1Kvůli Sionu nezůstanu mlčet, kvůli Jeruzalému neutiším se, dokud jeho spravedlnost nevzejde jak rozbřesk a jeho spása nevzplane jako pochodeň.2Národy spatří tvoji spravedlnost i všichni králové slávu tvou a tehdy dostaneš nové jméno, jež ti Hospodinova ústa vyberou.3V Hospodinově ruce budeš slavnou korunou, v dlani svého Boha královskou čelenkou.4Už nikdy ti nebudou říkat Opuštěná, tvoji zem nebudou nazývat Pustinou. Budou ti říkat Oblíbená a tvoji zem nazvou Provdanou – ano, Hospodin se bude v tobě kochat, tvá země znovu bude manželkou!5Jako se mládenec žení s pannou, tak se tvůj Stavitel ožení s tebou; ženichovo štěstí nad nevěstou zakusí tvůj Bůh nad tebou!6Jeruzaléme, na tvých zdech jsem ustanovil strážné, kteří celý den a celou noc nikdy neztichnou. Vy, kdo Hospodina upomínáte, nedopřávejte si pokoje7a ani jemu pokoj nedejte, dokud neobnoví Jeruzalém a dokud nezpůsobí, aby byl slavný na zemi.8Hospodin přísahal svou pravicí, svou mocnou paží přísahal: Už nikdy nedám tvé obilí tvým nepřátelům sníst; už nikdy nevypijí cizinci víno, s nímž ses tak namáhal.9Ženci budou jíst obilí a chválit Hospodina, česáči budou víno pít na mých svatých nádvořích.10Projděte, projděte branami, připravte cestu pro můj lid! Budujte, budujte silnici, vyberte kamení, zvedněte korouhev pro národy!11Hle, Hospodin nechá provolat do všech konců světa: „Řekněte Dceři sionské – hle, tvůj Spasitel už jde! Hle, jeho odplata jde s ním, jeho odměna ho předchází!“12Tvé syny nazvou: Svatý lid, Vykoupení Hospodinovi, a tebe nazvou: Vyhledávané, Město, jež není opuštěné.
1For Zion’s sake I will not keep silent, and for Jerusalem’s sake I will not be quiet, until her righteousness goes forth as brightness, and her salvation as a burning torch. (Př 4,18; Iz 62,6)2The nations shall see your righteousness, and all the kings your glory, and you shall be called by a new name that the mouth of the Lord will give. (Ž 98,2; Iz 60,3; Iz 60,14; Zj 2,17; Zj 3,12)3You shall be a crown of beauty in the hand of the Lord, and a royal diadem in the hand of your God. (Iz 54,11; Za 9,16)4You shall no more be termed Forsaken,[1] and your land shall no more be termed Desolate,[2] but you shall be called My Delight Is in Her,[3] and your land Married;[4] for the Lord delights in you, and your land shall be married. (Iz 49,14; Iz 54,1; Iz 54,6; Iz 54,7; Iz 60,15; Iz 62,2; Oz 1,10; Mal 3,12; 1P 2,10)5For as a young man marries a young woman, so shall your sons marry you, and as the bridegroom rejoices over the bride, so shall your God rejoice over you. (Iz 51,18; Iz 65,19)6On your walls, O Jerusalem, I have set watchmen; all the day and all the night they shall never be silent. You who put the Lord in remembrance, take no rest, (Iz 52,8; Iz 56,10)7and give him no rest until he establishes Jerusalem and makes it a praise in the earth. (Iz 60,18; Iz 61,11; Sf 3,20)8The Lord has sworn by his right hand and by his mighty arm: “I will not again give your grain to be food for your enemies, and foreigners shall not drink your wine for which you have labored; (Dt 28,33; Iz 65,21; Jr 5,17; Žd 6,13)9but those who garner it shall eat it and praise the Lord, and those who gather it shall drink it in the courts of my sanctuary.”[5] (Dt 12,12; Dt 14,23; Dt 14,26)10Go through, go through the gates; prepare the way for the people; build up, build up the highway; clear it of stones; lift up a signal over the peoples. (Iz 11,10; Iz 40,3; Iz 49,22; Iz 57,14)11Behold, the Lord has proclaimed to the end of the earth: Say to the daughter of Zion, “Behold, your salvation comes; behold, his reward is with him, and his recompense before him.” (Iz 40,10; Za 9,9; Mt 21,5; J 12,15)12And they shall be called The Holy People, The Redeemed of the Lord; and you shall be called Sought Out, A City Not Forsaken. (Iz 61,4; Iz 61,6; Iz 62,4)