Izajáš 54 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Jásej, neplodná

1 Jásej, neplodná, která jsi nikdy děti neměla! Zpívej a křič samou radostí, která jsi nikdy nerodila! Opuštěná totiž bude mít děti – víc dětí nežli provdaná, praví Hospodin. 2 Pro svůj stan udělej víc místa, plachty svých příbytků směle rozestři; roztáhni také svoje lana a zatluč kolíky. 3 Rozmůžeš se totiž doprava i doleva, národům budou vládnout tvoji potomci a zpustlá města obsadí. 4 Neboj se, nebudeš zahanbena, nestyď se, nedojdeš potupy. Zapomeneš na hanbu svého mládí, na potupu svého vdovství nevzpomeneš víc. 5 Tvým manželem je přece tvůj Tvůrce, Hospodin zástupů – to jméno má; Svatý izraelský je ti vykupitelem, Bohem vší země se nazývá. 6 Hospodin tě totiž zpátky zavolá jako opuštěnou, ztrápenou manželku, ženu, jež byla v mládí provdána a potom zavržena, říká tvůj Bůh. 7 Opustil jsem tě na kratičkou chvilku, v nesmírném slitování tě však přivinu. 8 Když mě na chvilku zloba přemohla, skryl jsem před tebou svoji tvář, ve věčné lásce se však nad tebou slituji, říká tvůj vykupitel, Hospodin. 9 Je to pro mě stejné jako za Noemových dnů, kdy jsem přísahal, že už na zem neuvedu Noemovu potopu. Právě tak nyní přísahám, že už se na tebe nerozhněvám, že už tě nebudu přísně hubovat. 10 I kdyby hory někam odešly, i kdyby se chvěly pahorky, má láska od tebe nikdy neodejde, smlouva mého pokoje se nezachvěje, praví Hospodin, jenž s tebou soucítí. 11 Ach ty ztrápená, vichrem zmítaná, útěchy zbavená, hle, já tě vybuduji tyrkysovými kameny, za základ položím ti safíry. 12 Z rubínů vytvořím tvé cimbuří, tvé brány budou třpytné granáty a tvé hradby samé vzácné kameny. 13 Všechny tvé děti budou Hospodinovi učedníci, budou zakoušet pokoj a blahobyt. 14 Založena budeš na spravedlnosti: Zbavena násilí bez obav budeš žít, nepřiblíží se k tobě žádné neštěstí. 15 Kdyby tě snad přesto někdo napadal, nebudu s ním já; kdokoli by tě chtěl napadnout, padne před tebou. 16 Hle, to já jsem stvořil kováře, jenž dmýchá uhlí ve výhni a vyrábí zbraně k jejich účelu; tentýž já jsem stvořil také zhoubce, aby působil záhubu. 17 Žádná zbraň chystaná na tebe se nezdaří a každý jazyk, jenž tě obviňuje, usvědčíš. Toto je dědictví služebníků Hospodinových a vítězství, jež jim zajistím, praví Hospodin.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Reiche Nachkommenschaft und dauerhafter Friede mit Gott

1 Freu dich, du Unfruchtbare, die nie gebar, / du, die nie in Wehen lag, brich in Jubel aus und jauchze! Denn die Einsame hat jetzt viel mehr Kinder / als die Vermählte, spricht der HERR. (Iz 62,4; Ga 4,27) 2 Mach den Raum deines Zeltes weit, / spann deine Zelttücher aus, ohne zu sparen! / Mach deine Zeltseile lang und deine Zeltpflöcke fest!^[1] 3 Denn nach rechts und links breitest du dich aus. / Deine Nachkommen werden Nationen beerben / und verödete Städte besiedeln. 4 Fürchte dich nicht, du wirst nicht beschämt; / schäme dich nicht, du wirst nicht enttäuscht! Denn die Schande in deiner Jugend wirst du vergessen, / an die Schmach deiner Witwenschaft wirst du nicht mehr denken. 5 Denn dein Schöpfer ist dein Gemahl, / HERR der Heerscharen ist sein Name. Der Heilige Israels ist dein Erlöser, / Gott der ganzen Erde wird er genannt. (Oz 2,18) 6 Ja, der HERR hat dich gerufen / als verlassene, bekümmerte Frau. Kann man denn die Frau seiner Jugend verstoßen?, / spricht dein Gott. 7 Nur für eine kleine Weile habe ich dich verlassen, / doch mit großem Erbarmen werde ich dich sammeln. (Ž 30,6) 8 Einen Augenblick nur verbarg ich vor dir mein Gesicht / in aufwallendem Zorn; aber in ewiger Huld habe ich mich deiner erbarmt, / spricht dein Erlöser, der HERR. (Iz 60,10) 9 Wie bei der Flut Noachs soll es für mich sein: / So wie ich damals schwor, dass die Flut Noachs die Erde nie mehr überschwemmen wird, / so schwöre ich jetzt, dir nie mehr zu zürnen / und dich nie mehr zu schelten. (Gn 9,8) 10 Mögen auch die Berge weichen / und die Hügel wanken - meine Huld wird nicht von dir weichen / und der Bund meines Friedens nicht wanken, / spricht der HERR, der Erbarmen hat mit dir. (Ez 34,25; Ez 37,26)

Jerusalem als Erbanteil der Jünger und Knechte Gottes

11 Ärmste, vom Sturm Gepeitschte, / die ohne Trost ist: Siehe, ich selbst lege dir ein Fundament aus Malachit / und Grundmauern aus Saphir. (Zj 21,18; Tób 13,17) 12 Aus Rubinen mache ich deine Zinnen, / aus Beryll deine Tore / und alle deine Mauern aus kostbaren Steinen. 13 Alle deine Kinder sind Schüler des HERRN / und groß ist der Friede deiner Kinder. (J 6,45) 14 Du wirst auf Gerechtigkeit gegründet sein. / Du bist fern von Bedrängnis, denn du brauchst dich nicht mehr zu fürchten / und bist fern von Schrecken; / er kommt an dich nicht heran. (Ž 91,10) 15 Siehe, greift dich jemand an, / so geht es nicht von mir aus; / wer dich angreift, fällt im Kampf gegen dich. 16 Ich habe den Schmied erschaffen, / der das Kohlenfeuer entfacht und Waffen herstellt, / wie es seinem Handwerk entspricht. Ich habe auch den, der vernichtet, erschaffen, / damit er zerstört. 17 Keine Waffe wird etwas ausrichten, die man gegen dich schmiedet; / jede Zunge, die dich vor Gericht verklagt, wirst du schuldig sprechen. Das ist das Erbteil der Knechte des HERRN: / Von mir kommt ihre Gerechtigkeit - Spruch des HERRN.