Jonáš 2

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Hospodin však zařídil, aby Jonáše spolkla jedna veliká ryba, a Jonáš v jejím břiše strávil tři dny a tři noci.2 V břiše té ryby se Jonáš modlil k Hospodinu, svému Bohu,3 a řekl toto: „Volal jsem ve své úzkosti k Hospodinu, ať mi odpoví. Křičel jsem z útrob záhrobí, abys vyslyšel mé volání.4 Uvrhl jsi mě do hlubin, doprostřed moře mě strhl vír. Pohřben jsem tvými příboji, zavalen tvými vlnami.5 Myslel jsem, že jsem odehnán, že na mě nespočineš očima. Jak bych se ještě mohl podívat na tvůj svatý chrám?6 Voda mě obklopila ze všech stran, kolem dokola je hlubina, má hlava tone v chaluhách.7 Ke kořenům hor se propadám, závora země za mnou navždy zapadla. Tys mě však z propasti vyzvedl, Hospodine, Bože můj!8 Když už mě život opouštěl, na Hospodina jsem se rozpomněl. Má modlitba k tobě dolehla, našla tvůj svatý chrám.9 Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti.10 Já ti však s vděčným voláním přinášet budu oběti. Co slíbil jsem, to vyplním. U Hospodina je spasení!“11 Hospodin pak té rybě přikázal, ať Jonáše vyvrhne na pevninu.

Jonáš 2

English Standard Version

od Crossway
1 Then Jonah prayed to the Lord his God from the belly of the fish,2 saying, “I called out to the Lord, out of my distress, and he answered me; out of the belly of Sheol I cried, and you heard my voice. (Ž 3,4; Ž 118,5; Ž 120,1; Pl 3,55; Pl 3,56)3 For you cast me into the deep, into the heart of the seas, and the flood surrounded me; all your waves and your billows passed over me. (Ž 42,7; Ž 88,6)4 Then I said, ‘I am driven away from your sight; yet I shall again look upon your holy temple.’ (1Kr 8,35; 1Kr 8,38; Ž 31,22)5 The waters closed in over me to take my life; the deep surrounded me; weeds were wrapped about my head (Ž 69,1; Pl 3,54)6 at the roots of the mountains. I went down to the land whose bars closed upon me forever; yet you brought up my life from the pit, O Lord my God.7 When my life was fainting away, I remembered the Lord, and my prayer came to you, into your holy temple. (2Pa 30,27)8 Those who pay regard to vain idols forsake their hope of steadfast love. (2Kr 17,15; Ž 31,6; Jr 2,5; Jr 2,13)9 But I with the voice of thanksgiving will sacrifice to you; what I have vowed I will pay. Salvation belongs to the Lord!” (Ž 3,8; Ž 50,14; Oz 14,2; Žd 13,15)10 And the Lord spoke to the fish, and it vomited Jonah out upon the dry land.