1Když pak celý národ překročil Jordán, Hospodin promluvil k Jozuovi:2„Vyberte si z lidu dvanáct mužů, po jednom z každého kmene,3a přikažte jim: ‚Odtud, zprostřed Jordánu, kde stály nepohnutě nohy kněží, vyneste dvanáct kamenů, vezměte je s sebou a složte je v táboře, kde se dnes v noci uložíte.‘“4Jozue tedy povolal dvanáct mužů, které ustanovil ze synů Izraele, po jednom z každého kmene,5a řekl jim: „Jděte doprostřed Jordánu před Truhlu Hospodina, vašeho Boha. Každý si zvedne na rameno jeden kámen, podle počtu izraelských kmenů,6aby se pro vás staly znamením. Až se vás v budoucnu děti zeptají: ‚Proč tu máte ty kameny?‘7povíte jim: ‚Protože se vody Jordánu rozdělily před Truhlou Hospodinovy smlouvy. Když přecházela Jordán, vody se rozdělily.‘ Proto budou tyto kameny synům Izraele připomínkou až na věky.“8Synové Izraele tedy udělali, co jim Jozue přikázal. Vynesli zprostřed Jordánu dvanáct kamenů podle počtu izraelských kmenů, jak Jozuovi uložil Hospodin, a přenesli je s sebou do tábora, kde je složili.9Dalších dvanáct kamenů postavil Jozue uprostřed Jordánu tam, kde stály nohy kněží nesoucích Truhlu smlouvy. Jsou tam až dodnes.10Kněží nesoucí Truhlu tehdy stáli uprostřed Jordánu, než byly splněny všechny příkazy, které Hospodin udělil pro lid Jozuovi, přesně jak to Jozuovi přikázal Mojžíš. Lid spěšně přešel řeku,11a poté, co přešel všechen lid, přešla před jejich zraky také Hospodinova truhla s kněžími.12V čele synů Izraele přešli v bojovém šiku synové Rubenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova, jak jim přikázal Mojžíš.[1]13Na čtyřicet tisíc vyzbrojených bojovníků přešlo před Hospodinem na jerišské pláně, aby svedli boj.14Toho dne Hospodin v očích celého Izraele dodal Jozuovi na vážnosti, takže ho měli v úctě, jako měli v úctě Mojžíše po celý jeho život.15Hospodin řekl Jozuovi:16„Přikaž kněžím nesoucím Truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.“17Jozue tedy kněžím přikázal: „Vystupte z Jordánu.“18A jakmile kněží nesoucí Truhlu smlouvy Hospodinovy vystoupili zprostřed Jordánu a stanuli nohama na souši, vrátily se vody Jordánu na místo a vylévaly se z břehů jako předtím.19Lid vystoupil z Jordánu desátého dne prvního měsíce a utábořil se v Gilgalu u východního okraje Jericha.20Oněch dvanáct kamenů, které vzali z Jordánu, vztyčil Jozue v Gilgalu21a řekl synům Izraele: „Až se vaše děti v budoucnu zeptají svých otců: ‚Proč jsou tu ty kameny?‘22poučíte je: ‚Izrael tu přešel Jordán po suchu.‘23Hospodin, váš Bůh, před vámi vysušil tyto jordánské vody, dokud jste nepřešli, tak jako to Hospodin, váš Bůh, provedl s Rudým mořem, které před námi vysušil, dokud jsme nepřešli.24To aby všechny národy země poznaly, že ruka Hospodinova je mocná; to abyste ctili Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny.“
1Als das ganze Volk den Jordan durchschritten hatte, sagte der HERR zu Josua:2Wählt aus dem Volk zwölf Männer aus, aus jedem Stamm einen,3und befehlt ihnen: Hebt euch hier, an der Stelle mitten im Jordan, wo die Priester fest und sicher standen, zwölf Steine auf, nehmt sie mit hinüber und legt sie auf dem Lagerplatz nieder, wo ihr die nächste Nacht verbringt!4Da rief Josua die zwölf Männer, die er aus den Israeliten bestimmt hatte, aus jedem Stamm einen,5und sagte zu ihnen: Geht vor der Lade des HERRN, eures Gottes, her bis zur Mitte des Jordan; dort soll jeder von euch einen Stein auf seine Schulter heben, so viele Steine, wie es Stämme der Israeliten gibt.6Sie sollen unter euch ein Zeichen sein. Wenn euch eure Söhne morgen fragen: Was bedeuten diese Steine für euch?,7dann antwortet ihnen: Die Fluten des Jordan waren vor der Bundeslade des HERRN wie abgeschnitten; als sie durch den Jordan zog, waren die Fluten des Jordan abgeschnitten. So sind diese Steine ein ewiges Erinnerungszeichen für die Israeliten.8Die Israeliten taten, was Josua befohlen hatte, und nahmen zwölf Steine mitten aus dem Jordan, so viele, wie es Stämme der Israeliten gab, wie es der HERR dem Josua befohlen hatte. Sie nahmen sie mit hinüber zu ihrem Lagerplatz und stellten sie dort auf.9Und in der Mitte des Jordan richtete Josua zwölf Steine auf, dort, wo die Füße der Priester gestanden hatten, die die Bundeslade trugen; sie stehen dort bis zum heutigen Tag.10Die Priester aber, die die Lade trugen, blieben mitten im Jordan stehen, bis alles geschehen war, was der HERR durch Josua dem Volk befohlen hatte, ganz so, wie Mose dem Josua befohlen hatte, und das Volk beeilte sich und zog hinüber.11Als das ganze Volk vollständig hinübergezogen war, zog auch die Lade des HERRN hinüber und die Priester an der Spitze des Volkes.12Die Rubeniter, die Gaditer und der halbe Stamm Manasse zogen kampfbereit vor den Israeliten her, wie es ihnen Mose befohlen hatte. (Jz 1,12)13Es waren etwa vierzigtausend bewaffnete Männer, die vor den Augen des HERRN zum Kampf in die Steppen von Jericho zogen.14An jenem Tag machte der HERR den Josua in den Augen ganz Israels groß und man hatte Ehrfurcht vor ihm, wie man vor Mose zeit seines Lebens Ehrfurcht hatte.15Da sagte der HERR zu Josua:16Befiehl den Priestern, die die Lade des Bundeszeugnisses tragen, aus dem Jordan heraufzusteigen!17Da befahl Josua den Priestern: Steigt aus dem Jordan herauf!18Als nun die Priester, die die Bundeslade des HERRN trugen, aus der Mitte des Jordan heraufstiegen und ihre Fußsohlen das Ufer berührten, da kehrte das Wasser des Jordan an seinen Ort zurück und trat wie gestern und vorgestern wieder über alle Ufer.19Das Volk zog am zehnten Tag des ersten Monats durch den Jordan und schlug in Gilgal, am Ostrand des Gebietes von Jericho, sein Lager auf.20In Gilgal stellte Josua die zwölf Steine auf, die man aus dem Jordan mitgenommen hatte.21Er sagte zu den Israeliten: Wenn eure Söhne morgen ihre Väter fragen: Was bedeuten diese Steine?,22dann sollt ihr sie belehren: Hier hat Israel trockenen Fußes den Jordan durchschritten;23denn der HERR, euer Gott, hat das Wasser des Jordan vor euren Augen austrocknen lassen, bis ihr hindurchgezogen wart, genauso wie es der HERR, euer Gott, mit dem Roten Meer machte, das er vor unseren Augen austrocknen ließ, bis wir hindurchgezogen waren. (Ex 14,21)24Daran sollen alle Völker der Erde erkennen, dass die Hand des HERRN stark ist, und ihr sollt allezeit den HERRN, euren Gott, fürchten.