od Biblion1Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem. Žalm Davidův.2Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá, všichni čestní lidé mizí ze světa!3Každý jen druhému pořád lže, úlisné rty mají, srdce falešné!4Ať už Hospodin konečně vymýtí všechny lstivé rty a pyšné jazyky!5Prý: „V našem jazyku je naše síla, máme své rty – kdo je náš pán?!“6Pro útlak chudáků, pro nářek ubožáků již povstanu, praví Hospodin, na pomoc přijdu tomu, kdo je posmíván!7Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté, v hliněné peci stříbro tavené, sedmkrát tříbené.8Ty sám, Hospodine, jsi naše stráž, před tímto pokolením nás navždy chraň!9Ničemy se to hemží ze všech stran, nezřízenost se mezi lidmi rozmáhá!
1Für den Chormeister. Auf der Achten. Ein Psalm Davids.2Hilf doch, HERR, der Fromme ist am Ende,
ja, verschwunden sind die Treuen unter den Menschen. (Ž 14,3; Mi 7,2)3Sie reden Lüge, einer zum andern,
mit glatter Lippe und doppeltem Herzen reden sie. (Jb 5,21; Ž 15,2; Ž 28,3; Ž 52,4; Ž 55,22; Ž 116,11; Ž 120,2; Iz 59,3; Jr 9,7)4Der HERR tilge alle glatten Lippen,
die Zunge, die Vermessenes redet,5die da sagten: Mit unserer Zunge sind wir mächtig,
unsere Lippen sind mit uns. - Wer ist Herr über uns?6Wegen der Unterdrückung der Schwachen, wegen des Stöhnens der Armen /
stehe ich jetzt auf, spricht der HERR,
ich bringe Rettung dem, gegen den man wütet.[1]7Die Worte des HERRN sind lautere Worte,/
Silber, geschmolzen im Ofen,
von Schlacken gereinigt siebenfach.[2] (Ž 18,31; Ž 19,8; Ž 119,140; Př 30,5)8Du, HERR, wirst sie behüten,
wirst ihn bewahren vor diesem Geschlecht auf immer,9auch wenn ringsum Frevler umhergehn
und die Gemeinheit groß wird unter den Menschen.