Soudců 20 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Benjamínská válka

1 Nato všichni Izraelci od Danu až po Beer-šebu i ti z gileádského kraje vyrazili jako jeden muž před Hospodina do Micpy, kde se shromáždila celá obec. 2 Do shromáždění Božího lidu se dostavili vůdcové všeho lidu ze všech izraelských kmenů – 400 000 pěších bojovníků. 3 (To, že se Izraelci sešli v Micpě, se ovšem doslechli také Benjamínci.) Synové Izraele se ptali: „Řekněte, jak se ta hrozná věc stala.“ 4 Onen levita, manžel té zavražděné ženy, odpověděl: „Přišel jsem se svou družkou přenocovat do benjamínské Gibeje. 5 Gibejští měšťané mě ale tu noc napadli. Obklíčili mě v domě a chtěli mě zavraždit. Mou družku znásilnili tak, že zemřela. 6 Vzal jsem ji, rozřezal a rozeslal do všech krajů izraelského dědictví, protože spáchali v Izraeli zvrhlost a hanebnost! 7 Hle, vy všichni jste synové Izraele. Poraďte se a na místě rozhodněte.“ 8 Nato všechen lid povstal jako jeden muž se slovy: „Nikdo z nás nepůjde domů, nikdo se nevrátí do svého příbytku. 9 S Gibejí naložíme takto: Budeme losovat 10 a ve všech izraelských kmenech vybereme deset mužů ze sta, sto z tisíce a tisíc z desetitisíce, aby zásobovali vojsko. To se vypraví na benjamínskou Gibeu, aby pomstilo tu nevýslovnou hanebnost, kterou spáchali v Izraeli.“ 11 Všichni Izraelci se tedy svorně jako jeden muž shromáždili proti tomu městu. 12 Izraelské kmeny pak do celého kmene Benjamín vyslaly muže se slovy: „Co se to u vás stalo za hroznou věc? 13 Hned nám ty gibejské ničemy vydejte, ať je zabijeme a vymýtíme zlo z Izraele.“ Benjamínci ale své izraelské bratry nemínili poslechnout. 14 Stáhli se ze svých měst ke Gibeji, aby proti Izraelcům vytáhli do boje. 15 Toho dne se z měst nahlásilo 26 000 benjamínských bojovníků kromě sedmi set znamenitých mužů, kteří se nahlásili z Gibeje. 16 V celém tom vojsku bylo sedm set znamenitých mužů, leváků, z nichž každý střílel z praku navlas přesně a neminul. 17 Z Izraelců (bez Benjamína) se nahlásilo 400 000 bojovníků, samých udatných mužů. 18 Zvedli se a táhli do Bet-elu, aby se dotazovali Boha: „Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Benjamíncům jako první?“ Hospodin jim řekl: „První bude Juda.“ 19 Izraelci tedy ráno vstali a položili se proti Gibeji. 20 Zatímco se ale před Gibeou šikovali k bitvě proti Benjamínovi, 21 Benjamínci vyrazili z Gibeje a pobili toho dne 22 000 Izraelců. 22 Když se pak izraelské vojsko vzchopilo, sešikovali se znovu k bitvě na stejném místě jako prvního dne. 23 (Izraelci totiž předtím šli a plakali před Hospodinem až do večera. Ptali se Hospodina: „Máme jít znovu do boje proti našim bratrům Benjamíncům?“ a Hospodin odpověděl: „Jděte proti nim.“) 24 A tak druhého dne Izraelci zaútočili na Benjamínce. 25 Ti jim ale i druhého dne vyrazili z Gibeje naproti a pobili dalších 18 000 Izraelců ozbrojených mečem. 26 Všichni Izraelci pak s celým vojskem táhli do Bet-elu. Když tam přišli, seděli toho dne s pláčem před Hospodinem, postili se až do večera a přinášeli Hospodinu zápalné a pokojné oběti. 27 Izraelci se tehdy dotazovali Hospodina, neboť tam v té době byla Truhla Boží smlouvy. 28 Pinchas, syn Eleazara, syna Áronova, stál před ní a ptal se: „Máme jít znovu do boje proti našim bratrům Benjamíncům, anebo máme přestat?“ „Jděte,“ odpověděl Hospodin. „Zítra je vydám do vašich rukou.“ 29 Izrael tehdy rozestavil kolem Gibeje zálohy. 30 Třetího dne Izraelci vytáhli proti Benjamíncům a sešikovali se před Gibejí jako už dvakrát předtím. 31 Benjamínci vyrazili proti nim. Vzdálili se od města a jako už dvakrát předtím začali pobíjet vojáky. Na bitevním poli a na silnicích do Bet-elu a do Gibeje padlo z Izraele asi třicet mužů. 32 „Porážíme je jako předtím!“ říkali si tehdy Benjamínci. Izraelci si ale řekli: „Utíkejme, ať je odlákáme od města až k silnicím.“ 33 Hlavní voj Izraelců tedy ustoupil a znovu se sešikoval v Baal-tamaru. Izraelská záloha zatím vyrazila ze svého stanoviště západně od Gibeje. 34 Deset tisíc znamenitých mužů z celého Izraele podniklo přímý útok na Gibeu. Strhl se prudký boj. Benjamínci vůbec nevěděli, jaká pohroma se blíží. 35 Hospodin tehdy Benjamína před Izraelem porazil. Onoho dne synové Izraele pobili 25 100 benjamínských mužů, samých bojovníků. 36 Benjamínovi synové viděli, že jsou poraženi. Izraelci ustoupili před Benjamínem jen proto, že počítali se zálohou, kterou u Gibeje nastražili. 37 Muži ze zálohy rychle vpadli do Gibeje, rozvinuli se a pobili celé město ostřím meče. 38 Izraelci měli se zálohou domluveno: „Až začne z města stoupat oblak dýmu, 39 Izraelci se v bitvě otočí.“ Benjamínci právě začali Izraelce pobíjet (padlo už asi třicet mužů), a tak si řekli: „Jistě, porážíme je jako v předchozí bitvě!“ 40 Z města ale začal stoupat oblak dýmu. Benjamínci se otočili a hle – z města stoupá k nebi dým jako ze zápalné oběti! 41 Vtom se hlavní voj Izraelců obrátil. Když Benjamínci viděli, jaká pohroma se blíží, zhrozili se. 42 Dali se před Izraelci na útěk směrem k poušti, ale bojovníci z města^[1] je dostihli, a tak je pobíjeli z obou stran. 43 Obklíčili Benjamínce a neúnavně je pronásledovali až na východ od Gibeje, kde je rozdrtili. 44 Osmnáct tisíc Benjamínců, samých udatných mužů, tam padlo. 45 Ostatní se dali na útěk do pouště k Rimonské skále, ale Izraelci jich na silnicích dostihli ještě pět tisíc. Hnali je až ke Gidomu, kde z nich dva tisíce pobili. 46 A tak toho dne nakonec padlo 25 000 benjamínských bojovníků, samých udatných mužů. 47 Šesti stům mužů se ale podařilo utéct do pouště k Rimonské skále, kde zůstali čtyři měsíce. 48 Izraelci se pak vrátili a vybíjeli všechna benjamínská města ostřím meče, včetně dobytka a všeho, nač narazili. Všechna města, na něž narazili, vypálili.

English Standard Version

od Crossway

Israel’s War with the Tribe of Benjamin

1 Then all the people of Israel came out, from Dan to Beersheba, including the land of Gilead, and the congregation assembled as one man to the Lord at Mizpah. (Jz 22,12; Sd 21,5; 1S 3,20; 1S 7,5; 1S 10,17; 1S 11,7; 2S 3,10; 2S 24,2)

Jz 22,12Sd 21,51S 3,201S 7,51S 10,171S 11,72S 3,102S 24,2

2 And the chiefs of all the people, of all the tribes of Israel, presented themselves in the assembly of the people of God, 400,000 men on foot that drew the sword. (Sd 8,10; Sd 20,15; Sd 20,17; Sd 20,25; Sd 20,35; Sd 20,46; 1S 14,38)

Sd 8,10Sd 20,15Sd 20,17Sd 20,25Sd 20,35Sd 20,461S 14,38

3 (Now the people of Benjamin heard that the people of Israel had gone up to Mizpah.) And the people of Israel said, “Tell us, how did this evil happen?” 4 And the Levite, the husband of the woman who was murdered, answered and said, “I came to Gibeah that belongs to Benjamin, I and my concubine, to spend the night. (Sd 19,15) 5 And the leaders of Gibeah rose against me and surrounded the house against me by night. They meant to kill me, and they violated my concubine, and she is dead. (Sd 19,22; Sd 19,25) 6 So I took hold of my concubine and cut her in pieces and sent her throughout all the country of the inheritance of Israel, for they have committed abomination and outrage in Israel. (Sd 19,23; Sd 19,29) 7 Behold, you people of Israel, all of you, give your advice and counsel here.” (Sd 19,30) 8 And all the people arose as one man, saying, “None of us will go to his tent, and none of us will return to his house. 9 But now this is what we will do to Gibeah: we will go up against it by lot, 10 and we will take ten men of a hundred throughout all the tribes of Israel, and a hundred of a thousand, and a thousand of ten thousand, to bring provisions for the people, that when they come they may repay Gibeah of Benjamin for all the outrage that they have committed in Israel.” 11 So all the men of Israel gathered against the city, united as one man. 12 And the tribes of Israel sent men through all the tribe of Benjamin, saying, “What evil is this that has taken place among you? (Dt 13,14; Jz 22,13; Jz 22,16) 13 Now therefore give up the men, the worthless fellows in Gibeah, that we may put them to death and purge evil from Israel.” But the Benjaminites would not listen to the voice of their brothers, the people of Israel. (Dt 13,5; Dt 13,13; Dt 17,2; Sd 19,22)

Dt 13,5Dt 13,13Dt 17,2Sd 19,22

14 Then the people of Benjamin came together out of the cities to Gibeah to go out to battle against the people of Israel. 15 And the people of Benjamin mustered out of their cities on that day 26,000 men who drew the sword, besides the inhabitants of Gibeah, who mustered 700 chosen men. (Nu 1,37; Nu 26,41; Sd 20,2) 16 Among all these were 700 chosen men who were left-handed; every one could sling a stone at a hair and not miss. (Sd 3,15; 1Pa 12,2) 17 And the men of Israel, apart from Benjamin, mustered 400,000 men who drew the sword; all these were men of war. (Sd 20,15) 18 The people of Israel arose and went up to Bethel and inquired of God, “Who shall go up first for us to fight against the people of Benjamin?” And the Lord said, “Judah shall go up first.” (Sd 1,1; Sd 20,26; Sd 20,31) 19 Then the people of Israel rose in the morning and encamped against Gibeah. 20 And the men of Israel went out to fight against Benjamin, and the men of Israel drew up the battle line against them at Gibeah. 21 The people of Benjamin came out of Gibeah and destroyed on that day 22,000 men of the Israelites. (Sd 20,25) 22 But the people, the men of Israel, took courage, and again formed the battle line in the same place where they had formed it on the first day. 23 And the people of Israel went up and wept before the Lord until the evening. And they inquired of the Lord, “Shall we again draw near to fight against our brothers, the people of Benjamin?” And the Lord said, “Go up against them.” (Sd 20,26) 24 So the people of Israel came near against the people of Benjamin the second day. 25 And Benjamin went against them out of Gibeah the second day, and destroyed 18,000 men of the people of Israel. All these were men who drew the sword. (Sd 20,2; Sd 20,21) 26 Then all the people of Israel, the whole army, went up and came to Bethel and wept. They sat there before the Lord and fasted that day until evening, and offered burnt offerings and peace offerings before the Lord. (Sd 20,18; Sd 20,31) 27 And the people of Israel inquired of the Lord (for the ark of the covenant of God was there in those days, (Jz 18,1; 1S 4,3) 28 and Phinehas the son of Eleazar, son of Aaron, ministered before it in those days), saying, “Shall we go out once more to battle against our brothers, the people of Benjamin, or shall we cease?” And the Lord said, “Go up, for tomorrow I will give them into your hand.” (Nu 25,7; Nu 31,6; Dt 10,8; Dt 18,5; Dt 18,7; Jz 24,33)

Nu 25,7Nu 31,6Dt 10,8Dt 18,5Dt 18,7Jz 24,33

29 So Israel set men in ambush around Gibeah. (Jz 8,4) 30 And the people of Israel went up against the people of Benjamin on the third day and set themselves in array against Gibeah, as at other times. 31 And the people of Benjamin went out against the people and were drawn away from the city. And as at other times they began to strike and kill some of the people in the highways, one of which goes up to Bethel and the other to Gibeah, and in the open country, about thirty men of Israel. (Sd 20,18; Sd 20,26; Sd 21,19) 32 And the people of Benjamin said, “They are routed before us, as at the first.” But the people of Israel said, “Let us flee and draw them away from the city to the highways.” (Jz 8,5) 33 And all the men of Israel rose up out of their place and set themselves in array at Baal-tamar, and the men of Israel who were in ambush rushed out of their place from Maareh-geba.^[1] 34 And there came against Gibeah 10,000 chosen men out of all Israel, and the battle was hard, but the Benjaminites did not know that disaster was close upon them. (Sd 20,41) 35 And the Lord defeated Benjamin before Israel, and the people of Israel destroyed 25,100 men of Benjamin that day. All these were men who drew the sword. (Sd 20,2) 36 So the people of Benjamin saw that they were defeated. The men of Israel gave ground to Benjamin, because they trusted the men in ambush whom they had set against Gibeah. 37 Then the men in ambush hurried and rushed against Gibeah; the men in ambush moved out and struck all the city with the edge of the sword. (Jz 8,19) 38 Now the appointed signal between the men of Israel and the men in the main ambush was that when they made a great cloud of smoke rise up out of the city 39 the men of Israel should turn in battle. Now Benjamin had begun to strike and kill about thirty men of Israel. They said, “Surely they are defeated before us, as in the first battle.” (Sd 20,31) 40 But when the signal began to rise out of the city in a column of smoke, the Benjaminites looked behind them, and behold, the whole of the city went up in smoke to heaven. (Jz 8,20) 41 Then the men of Israel turned, and the men of Benjamin were dismayed, for they saw that disaster was close upon them. (Sd 20,34) 42 Therefore they turned their backs before the men of Israel in the direction of the wilderness, but the battle overtook them. And those who came out of the cities were destroying them in their midst. (Jz 8,15; Jz 8,24) 43 Surrounding the Benjaminites, they pursued them and trod them down from Nohah^[2] as far as opposite Gibeah on the east. 44 Eighteen thousand men of Benjamin fell, all of them men of valor. 45 And they turned and fled toward the wilderness to the rock of Rimmon. Five thousand men of them were cut down in the highways. And they were pursued hard to Gidom, and 2,000 men of them were struck down. (Jz 15,32; Sd 20,42; Sd 21,13) 46 So all who fell that day of Benjamin were 25,000 men who drew the sword, all of them men of valor. 47 But 600 men turned and fled toward the wilderness to the rock of Rimmon and remained at the rock of Rimmon four months. (Sd 20,42; Sd 20,45) 48 And the men of Israel turned back against the people of Benjamin and struck them with the edge of the sword, the city, men and beasts and all that they found. And all the towns that they found they set on fire.