1Běda koruně chlouby efraimských[1] opilců, květu, který zvadne i přes svou nádheru, městu ležícímu nad úrodným údolím, chloubě těch, kteří jsou vínem zmoženi!2Hle – Pánův silák udatný jako krupobití a vítr ničivý, jak vodní průtrž a mocné záplavy svou pěstí to město k zemi porazí!3Koruna chlouby efraimských opilců bude zašlapána pod nohy.4Květ, který zvadne i přes svou nádheru, město ležící nad úrodným údolím dopadne jako první fíky před sklizní – jakmile je kdo uvidí, zhltne je, jak mu přijdou do ruky!5V ten den bude Hospodin zástupů ozdobnou korunou a krásnou čelenkou pro ty, kdo z jeho lidu zůstanou.6Duchem práva bude pro soudce a u brány silou pro obránce.7Tihle jsou ale vínem zmámení, potácejí se pivem opilí: kněz i prorok jsou pivem zmámení, vínem zmatení, potácejí se pivem opilí, blouzní, když mají vidění, když mají soudit, blábolí.8Zvratky pokrývají všechny stoly, lejn leží všude hromady!9„Koho se to tu snaží poučit? Komu chce vykládat své poselství? Sotva odkojeným mrňousům, právě odstaveným od prsů?10Prý: To a to a tak a tak, tam a sem a sem a tam – bla bla bla!“11Nuže, koktavou řečí a cizím jazykem bude Bůh mluvit s tímto národem.[2]12Kdysi jim řekl: „Toto je odpočinek, nechte odpočinout znavené, toto je chvíle pro oddech!“ Oni to ale slyšet nechtěli,13a tak jim Hospodinovo slovo bude znít: „To a to a tak a tak, tam a sem a sem a tam – bla bla bla!“ Jen ať si jdou – nazpátek upadnou, zraní se, chytí se do pasti, v níž uvíznou.[3]
Úhelný kámen
14Proto slyšte Hospodinovo slovo, vy drzouni, vy, kdo ovládáte jeruzalémský lid!15Říkáte: „Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí, dohodu máme s podsvětím. Zhoubná záplava když se přižene, nám se nic nestane – naším útočištěm je přece lež, ukryli jsme se ve zradě.“16Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Hle, pokládám na Sionu kámen prubířský, kámen ušlechtilý, úhelný,[4] základ nepohnutelný; kdokoli se na něj spolehne, neukvapí se.17Jako měřítko ustanovím právo, za olovnici vezmu spravedlnost; kroupy pak smetou úkryt vašich lží, vaši skrýš voda zatopí.18Zrušena bude vaše smlouva se smrtí, padne ta vaše dohoda s podsvětím. Až se přižene zhoubná záplava, budete jako hlína zdupaná.19Kdykoli se přižene, znovu vás zasáhne – ráno za ránem, v noc i den! Hrůza dočista ochromí ty, kdo pochopí toto poselství.20Postel bude krátká, nepůjde se narovnat, přikrývka bude úzká, nepůjde se zachumlat.21Hospodin povstane jako na hoře Peracim, rozhorlí se jako tehdy v gibeonském údolí,[5] aby vykonal své dílo – své neobyčejné dílo, aby vyplnil svůj úkol – svůj neobvyklý úkol.22A proto přestaňte se svou drzostí, ať vaše okovy neztěžknou ještě víc. Pán, Hospodin zástupů, mi totiž oznámil, že rozhodl o záhubě všude na zemi.
Mlácení netrvá navěky
23Nastavte uši, slyšte můj hlas; pozorně slyšte, co říkám vám!24Copak oráč pořád oře, aniž by kdy sel? Copak stále ryje brázdy a vláčí pole své?25Copak jakmile urovná ornici, nezasívá kopr, nerozhazuje kmín? Copak do těch brázd neseje pšenici, ječmen do řádků a špaldu na kraji?26Tak mu to přece Bůh ukázal, takový řád mu poznat dal.27Kopr se okovaným cepem nemlátí, kmín se nemusí drtit pod koly – kopr se může vytřást holí, i pouhý prut stačí na kmín.28Obilné zrno je třeba vymlátit, mlácení ale netrvá navěky; vozovým kolem se přes ně přejíždí, koně je ale nedrtí.29Od Hospodina zástupů to všechno pochází – jak podivuhodné jsou jeho záměry, jak velkolepý je v moudrosti!
1Ah, the proud crown of the drunkards of Ephraim, and the fading flower of its glorious beauty, which is on the head of the rich valley of those overcome with wine! (Oz 7,5)2Behold, the Lord has one who is mighty and strong; like a storm of hail, a destroying tempest, like a storm of mighty, overflowing waters, he casts down to the earth with his hand. (Iz 8,7; Iz 28,15; Iz 28,18)3The proud crown of the drunkards of Ephraim will be trodden underfoot; (Iz 28,1)4and the fading flower of its glorious beauty, which is on the head of the rich valley, will be like a first-ripe fig[1] before the summer: when someone sees it, he swallows it as soon as it is in his hand. (Oz 9,10; Am 8,1; Mi 7,1)5In that day the Lord of hosts will be a crown of glory,[2] and a diadem of beauty, to the remnant of his people, (Iz 2,11)6and a spirit of justice to him who sits in judgment, and strength to those who turn back the battle at the gate. (1Kr 3,28; Iz 38,6)7These also reel with wine and stagger with strong drink; the priest and the prophet reel with strong drink, they are swallowed by[3] wine, they stagger with strong drink, they reel in vision, they stumble in giving judgment. (Iz 3,12; Iz 9,15; Iz 56,10; Iz 56,12; Oz 4,11)8For all tables are full of filthy vomit, with no space left.9“To whom will he teach knowledge, and to whom will he explain the message? Those who are weaned from the milk, those taken from the breast? (Jr 6,10)10For it is precept upon precept, precept upon precept, line upon line, line upon line, here a little, there a little.”11For by people of strange lips and with a foreign tongue the Lord will speak to this people, (Iz 5,26; 1K 14,21)12to whom he has said, “This is rest; give rest to the weary; and this is repose”; yet they would not hear. (Iz 30,15; Mt 11,28)13And the word of the Lord will be to them precept upon precept, precept upon precept, line upon line, line upon line, here a little, there a little, that they may go, and fall backward, and be broken, and snared, and taken. (Iz 8,15)
A Cornerstone in Zion
14Therefore hear the word of the Lord, you scoffers, who rule this people in Jerusalem! (Iz 28,22; Iz 29,20)15Because you have said, “We have made a covenant with death, and with Sheol we have an agreement, when the overwhelming whip passes through it will not come to us, for we have made lies our refuge, and in falsehood we have taken shelter”; (Iz 8,7; Iz 28,2; Iz 28,18; Ř 1,25)16therefore thus says the Lord God, “Behold, I am the one who has laid[4] as a foundation in Zion, a stone, a tested stone, a precious cornerstone, of a sure foundation: ‘Whoever believes will not be in haste.’ (Ž 118,22; Iz 14,32; Mt 21,42; Sk 4,11; Ř 9,33; 1P 2,6)17And I will make justice the line, and righteousness the plumb line; and hail will sweep away the refuge of lies, and waters will overwhelm the shelter.” (2Kr 21,13)18Then your covenant with death will be annulled, and your agreement with Sheol will not stand; when the overwhelming scourge passes through, you will be beaten down by it. (Iz 28,15)19As often as it passes through it will take you; for morning by morning it will pass through, by day and by night; and it will be sheer terror to understand the message. (2Pa 32,18; Iz 50,4)20For the bed is too short to stretch oneself on, and the covering too narrow to wrap oneself in.21For the Lord will rise up as on Mount Perazim; as in the Valley of Gibeon he will be roused; to do his deed—strange is his deed! and to work his work—alien is his work! (Jz 9,3; Jz 10,10; 2S 5,20; 1Pa 14,11; 1Pa 14,16)22Now therefore do not scoff, lest your bonds be made strong; for I have heard a decree of destruction from the Lord God of hosts against the whole land. (Iz 10,23; Iz 28,14)23Give ear, and hear my voice; give attention, and hear my speech.24Does he who plows for sowing plow continually? Does he continually open and harrow his ground?25When he has leveled its surface, does he not scatter dill, sow cumin, and put in wheat in rows and barley in its proper place, and emmer[5] as the border? (Iz 55,10)26For he is rightly instructed; his God teaches him. (Iz 21,10)27Dill is not threshed with a threshing sledge, nor is a cart wheel rolled over cumin, but dill is beaten out with a stick, and cumin with a rod.28Does one crush grain for bread? No, he does not thresh it forever;[6] when he drives his cart wheel over it with his horses, he does not crush it.29This also comes from the Lord of hosts; he is wonderful in counsel and excellent in wisdom. (Iz 9,6; Jr 32,19)