Malachiáš 1

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Ortel slova Hospodinova nad Izraelem skrze Malachiáše.2 Miluji vás, praví Hospodin. „Jak nás miluješ?“ ptáte se. Neměl snad Jákob bratra Ezaua? praví Hospodin. Jákoba jsem si zamiloval,3 ale Ezaua jsem zavrhl. Hory jsem mu obrátil v pustinu a jeho dědictví jsem nechal pouštním šakalům.[1]4 Edom[2] si může říci: „Byli jsme poraženi, ale znovu vystavíme trosky.“ Hospodin zástupů však praví: Jen ať si stavějí, já budu bořit! Bude se jim říkat „Země zkaženosti“ a „Lid, na nějž se Hospodin hněvá navěky“.5 Uvidíte to na vlastní oči a tehdy řeknete: „Hospodin je veliký i mimo izraelské území!“6 Syn má v úctě svého otce a služebník svého pána. Jsem-li tedy otec, kde je úcta ke mně? Jsem-li Pán, kde je bázeň přede mnou? praví Hospodin zástupů vám, kněží, kteří pohrdáte mým jménem. „Jak pohrdáme tvým jménem?“ ptáte se.7 Tak, že na můj oltář přinášíte poskvrněný chléb. „Jak tě poskvrňujeme?“ ptáte se. Tak, že říkáte: „Na Hospodinově stole nezáleží.“8 Když k oběti přinášíte slepé zvíře, copak to není špatně? Když přinášíte chromé a churavé, copak to není špatně? Jen to zkus nabídnout svému vladaři, jestli se mu tím zalíbíš a zahrne tě přízní, praví Hospodin zástupů.9 Jen si zkoušejte naklonit si Boha, aby se nad vámi slitoval – jenže s tímhle v rukách? Projeví svou přízeň komukoli z vás? praví Hospodin zástupů.10 Kdyby tak někdo z vás zavřel vrata, aby se můj oltář darmo nezapaloval! Nelíbíte se mi, praví Hospodin zástupů; o oběti z vašich rukou nestojím!11 Vždyť mé jméno je veliké mezi národy od východu slunce až na západ – tam všude budou mému jménu přinášet kadidlo a čisté oběti. Ano, mé jméno je veliké mezi národy, praví Hospodin zástupů.12 Vy ho však znesvěcujete, když říkáte: „Stůl Páně je možné poskvrnit; na pokrmu na něm obětovaném nezáleží.“13 Říkáte také: „Proč se dřít!“ a frkáte své posměšky, praví Hospodin zástupů. Přinášíte ukradené, chromé a churavé kusy a nabízíte mi je za oběť – copak to mohu z vašich rukou přijmout? praví Hospodin.14 Prokletý je pokrytec, který má ve stádu samce, slíbí ho Pánu, ale pak obětuje nějaký pochroumaný kus.[3] Vždyť já jsem veliký Král, praví Hospodin zástupů, a mé jméno je obávané mezi národy!

Malachiáš 1

English Standard Version

od Crossway
1 The oracle of the word of the Lord to Israel by Malachi.[1]2 “I have loved you,” says the Lord. But you say, “How have you loved us?” “Is not Esau Jacob’s brother?” declares the Lord. “Yet I have loved Jacob (Dt 7,8; Jr 31,3; Am 1,11; Abd 1,10; Mal 2,14; Mal 2,17; Mal 3,7; Mal 3,13; Ř 9,13)3 but Esau I have hated. I have laid waste his hill country and left his heritage to jackals of the desert.” (Iz 34,13; Jr 49,10; Jr 49,18; Ez 35,3; Jl 3,19)4 If Edom says, “We are shattered but we will rebuild the ruins,” the Lord of hosts says, “They may build, but I will tear down, and they will be called ‘the wicked country,’ and ‘the people with whom the Lord is angry forever.’”5 Your own eyes shall see this, and you shall say, “Great is the Lord beyond the border of Israel!” (Ž 91,8)6 “A son honors his father, and a servant his master. If then I am a father, where is my honor? And if I am a master, where is my fear? says the Lord of hosts to you, O priests, who despise my name. But you say, ‘How have we despised your name?’ (Ex 4,22; Ex 20,12; Oz 11,1; Mal 1,2; L 6,46)7 By offering polluted food upon my altar. But you say, ‘How have we polluted you?’ By saying that the Lord’s table may be despised. (Mal 1,2; Mal 1,8; Mal 1,12; Mal 2,12; Mal 3,3)8 When you offer blind animals in sacrifice, is that not evil? And when you offer those that are lame or sick, is that not evil? Present that to your governor; will he accept you or show you favor? says the Lord of hosts. (Lv 22,22; Mal 1,13)9 And now entreat the favor of God, that he may be gracious to us. With such a gift from your hand, will he show favor to any of you? says the Lord of hosts. (Dt 10,17; Za 7,2)10 Oh that there were one among you who would shut the doors, that you might not kindle fire on my altar in vain! I have no pleasure in you, says the Lord of hosts, and I will not accept an offering from your hand. (Iz 1,11; Iz 1,13; Jr 6,20; Am 5,21)11 For from the rising of the sun to its setting my name will be[2] great among the nations, and in every place incense will be offered to my name, and a pure offering. For my name will be great among the nations, says the Lord of hosts. (Iz 2,2; Iz 56,7; Iz 60,3; Iz 66,19)12 But you profane it when you say that the Lord’s table is polluted, and its fruit, that is, its food may be despised. (Mal 1,7)13 But you say, ‘What a weariness this is,’ and you snort at it, says the Lord of hosts. You bring what has been taken by violence or is lame or sick, and this you bring as your offering! Shall I accept that from your hand? says the Lord. (Lv 22,20; Iz 43,23; Mi 6,3; Mal 1,8; Mal 3,14)14 Cursed be the cheat who has a male in his flock, and vows it, and yet sacrifices to the Lord what is blemished. For I am a great King, says the Lord of hosts, and my name will be feared among the nations. (Ex 12,5; Lv 22,21; Ž 47,2; Ž 76,12; Za 14,9)