Matouš 8

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy.2 Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: „Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit.“3 On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ A jeho malomocenství bylo ihned očištěno.4 Potom mu Ježíš řekl: „Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš[1] – na svědectví pro ně.“5 Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho:6 „Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí.“7 Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho.“8 Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven.9 Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“10 Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: „Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel!11 Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království,12 ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.“13 Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven.14 Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou.15 Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat.16 Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil.17 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“[2]18 Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh.19 Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“20 Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“21 Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.“22 Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“23 Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním.24 Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal.25 Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“26 „Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid.27 Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“28 Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského[3] kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit.29 Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?“30 Opodál se páslo veliké stádo prasat.31 Démoni ho tedy prosili: „Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat.“32 „Jděte!“ řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.33 Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli.34 Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.

Matouš 8

English Standard Version

od Crossway
1 When he came down from the mountain, great crowds followed him. (Mt 4,25)2 And behold, a leper[1] came to him and knelt before him, saying, “Lord, if you will, you can make me clean.” (Mt 18,26; Mk 1,40; L 5,12; Sk 10,25)3 And Jesus[2] stretched out his hand and touched him, saying, “I will; be clean.” And immediately his leprosy was cleansed.4 And Jesus said to him, “See that you say nothing to anyone, but go, show yourself to the priest and offer the gift that Moses commanded, for a proof to them.” (Lv 14,2; Mt 9,30; Mt 10,18; Mt 12,16; Mt 17,9; Mt 24,14; Mk 1,34; Mk 5,43; Mk 6,11; Mk 7,36; Mk 8,26; L 9,5; L 17,14; Jk 5,3)5 When he had entered Capernaum, a centurion came forward to him, appealing to him, (L 7,1)6 “Lord, my servant is lying paralyzed at home, suffering terribly.”7 And he said to him, “I will come and heal him.”8 But the centurion replied, “Lord, I am not worthy to have you come under my roof, but only say the word, and my servant will be healed. (Ž 107,20; Mt 8,16)9 For I too am a man under authority, with soldiers under me. And I say to one, ‘Go,’ and he goes, and to another, ‘Come,’ and he comes, and to my servant,[3] ‘Do this,’ and he does it.”10 When Jesus heard this, he marveled and said to those who followed him, “Truly, I tell you, with no one in Israel[4] have I found such faith. (Mt 9,2; Mk 6,6)11 I tell you, many will come from east and west and recline at table with Abraham, Isaac, and Jacob in the kingdom of heaven, (Iz 59,19; Mal 1,11; L 13,29; Ef 3,6)12 while the sons of the kingdom will be thrown into the outer darkness. In that place there will be weeping and gnashing of teeth.” (Mt 13,42; Mt 13,50; Mt 19,30; Mt 21,41; Mt 21,43; Mt 22,13; Mt 24,51; Mt 25,30; L 13,28)13 And to the centurion Jesus said, “Go; let it be done for you as you have believed.” And the servant was healed at that very moment. (Mt 9,22; Mt 9,29; J 4,53)14 And when Jesus entered Peter’s house, he saw his mother-in-law lying sick with a fever. (Mk 1,29; L 4,38; 1K 9,5)15 He touched her hand, and the fever left her, and she rose and began to serve him. (Mt 9,25)16 That evening they brought to him many who were oppressed by demons, and he cast out the spirits with a word and healed all who were sick. (Mt 4,24; Mt 8,8; Mt 8,28; Mt 8,33)17 This was to fulfill what was spoken by the prophet Isaiah: “He took our illnesses and bore our diseases.” (Iz 53,4; Mt 1,22)18 Now when Jesus saw a crowd around him, he gave orders to go over to the other side. (Mt 14,22; Mk 4,35; L 8,22; J 6,15)19 And a scribe came up and said to him, “Teacher, I will follow you wherever you go.” (L 9,57)20 And Jesus said to him, “Foxes have holes, and birds of the air have nests, but the Son of Man has nowhere to lay his head.”21 Another of the disciples said to him, “Lord, let me first go and bury my father.”22 And Jesus said to him, “Follow me, and leave the dead to bury their own dead.” (J 5,25)23 And when he got into the boat, his disciples followed him. (Mk 4,36; L 8,22; J 6,16)24 And behold, there arose a great storm on the sea, so that the boat was being swamped by the waves; but he was asleep. (J 4,6)25 And they went and woke him, saying, “Save us, Lord; we are perishing.” (Mt 14,30)26 And he said to them, “Why are you afraid, O you of little faith?” Then he rose and rebuked the winds and the sea, and there was a great calm. (Jb 38,11; Ž 65,7; Ž 104,6; Mt 6,30; Mt 14,32; L 4,39; J 14,27)27 And the men marveled, saying, “What sort of man is this, that even winds and sea obey him?” (Mk 1,27; L 5,9)28 And when he came to the other side, to the country of the Gadarenes,[5] two demon-possessed[6] men met him, coming out of the tombs, so fierce that no one could pass that way. (Mt 8,16; Mk 5,1; L 8,26; Zj 18,2)29 And behold, they cried out, “What have you to do with us, O Son of God? Have you come here to torment us before the time?” (Mt 4,3; Mt 4,6; Mt 14,33; Mk 1,23; Mk 1,26; L 4,34; Sk 8,7; Zj 12,12)30 Now a herd of many pigs was feeding at some distance from them.31 And the demons begged him, saying, “If you cast us out, send us away into the herd of pigs.”32 And he said to them, “Go.” So they came out and went into the pigs, and behold, the whole herd rushed down the steep bank into the sea and drowned in the waters.33 The herdsmen fled, and going into the city they told everything, especially what had happened to the demon-possessed men. (Mt 8,16)34 And behold, all the city came out to meet Jesus, and when they saw him, they begged him to leave their region. (1Kr 17,18; L 5,8; Sk 16,39)