od Biblion1Proč vzbouřily se národy a lidé vymýšlejí marnosti?2Králové světa povstali, vládcové strojí spiknutí proti Hospodinu a jeho Pomazanému:3„Pojďme rozlámat jejich okovy, shoďme ze sebe jejich provazy!“4Směje se Ten, jenž trůní v nebesích, vysmívá se jim Hospodin.5Jednou k nim ale v hněvu promluví, ve svém rozlícení je vyděsí:6„Já sám jsem ustanovil svého krále na Sionu – své svaté hoře!“7Povím, co prohlásil Hospodin. Řekl mi: „Jsi můj syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!8Požádej mě a já učiním národy země tvým dědictvím, nejzazší končiny tvým vlastnictvím.9Železnou holí je rozdrtíš, roztříštíš je jak hliněné nádoby.“10Proto, králové, buďte rozumní, soudcové země, nechte se poučit.11Služte Hospodinu s posvátnou bázní a veselte se s třesením.12Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil, na cestě byste zhynuli – jeho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.
1Why do the nations rage[1] and the peoples plot in vain? (Ž 46,6; Sk 4,25)2The kings of the earth set themselves, and the rulers take counsel together, against the Lord and against his Anointed, saying, (Ž 18,50; Ž 20,6; Ž 45,7; Ž 89,20)3“Let us burst their bonds apart and cast away their cords from us.” (Jr 5,5)4He who sits in the heavens laughs; the Lord holds them in derision. (Jb 22,19; Ž 11,4; Ž 29,10; Ž 37,13; Ž 59,8; Př 1,26; Iz 40,22)5Then he will speak to them in his wrath, and terrify them in his fury, saying, (Zj 6,16)6“As for me, I have set my King on Zion, my holy hill.” (2S 5,7; Ž 3,4; Ž 15,1; Ž 43,3; Ž 99,9; Ž 110,2; Př 8,23)7I will tell of the decree: The Lord said to me, “You are my Son; today I have begotten you. (Sk 13,33; Ř 1,4; Žd 1,5; Žd 5,5)8Ask of me, and I will make the nations your heritage, and the ends of the earth your possession. (Ž 72,8; Ž 89,27; Da 7,14)9You shall break[2] them with a rod of iron and dash them in pieces like a potter’s vessel.” (Jb 34,24; Ž 89,23; Iz 30,14; Jr 19,11; Zj 2,27; Zj 12,5; Zj 19,15)10Now therefore, O kings, be wise; be warned, O rulers of the earth.11Serve the Lord with fear, and rejoice with trembling. (Fp 2,12; Fp 4,4; Žd 12,28)12Kiss the Son, lest he be angry, and you perish in the way, for his wrath is quickly kindled. Blessed are all who take refuge in him. (1S 10,1; 1Kr 19,18; Ž 2,5; Ž 34,8; Ž 84,12; Ž 146,5; Př 16,20; Př 31,2; Iz 30,18; Jr 17,7; J 5,23)