od Biblion1Kdo uvěřil naší zprávě? Komu se zjevila Hospodinova paže?2Vyrostl před ním jako proutek, jako kořínek ze země vyprahlé. Nebyl nápadný ani honosný, abychom na něj hleděli, nebylo na něm vidět nic, proč bychom po něm toužili.3Opovržený a opuštěný lidmi, muž utrpení a znalý bolestí, jako ten, před kterým tvář si zakrývají, opovržený – proč bychom si ho všímali?4Bolesti, jež nesl, však byly naše, naše utrpení vzal na sebe! My jsme se ale domnívali, že je od Boha trestán, bit a pokořen.5On však byl proboden naším proviněním, našimi vinami trýzněn byl; pro naše blaho snášel potrestání – byli jsme uzdraveni jeho ranami!6My všichni jsme jako ovce zabloudili, každý se na svou cestu obrátil, Hospodin ale uvalil na něj provinění nás všech.7Byl zmučen, a přestože trpěl, ústa neotevřel. Na smrt byl veden jako beránek, jak ovce před střihači oněměl, ústa neotevřel.8Vzali jej, aby byl zadržen a souzen; kdo z jeho současníků na to pomyslel? Byl totiž vyťat ze země živých, proviněním mého lidu raněn byl.9Ač měl být pohřben se zločinci, octl se v hrobě[1] s boháčem; nikdy se totiž nedopustil křivdy a v ústech neměl žádnou lest.10Hospodinovou vůlí však bylo trýznit jej, ranit jej trápením: Za vinu když sám sebe obětuje, uvidí potomstvo, bude dlouho živ a Hospodinova vůle skrze něj se zdárně naplní.11Po svém utrpení však světlo[2] uvidí a bude nasycen. Můj spravedlivý služebník mnohé ospravedlní; jejich viny vezme na sebe.12A proto mu dávám podíl s mnohými, aby se s nesčíslnými dělil o kořist, protože sám sebe vydal smrti a počítal se mezi viníky. On to byl, kdo nesl hřích mnohých a za viníky se postavil.
Izajáš 53
English Standard Version
od Crossway1Who has believed what he has heard from us?[1] And to whom has the arm of the Lord been revealed? (Iz 51,9; J 12,38; Ř 10,16)2For he grew up before him like a young plant, and like a root out of dry ground; he had no form or majesty that we should look at him, and no beauty that we should desire him. (Iz 11,1; Iz 52,14)3He was despised and rejected[2] by men, a man of sorrows[3] and acquainted with[4] grief;[5] and as one from whom men hide their faces[6] he was despised, and we esteemed him not. (Ž 22,6; Iz 49,7; Mk 9,12; J 1,10)4Surely he has borne our griefs and carried our sorrows; yet we esteemed him stricken, smitten by God, and afflicted. (Ž 69,26; Mt 8,17)5But he was pierced for our transgressions; he was crushed for our iniquities; upon him was the chastisement that brought us peace, and with his wounds we are healed. (Ř 4,25; 1P 2,24)6All we like sheep have gone astray; we have turned—every one—to his own way; and the Lord has laid on him the iniquity of us all. (Iz 53,10; Jr 50,6; Jr 50,17; 2K 5,21; Ko 2,14; 1P 2,25)7He was oppressed, and he was afflicted, yet he opened not his mouth; like a lamb that is led to the slaughter, and like a sheep that before its shearers is silent, so he opened not his mouth. (Jr 11,19; Mt 26,63; Mk 14,61; J 19,9; Sk 8,32; 1P 2,23)8By oppression and judgment he was taken away; and as for his generation, who considered that he was cut off out of the land of the living, stricken for the transgression of my people? (Iz 57,1)9And they made his grave with the wicked and with a rich man in his death, although he had done no violence, and there was no deceit in his mouth. (Mt 27,57; Mt 27,60; Žd 4,15; 1P 2,22; 1J 3,5)10Yet it was the will of the Lord to crush him; he has put him to grief;[7] when his soul makes[8] an offering for guilt, he shall see his offspring; he shall prolong his days; the will of the Lord shall prosper in his hand. (Iz 44,28; Iz 53,4; Iz 53,6)11Out of the anguish of his soul he shall see[9] and be satisfied; by his knowledge shall the righteous one, my servant, make many to be accounted righteous, and he shall bear their iniquities. (Iz 53,5; Sk 13,39; Ř 5,18; 1J 2,1)12Therefore I will divide him a portion with the many,[10] and he shall divide the spoil with the strong,[11] because he poured out his soul to death and was numbered with the transgressors; yet he bore the sin of many, and makes intercession for the transgressors. (Iz 52,13; Iz 53,6; Iz 53,8; Iz 53,10; Fp 2,9; Ko 2,15)