta är en bild av dopet, som nu blir till räddning för er – inte på det sättet att kroppen tvättas ren från smuts, men att man med gott samvete får vända sig till Gud, på grund av Jesus Kristus uppståndelse.22Han har stigit upp till himlen och sitter nu på Guds högra sida, sedan änglar och makter och krafter har lagts under honom.[4]