1Když Ježíš dokončil tuto řeč, odešel z Galileje a přišel do judského kraje za Jordánem.2Šly za ním veliké zástupy a on je tam uzdravil.3Tehdy za ním přišli farizeové a pokoušeli ho: „Smí člověk z jakéhokoli důvodu zapudit manželku?“4„Copak jste nečetli,“ odpověděl jim, „že Stvořitel je od počátku ‚učinil jako muže a ženu‘[1]5a řekl: ‚Proto muž opustí otce i matku, přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo‘?[2]6A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co Bůh spojil, člověče nerozděluj.“7Namítli mu: „Proč tedy Mojžíš přikázal, že zapuzená manželka má dostat rozlukový list?“[3]8Odpověděl jim: „To kvůli tvrdosti vašeho srdce vám Mojžíš povolil zapudit manželku, ale od počátku to tak nebylo.9Proto vám říkám, že kdo zapudí svou manželku z jiného důvodu než kvůli smilstvu a vezme si jinou, cizoloží.“[4]10„Jestli je to mezi mužem a ženou takhle, je lepší se neženit!“ řekli mu na to učedníci.11„Ne všichni přijímají toto slovo,“ odpověděl jim, „ale jen ti, kterým je to dáno.12Jsou eunuchové, kteří se tak narodili z lůna matky, jsou eunuchové, kteří se jimi stali lidským přičiněním, a jsou eunuchové, kteří se jimi stali sami pro nebeské království. Kdo to může přijmout, ať to přijme.“
Kdo vejde do Království
13Tehdy k němu přinesli malé děti, aby na ně vkládal ruce a modlil se, ale učedníci je okřikovali.14Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně – vždyť právě takovým patří nebeské království!“15Vkládal tedy na ně ruce a pak odtud odešel.16Vtom k němu přišel jeden muž s otázkou: „Mistře, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?“17On mu však řekl: „Proč se mě vyptáváš na dobro? Jen Jediný je dobrý. Chceš-li ale vejít do života, dodržuj přikázání.“18„A která?“ zeptal se. Ježíš odpověděl: „‚Nezabíjej, necizolož, nekraď, nelži,19cti otce i matku‘[5] a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“[6]20„To všechno dodržuji,“ řekl mladík. „Co mi ještě schází?“21Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“22Když to ten mladík uslyšel, smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.23Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, říkám vám, pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království.24A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“25Když to učedníci uslyšeli, byli naprosto ohromeni. „Kdo tedy může být spasen?“ ptali se.26Ježíš se na ně podíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.“27„Podívej se,“ ozval se Petr, „my jsme všechno opustili a šli za tebou. Co bude s námi?“28Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, kteří jste mě následovali, že při znovuzrození světa, až se Syn člověka posadí na trůnu své slávy, budete i vy sedět na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.29A každý, kdo pro mé jméno opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku[7] nebo děti nebo pole, získá stokrát více a obdrží za dědictví věčný život.30Mnozí první pak budou poslední a poslední první.“
1Now when Jesus had finished these sayings, he went away from Galilee and entered the region of Judea beyond the Jordan. (Mt 4,25; Mt 17,24; Mk 10,1; L 9,51; L 17,11; J 10,40)2And large crowds followed him, and he healed them there. (Mt 12,15)3And Pharisees came up to him and tested him by asking, “Is it lawful to divorce one’s wife for any cause?” (Mt 5,31; J 8,6)4He answered, “Have you not read that he who created them from the beginning made them male and female, (Gn 1,27; Gn 2,18; Gn 2,21; Gn 5,2; Mt 21,16)5and said, ‘Therefore a man shall leave his father and his mother and hold fast to his wife, and the two shall become one flesh’? (Gn 2,24; Mal 2,15; 1K 6,16; Ef 5,31)6So they are no longer two but one flesh. What therefore God has joined together, let not man separate.” (1K 7,10)7They said to him, “Why then did Moses command one to give a certificate of divorce and to send her away?” (Dt 24,1)8He said to them, “Because of your hardness of heart Moses allowed you to divorce your wives, but from the beginning it was not so. (Mk 3,5; Mk 6,52; Mk 16,14; Žd 3,8)9And I say to you: whoever divorces his wife, except for sexual immorality, and marries another, commits adultery.”[1] (Mt 5,32)10The disciples said to him, “If such is the case of a man with his wife, it is better not to marry.”11But he said to them, “Not everyone can receive this saying, but only those to whom it is given. (Mt 13,11; Mt 20,23; 1K 7,2; 1K 7,7; 1K 7,17)12For there are eunuchs who have been so from birth, and there are eunuchs who have been made eunuchs by men, and there are eunuchs who have made themselves eunuchs for the sake of the kingdom of heaven. Let the one who is able to receive this receive it.” (1K 7,32)
Let the Children Come to Me
13Then children were brought to him that he might lay his hands on them and pray. The disciples rebuked the people, (Mk 10,13; Mk 10,48; L 18,15)14but Jesus said, “Let the little children come to me and do not hinder them, for to such belongs the kingdom of heaven.” (Mt 18,3; Mk 9,39)15And he laid his hands on them and went away.
The Rich Young Man
16And behold, a man came up to him, saying, “Teacher, what good deed must I do to have eternal life?” (Mt 18,8; Mt 19,29; Mt 25,46; Mk 10,17; L 10,25; L 18,18)17And he said to him, “Why do you ask me about what is good? There is only one who is good. If you would enter life, keep the commandments.” (Lv 18,5; Neh 9,29; Ez 20,11; Ez 20,13; Ez 20,21; Ř 10,5; Ga 3,12)18He said to him, “Which ones?” And Jesus said, “You shall not murder, You shall not commit adultery, You shall not steal, You shall not bear false witness, (Ex 20,12; Dt 5,16; Mt 5,21; Mt 5,27; Ř 13,9)19Honor your father and mother, and, You shall love your neighbor as yourself.” (Lv 19,18; Mt 5,43; Mt 22,39; Mk 12,31; L 10,27; Ga 5,14; Jk 2,8)20The young man said to him, “All these I have kept. What do I still lack?” (Fp 3,6)21Jesus said to him, “If you would be perfect, go, sell what you possess and give to the poor, and you will have treasure in heaven; and come, follow me.” (Mt 5,48; Mt 6,19; L 12,33; L 16,9; L 19,8; Sk 2,45; Sk 4,34; 1Tm 6,18)22When the young man heard this he went away sorrowful, for he had great possessions. (Ez 33,31)23And Jesus said to his disciples, “Truly, I say to you, only with difficulty will a rich person enter the kingdom of heaven. (Mt 13,22; 1K 1,26)24Again I tell you, it is easier for a camel to go through the eye of a needle than for a rich person to enter the kingdom of God.” (Mt 12,28; Mk 10,24)25When the disciples heard this, they were greatly astonished, saying, “Who then can be saved?”26But Jesus looked at them and said, “With man this is impossible, but with God all things are possible.” (Gn 18,14; Jb 42,2; Jr 32,17; Jr 32,27; Za 8,6; Mk 10,21; Mk 14,36; L 1,37; L 22,61)27Then Peter said in reply, “See, we have left everything and followed you. What then will we have?” (Mt 4,20; Mt 4,22; Mk 1,18; Mk 1,20)28Jesus said to them, “Truly, I say to you, in the new world,[2] when the Son of Man will sit on his glorious throne, you who have followed me will also sit on twelve thrones, judging the twelve tribes of Israel. (Mt 16,27; L 22,30; 1K 6,2; Zj 3,21)29And everyone who has left houses or brothers or sisters or father or mother or children or lands, for my name’s sake, will receive a hundredfold[3] and will inherit eternal life. (Mt 19,16; Mt 25,34; L 14,26)30But many who are first will be last, and the last first. (Mt 20,16; Mt 21,31; Mk 10,31; L 13,30)