Žalm 63

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Žalm Davidův, když byl v Judské poušti.[1]2 Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože, má duše žízní po tobě! Po tobě dychtí tělo mé jak suchá země prahnoucí po vodě.3 Kéž bych tě ve svatyni znovu uviděl, tvou sílu a tvou slávu kéž bych zakoušel!4 Lepší než život je láska tvá, mé rty tě proto budou opěvat.5 Budu tě chválit po dobu života a ve tvém jménu ruce pozvedat.6 Mou duši nasytí lahodná hostina, hlasitou písní tě slaví ústa má!7 Když ležím na lůžku, na tebe pamatuji, při nočním bdění o tobě přemýšlím.8 Vždycky jsi byl mou pomocí – zpívám ve stínu křídel tvých!9 K tobě jsem přilnul celou svou duší, ty mě podpíráš svou pravicí.10 Ti, kdo však usilují o zkázu mé duše, sami se propadnou hluboko do země.11 Každý z nich zahyne ostřím meče, pokrmem šakalů stanou se!12 Král se však v Bohu zaraduje, zajásá každý, kdo přísahá skrze něj, ústa lhářů až zavřou se!

Žalm 63

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk
1 Ein Psalm Davids. Als er in der Wüste Juda war. (1S 23,14)2 Gott, mein Gott bist du, dich suche ich, es dürstet nach dir meine Seele. Nach dir schmachtet mein Fleisch wie dürres, lechzendes Land ohne Wasser. (Ž 42,2)3 Darum halte ich Ausschau nach dir im Heiligtum, zu sehen deine Macht und Herrlichkeit. (Ž 26,8)4 Denn deine Huld ist besser als das Leben. Meine Lippen werden dich rühmen.5 So preise ich dich in meinem Leben, in deinem Namen erhebe ich meine Hände.6 Wie an Fett und Mark wird satt meine Seele, mein Mund lobt dich mit jubelnden Lippen. (Ž 23,5; Ž 43,4)7 Ich gedenke deiner auf meinem Lager und sinne über dich nach, wenn ich wache. (Ž 119,148; Iz 26,9)8 Ja, du wurdest meine Hilfe, ich juble im Schatten deiner Flügel. (Ž 17,7)9 Meine Seele hängt an dir, fest hält mich deine Rechte.10 Die mir nach dem Leben trachten, um mich zu vernichten, sie müssen hinabfahren in die Tiefen der Erde.11 Man gibt sie preis der Gewalt des Schwerts, sie werden den Schakalen zur Beute.12 Der König aber freue sich an Gott! / Wer bei ihm schwört, darf sich rühmen. Doch allen Lügnern wird der Mund verschlossen. (Ž 21,2; Ž 107,42)