1Nuže, pohleďte – Panovník, Hospodin zástupů, z Jeruzaléma a Judy odstraní zdroj i zásobu: všechny zásoby potravy i všechny zásoby vody,2hrdinu i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce,3velitele i váženého muže, rádce i mudrce, věštce i zaříkávače.4Jako vůdce jim nechám chlapce, bude jim vládnout krutá sběř.5Lidé budou vyhrožovat jeden druhému, bližní bude ubližovat svému bližnímu, mladí se vrhnou na staré a nicotní na ctihodné.6Člověk tehdy popadne svého bratra, někoho z vlastní rodiny: „Buď naším vůdcem, máš přece plášť, udělej něco s těmi troskami.“7On ale v ten den bude přísahat: „Já přece nemám žádný lék! Nemám doma chleba ani plášť, nedělejte mě vůdcem nad lidem!“8Jeruzalém se hroutí, Juda se kácí! Postavili se Hospodinu slovy i skutky, jeho slávě vzepřeli se do očí.9Výraz jejich tváře svědčí proti nim – svůj hřích jak Sodoma stavějí na odiv. Běda jim! Přivedli na sebe neštěstí.10Řekněte spravedlivému: Bude dobře! Ovoce svých skutků užije.11Běda však ničemovi: Bude zle! Odplatu za své dílo dostane.12Ach, můj lid! Odírají ho děti a ženy nad ním panují. Ach, můj lide! Tví vůdci jsou svůdci, zastřeli cestu, po níž měl jsi jít!13Hospodin povstal, aby vedl při, stojí, aby soudil zástupy.14Hospodin vznáší žalobu proti stařešinům svého lidu a jeho velmožům: To vy jste vyplenili moji vinici, doma si hromadíte kořist ubohých!15Jak to, že utlačujete můj lid, jak to, že šlapete chudým po tváři? Tak praví Hospodin, Pán zástupů.
Sionské dcery
16Hospodin praví: Sionské dcery jsou namyšlené, procházejí se s bradou nahoře a se svůdnýma očima drobně cupitají sem a tam, řetízky cinkají jim na nohách.17Sionské dcery proto Pán raní prašivinou na temeni – Hospodin jejich spánky obnaží!18V ten den Pán ty cetky odstraní: řetízky na kotnících, čelenky, náhrdelníky,19přívěsky, náramky, roušky,20turbany, stužky, šerpy, voňavky, talismany,21prsteny, nosní kroužky,22róby, převlečníky, pláštěnky, taštičky,23kraječky, košilky, šátky i přehozy.24Místo balzámu bude hniloba a místo pásu provaz, místo účesu bude lysina, místo roucha pytel a místo ozdob – cejch!25Tví muži, Sione, padnou mečem, tví hrdinové ve válce.26Tvé brány budou truchlit a kvílet, na zemi jako vdova schoulíš se.
1For behold, the Lord God of hosts is taking away from Jerusalem and from Judah support and supply,[1] all support of bread, and all support of water; (Lv 26,26; Iz 1,24; Ez 4,16)2the mighty man and the soldier, the judge and the prophet, the diviner and the elder, (2Kr 24,14; Ez 17,13)3the captain of fifty and the man of rank, the counselor and the skillful magician and the expert in charms.4And I will make boys their princes, and infants[2] shall rule over them. (Kaz 10,16; Iz 3,12)5And the people will oppress one another, every one his fellow and every one his neighbor; the youth will be insolent to the elder, and the despised to the honorable. (Mi 7,3)6For a man will take hold of his brother in the house of his father, saying: “You have a cloak; you shall be our leader, and this heap of ruins shall be under your rule”; (Iz 4,1)7in that day he will speak out, saying: “I will not be a healer;[3] in my house there is neither bread nor cloak; you shall not make me leader of the people.” (Iz 1,6)8For Jerusalem has stumbled, and Judah has fallen, because their speech and their deeds are against the Lord, defying his glorious presence.[4] (Ž 73,9; Iz 65,3)9For the look on their faces bears witness against them; they proclaim their sin like Sodom; they do not hide it. Woe to them! For they have brought evil on themselves. (Gn 13,13; Gn 18,20; Ez 16,46; Ez 16,48; Ř 6,23)10Tell the righteous that it shall be well with them, for they shall eat the fruit of their deeds. (Dt 28,1; Ž 128,2; Kaz 8,12)11Woe to the wicked! It shall be ill with him, for what his hands have dealt out shall be done to him. (Dt 28,15; Kaz 8,13)12My people—infants are their oppressors, and women rule over them. O my people, your guides mislead you and they have swallowed up[5] the course of your paths. (Iz 3,4; Iz 28,14)13The Lord has taken his place to contend; he stands to judge peoples. (Ž 7,6; Oz 4,1)14The Lord will enter into judgment with the elders and princes of his people: “It is you who have devoured[6] the vineyard, the spoil of the poor is in your houses. (Ž 14,4; Am 3,10; Mi 3,1)15What do you mean by crushing my people, by grinding the face of the poor?” declares the Lord God of hosts. (Ž 94,5)16The Lord said: Because the daughters of Zion are haughty and walk with outstretched necks, glancing wantonly with their eyes, mincing along as they go, tinkling with their feet, (Pís 3,11; Iz 3,18; Iz 4,4; Iz 32,9)17therefore the Lord will strike with a scab the heads of the daughters of Zion, and the Lord will lay bare their secret parts. (Dt 28,60; Iz 3,16)18In that day the Lord will take away the finery of the anklets, the headbands, and the crescents; (Sd 8,21; Sd 8,26; Iz 3,16; 1P 3,3)19the pendants, the bracelets, and the scarves;20the headdresses, the armlets, the sashes, the perfume boxes, and the amulets; (Ex 39,28; Ez 24,17)21the signet rings and nose rings; (Gn 24,47; Ez 16,12)22the festal robes, the mantles, the cloaks, and the handbags; (L 15,22)23the mirrors, the linen garments, the turbans, and the veils.24Instead of perfume there will be rottenness; and instead of a belt, a rope; and instead of well-set hair, baldness; and instead of a rich robe, a skirt of sackcloth; and branding instead of beauty. (Gn 37,34; Lv 19,28; Est 2,12; Př 31,24; Iz 15,2; Iz 15,3; Iz 22,12; Pl 2,10; Ez 27,31; Am 8,10; Mi 1,16; 1P 3,3)25Your men shall fall by the sword and your mighty men in battle.26And her gates shall lament and mourn; empty, she shall sit on the ground. (Jb 2,13; Jr 14,2; Pl 1,4; Pl 2,10)