1Je pravda, že kdo chce spravovat církev, má zájem o krásnou práci.2Správce však musí být bezúhonný: věrný manžel,[1] střídmý, rozvážný, pořádný, pohostinný a schopný učit.3Nesmí to být opilec ani hrubián, ale vlídný, snášenlivý a nezištný člověk,4který se dobře stará o rodinu a má poslušné a dobře vychované děti.5(Když se někdo neumí postarat o vlastní rodinu, jak by mohl pečovat o Boží církev?)6Nesmí to být nováček, aby nadut pýchou neupadl do ďáblova odsouzení.7Musí mít dobrou pověst i mimo církev, aby neupadl do pomluv a do ďáblovy pasti.8Diakoni[2] v církvi ať jsou právě tak ušlechtilí: žádní pokrytci, opilci nebo prospěcháři,9ale lidé, jejichž tajemství víry je v čistém svědomí.10Ať jsou také nejdříve vyzkoušeni, a když se osvědčí, ať potom slouží.11Jejich ženy[3] ať jsou právě tak ušlechtilé, ne klevetivé, ale střídmé a naprosto věrné.12Diakoni musí být věrní manželé, kteří se dobře starají o své děti a rodiny.13Ti, kdo se ve službě osvědčí, totiž získávají dobré postavení a významný hlas, pokud jde o víru v Krista Ježíše.
Tajemství zbožnosti
14Tyto věci ti píšu v naději, že k tobě brzy přijdu.15Kdybych se ale zdržel, chci, abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, což je církev živého Boha, pilíř a základna pravdy.16Tajemství zbožnosti je bezesporu veliké: On[4] byl zjeven v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázán andělům, zvěstován pohanům, vírou přijat ve světě a vyzvednut do slávy.
1Das Wort ist glaubwürdig: Wer das Amt eines Bischofs anstrebt, der strebt nach einer großen Aufgabe.[1] (Tt 1,6)2Deshalb soll der Bischof untadelig, Mann einer einzigen Frau, nüchtern, besonnen sein, von würdiger Haltung, gastfreundlich, fähig zu lehren;3er sei kein Trinker und kein gewalttätiger Mensch, sondern rücksichtsvoll; er sei nicht streitsüchtig und nicht geldgierig.4Er muss seinem eigenen Haus gut vorstehen, seine Kinder in Gehorsam und allem Anstand erziehen.5Wenn einer seinem eigenen Haus nicht vorstehen kann, wie soll der für die Kirche Gottes sorgen?6Er darf kein Neubekehrter sein, damit er nicht hochmütig wird und dem Gericht des Teufels verfällt.7Er muss aber auch bei den Außenstehenden einen guten Ruf haben, damit er nicht in üble Nachrede kommt und in die Falle des Teufels gerät.
Die Diakone
8Ebenso müssen Diakone sein: achtbar, nicht doppelzüngig, nicht dem Wein ergeben und nicht gewinnsüchtig;9sie sollen mit reinem Gewissen am Geheimnis des Glaubens festhalten.10Auch sie soll man vorher prüfen, und nur wenn sie unbescholten sind, sollen sie ihren Dienst ausüben.11Ebenso müssen Frauen ehrbar sein, nicht verleumderisch, sondern nüchtern und in allem zuverlässig.12Diakone sollen Männer einer einzigen Frau sein und ihren Kindern und ihrem eigenen Haus gut vorstehen.13Denn wer seinen Dienst gut versieht, erlangt einen hohen Rang und große Zuversicht im Glauben an Christus Jesus.
Die Kirche, Säule und Fundament der Wahrheit
14Ich schreibe dir das in der Hoffnung, schon bald zu dir zu kommen.15Falls ich aber länger ausbleibe, sollst du wissen, wie man sich im Haus Gottes verhalten muss, welches die Kirche des lebendigen Gottes ist, Säule und Fundament der Wahrheit.16Wahrhaftig, groß ist das Geheimnis unserer Frömmigkeit:
Er wurde offenbart im Fleisch, / gerechtfertigt durch den Geist,
geschaut von den Engeln, / verkündet unter den Völkern,
geglaubt in der Welt, / aufgenommen in die Herrlichkeit.[2]