od Biblion1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.2Slyš, Bože, hlas mého naříkání, před hrozbou nepřátel mě ochraňuj.3Před úklady zlých mě prosím ukryj, před vzpourou tlupy zločinců!4Jazyky si jak meče naostřili, jak šípy míří slovy krutými.5Nevinného chtějí trefit ze zálohy, bez obav na něj náhle vystřelí!6Ve svých zlých plánech se utvrzují, jednají o tom, jak pasti nastražit. „Kdo by to viděl?“ říkají si,7„Kdo by vypátral naše zločiny?“ Vypátrá je Ten, jenž do nitra hledí, jenž pátrá v hlubinách srdce člověka!8Bůh po nich tehdy svým šípem střelí, upadnou náhle, plní ran!9Jazyky svými sami se srazí, každý, kdo spatří je, se otřese.10Bázeň pak zachvátí všechny lidi, o Božích skutcích budou vyprávět, nad jeho dílem přemýšlet!11Spravedlivý se bude v Hospodinu těšit, že svěřil se jeho ochraně. Jásat pak budou spolu všichni, kdo mají srdce upřímné!
1To the choirmaster. A Psalm of David. Hear my voice, O God, in my complaint; preserve my life from dread of the enemy. (Ž 55,2)2Hide me from the secret plots of the wicked, from the throng of evildoers, (Ž 55,14)3who whet their tongues like swords, who aim bitter words like arrows, (Ž 11,2; Ž 57,4)4shooting from ambush at the blameless, shooting at him suddenly and without fear. (Ž 10,8; Ž 55,19)5They hold fast to their evil purpose; they talk of laying snares secretly, thinking, “Who can see them?” (Jb 22,13; Ž 140,5; Jr 23,14; Ez 13,22)6They search out injustice, saying, “We have accomplished a diligent search.” For the inward mind and heart of a man are deep. (Ž 49,11)7But God shoots his arrow at them; they are wounded suddenly. (Ž 7,12; Ž 58,7)8They are brought to ruin, with their own tongues turned against them; all who see them will wag their heads. (Ž 22,7; Ž 40,3; Př 12,13; Př 18,7; Jr 18,16; Jr 48,27)9Then all mankind fears; they tell what God has brought about and ponder what he has done. (Ž 64,8; Jr 50,28; Jr 51,10)10Let the righteous one rejoice in the Lord and take refuge in him! Let all the upright in heart exult! (Jb 22,19; Ž 7,10; Ž 11,1; Ž 32,11)