1Zjevení Ježíše Krista, které mu svěřil Bůh, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát. Ukázal je skrze svého anděla, kterého poslal ke svému služebníku Janovi2a ten vydává svědectví o všem, co viděl – je to Boží slovo a svědectví Ježíše Krista.3Blaze tomu, kdo čte, i těm, kteří slyší slova tohoto proroctví a drží se toho, co je v něm napsáno. Ten čas je blízko.4Jan sedmi církvím v Asii: Milost vám a pokoj od Toho, který je, který byl a který přichází, a od sedmi duchů před jeho trůnem,5a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, ten Prvorozený z mrtvých a vládce králů země. Tomu, který si nás zamiloval, který nás osvobodil od našich hříchů svou vlastní krví6a který nás učinil králi a kněžími svému Bohu a Otci – jemu buď sláva a moc na věky věků. Amen.7Hle, přichází s oblaky[1] a spatří ho každé oko, i ti, kdo jej probodli. Všechna pokolení země se pro něj rozpláčí.[2] Ano, amen.8„Já jsem Alfa i Omega,“ praví Pán Bůh, který je, který byl a který přichází, ten Všemohoucí.
Tvář jako slunce
9Já Jan, váš bratr a společník v Ježíšově soužení, království a vytrvalosti, jsem se kvůli Božímu slovu a kvůli svědectví o Ježíši ocitl na ostrově zvaném Patmos.10V den Páně jsem byl ve vytržení Ducha a uslyšel jsem za sebou mocný hlas, jako zvuk polnice,11jak říká: „Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím: do Efesu, do Smyrny, do Pergamonu, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje.“12Obrátil jsem se tedy, abych viděl ten hlas, který se mnou mluvil. Když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů13a uprostřed těch svícnů jakoby Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a přepásaného na prsou zlatým pásem.14Vlasy na hlavě měl bílé jako bílá vlna, bílé jako sníh. Oči měl jako plamen ohně,15nohy jako bronz rozžhavený v peci a hlas jako zvuk mohutných vod.16V pravé ruce měl sedm hvězd a z úst mu vycházel ostrý dvojsečný meč. Jeho tvář zářila jako slunce v poledne.17Když jsem ho spatřil, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. Tu na mě položil svou pravici a řekl: „Neboj se. Já jsem Ten první i poslední,18ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, jsem živý na věky věků. Já mám klíče smrti i záhrobí.19Zapiš tedy, co jsi viděl, co se děje a co se bude dít potom.20Toto je tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, a těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví a sedm svícnů je sedm církví.“
1The revelation of Jesus Christ, which God gave him to show to his servants[1] the things that must soon take place. He made it known by sending his angel to his servant John, (J 8,26; J 14,10; J 17,7; Zj 22,6; Zj 22,16)2who bore witness to the word of God and to the testimony of Jesus Christ, even to all that he saw. (J 19,35; 1K 1,6; Zj 1,11; Zj 1,19; Zj 6,9; Zj 12,17; Zj 19,10)3Blessed is the one who reads aloud the words of this prophecy, and blessed are those who hear, and who keep what is written in it, for the time is near. (L 11,28; J 8,51; Ř 13,11; 1J 2,3; 1J 2,18; Zj 22,7; Zj 22,10)
9I, John, your brother and partner in the tribulation and the kingdom and the patient endurance that are in Jesus, was on the island called Patmos on account of the word of God and the testimony of Jesus. (J 16,33; Fp 4,14; 2Tm 2,12; Zj 1,2; Zj 3,10)10I was in the Spirit on the Lord’s day, and I heard behind me a loud voice like a trumpet (1Kr 18,12; Ez 3,12; Mt 22,43; Sk 20,7; 1K 16,2; 2K 12,2; Zj 4,1; Zj 4,2; Zj 17,3; Zj 21,10)11saying, “Write what you see in a book and send it to the seven churches, to Ephesus and to Smyrna and to Pergamum and to Thyatira and to Sardis and to Philadelphia and to Laodicea.” (Zj 1,2; Zj 1,19)12Then I turned to see the voice that was speaking to me, and on turning I saw seven golden lampstands, (Ex 25,37; 2Pa 4,20; Za 4,2; Zj 1,20; Zj 2,1; Zj 11,4)13and in the midst of the lampstands one like a son of man, clothed with a long robe and with a golden sash around his chest. (Da 7,13; Da 10,5; Da 10,16; Zj 14,14; Zj 15,6)14The hairs of his head were white, like white wool, like snow. His eyes were like a flame of fire, (Da 7,9; Da 10,6; Zj 2,18; Zj 19,12)15his feet were like burnished bronze, refined in a furnace, and his voice was like the roar of many waters. (Ez 1,7; Ez 43,2; Da 10,6; Zj 14,2; Zj 19,6)16In his right hand he held seven stars, from his mouth came a sharp two-edged sword, and his face was like the sun shining in full strength. (Sd 5,31; Iz 49,2; Mt 17,2; Ef 6,17; Žd 4,12; Zj 1,20; Zj 2,1; Zj 2,12; Zj 2,16; Zj 3,1; Zj 19,15)17When I saw him, I fell at his feet as though dead. But he laid his right hand on me, saying, “Fear not, I am the first and the last, (Iz 41,4; Iz 44,6; Iz 48,12; Da 8,17; Da 10,9; Da 10,15; Mt 17,7; L 24,37; J 21,12; Zj 2,8; Zj 22,13)18and the living one. I died, and behold I am alive forevermore, and I have the keys of Death and Hades. (Ř 6,9; Ř 14,9; Zj 9,1; Zj 20,1)19Write therefore the things that you have seen, those that are and those that are to take place after this. (Zj 1,2; Zj 1,11; Zj 1,12)20As for the mystery of the seven stars that you saw in my right hand, and the seven golden lampstands, the seven stars are the angels of the seven churches, and the seven lampstands are the seven churches. (Mt 5,14; Zj 1,12)