od Biblion1Víno je drzoun a pivo křikloun; kdo za ním vrávorá, nezmoudří.2Jako když lev řve, král hrůzu nahání; svůj život ohrožuje, kdo jej popudí.3Upustit od sporu je člověku ke cti, rozčilovat se umí každý hňup.4Na podzim lenoch orat nechce, o žních bude žebrat zbytečně.5Rada v srdci člověka je voda hluboká, kdo je rozumný, ji umí načerpat.6Svou vlastní oddaností se kdekdo holedbá, věrného muže však aby pohledal.7Spravedlivý je, kdo žije v poctivosti; šťastní budou jeho potomci!8Král sedí na trůnu, aby soudil, všechno zlo svým zrakem rozhání.9Kdo může říci: Mám čisté srdce, od hříchu jsem se oprostil?10Dvojí metr a dvojí závaží – Hospodinu se hnusí obojí.11I na dětech se podle chování pozná, jak čistá a upřímná je jejich povaha.12Slyšící ucho, vidoucí oko – obojí učinil Hospodin.13Nemiluj spánek, ať nezchudneš; otevři oči, ať se nasytíš.14„Špatné, moc špatné,“ říká, kdo kupuje, a jen co popojde, už si pochvaluje.15Někdo má zlato a perel hromady, nejdražším klenotem jsou moudré rty.16Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.17Ten, komu pokrm ze lži lahodí, skončí s ústy plnými kamení.18Podpoř své úmysly dobrou radou, nech se poučit, než začneš boj.19Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí; s tlučhubou neměj co do činění.20Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě.21Rychlé zbohatnutí na začátku, žádné požehnání na konci.22Nikdy neříkej: „Tu křivdu pomstím,“ čekej na Hospodina – ten ti pomůže.23Dvojí závaží se Hospodinu hnusí; falešné váhy se mu nelíbí.24Hospodin řídí lidské kroky; který člověk své cestě rozumí?25Je v pasti, kdo něco chvatně prohlásil za svaté a teprve potom přemýšlel.26Moudrý král se vypořádá s darebáky: nechá je drtit pod koly.27Hospodinovou svící je duch člověka – vše, co je skryté, prozkoumá.28Láska a věrnost ať opatrují krále, jeho trůn ať podpírá laskavost.29Chloubou mládenců je jejich síla, ozdobou starců šediny.30Rány a modřiny uzdravují ze špatnosti, bití zasahuje hluboké útroby.
Přísloví 20
English Standard Version
od Crossway1Wine is a mocker, strong drink a brawler, and whoever is led astray by it is not wise.[1] (Gn 9,21; Př 23,29; Př 31,4; Iz 28,7; Oz 4,11)2The terror of a king is like the growling of a lion; whoever provokes him to anger forfeits his life. (Nu 16,38; Př 8,36; Př 19,12; Abk 2,10)3It is an honor for a man to keep aloof from strife, but every fool will be quarreling. (Př 17,14)4The sluggard does not plow in the autumn; he will seek at harvest and have nothing. (Př 6,11; Př 19,15; Př 19,24)5The purpose in a man’s heart is like deep water, but a man of understanding will draw it out. (Př 18,4)6Many a man proclaims his own steadfast love, but a faithful man who can find? (Ž 12,1; Př 25,14; Mt 6,2; L 18,11)7The righteous who walks in his integrity— blessed are his children after him! (1Kr 15,4; Ž 37,26; Ž 112,2; Př 19,1; Jr 33,20)8A king who sits on the throne of judgment winnows all evil with his eyes. (Ž 101,5; Př 16,10; Př 20,26; Př 25,5)9Who can say, “I have made my heart pure; I am clean from my sin”? (1Kr 8,46)10Unequal[2] weights and unequal measures are both alike an abomination to the Lord. (Př 11,1; Př 20,23)11Even a child makes himself known by his acts, by whether his conduct is pure and upright.[3] (Mt 7,16)12The hearing ear and the seeing eye, the Lord has made them both. (Ex 4,11; Ž 94,9; Př 15,31; Př 25,12)13Love not sleep, lest you come to poverty; open your eyes, and you will have plenty of bread. (Př 6,4; Př 12,11; Př 19,15; Př 20,4; Př 31,15; Ř 12,11)14“Bad, bad,” says the buyer, but when he goes away, then he boasts.15There is gold and abundance of costly stones, but the lips of knowledge are a precious jewel. (Jb 28,18; Př 3,14)16Take a man’s garment when he has put up security for a stranger, and hold it in pledge when he puts up security for foreigners.[4] (Jb 22,6; Př 6,1; Př 22,26; Př 27,13)17Bread gained by deceit is sweet to a man, but afterward his mouth will be full of gravel. (Př 9,17; Pl 3,16)18Plans are established by counsel; by wise guidance wage war. (Př 11,14; Př 15,22; Př 24,6; L 14,31)19Whoever goes about slandering reveals secrets; therefore do not associate with a simple babbler.[5] (Př 11,13; Př 13,3; Ř 16,18)20If one curses his father or his mother, his lamp will be put out in utter darkness. (Ex 21,17; 2S 21,17; Jb 18,5; Př 30,11; Př 30,17)21An inheritance gained hastily in the beginning will not be blessed in the end. (Př 13,11)22Do not say, “I will repay evil”; wait for the Lord, and he will deliver you. (Ž 27,14; Př 17,13; Př 24,29; Mt 5,39; Ř 12,17; Ř 12,19; 1Te 5,15; 1P 3,9)23Unequal weights are an abomination to the Lord, and false scales are not good. (Př 11,1; Př 20,10)24A man’s steps are from the Lord; how then can man understand his way? (Př 16,9)25It is a snare to say rashly, “It is holy,” and to reflect only after making vows. (Kaz 5,4)26A wise king winnows the wicked and drives the wheel over them. (Iz 28,27; Mt 3,12)27The spirit[6] of man is the lamp of the Lord, searching all his innermost parts. (Př 18,8; Sf 1,12; 1K 2,11)28Steadfast love and faithfulness preserve the king, and by steadfast love his throne is upheld. (Př 3,3; Př 16,12)29The glory of young men is their strength, but the splendor of old men is their gray hair. (Př 16,31)30Blows that wound cleanse away evil; strokes make clean the innermost parts. (Př 20,27; Iz 53,5)