od Biblion1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. I. Bože, má chloubo, přeruš své mlčení!2Ústa si na mě otvírají zrádci zlí, pomlouvají mě lživými jazyky!3Nenávistnými slovy mě zasypali, bezdůvodně proti mně bojují.4Za moje přátelství mě obviňují, zatímco přináším své modlitby.5Zlobou mi za dobrotu odplácejí a nenávistí za mé přátelství. II.6Ustanov nad ním zlého soudce, po pravici ať mu stojí žalobce!7Až bude souzen, ať je za zločince, i jeho modlitba ať hříchem je!8Ať jeho život trvá jen krátce, jeho pověření ať jiný převezme!9Ať jeho děti zůstanou sirotky, jeho žena ať ovdoví!10Ať jeho synové po žebrotě chodí, vyhnáni[1] ze svých rozvalin!11Ať lichvář zabaví vše, co mu patří, jeho jmění ať si vezmou cizinci!12Ať nemá nikoho, kdo by ho měl rád, ať není, kdo by jeho sirotky litoval!13Ať jeho potomci jsou zcela vymýceni, jejich jméno ať v příštím pokolení vymizí!14Ať na vinu jeho předků Hospodin pamatuje, hřích jeho matky ať není zahlazen!15Ať je má Hospodin před sebou vždycky, ať jejich památku ze země vyhladí!16Proto, že na laskavost ani nepomyslel, nuzného ubožáka štval jako zvěř, mordoval toho, kdo bolest v srdci měl!17Miloval prokletí, tak ať ho raní, nestál o požehnání, tak ať ho opustí!18Jak oděv oblékal si proklínání, jak voda se mu vsáklo do těla, vniklo mu do kostí jako mast.19Ať ho to prokletí zahalí jako plášť, ať ho vždy obepíná jako pás! III.20Takto ať Hospodin ztrestá mé žalobce, ty, kteří o mně mluví tolik zle.21Hospodine, Pane, ty ale zastaň se mě pro jméno své! Jsi tak dobrý ve své lásce – zachraň mě!22Nuzný ubožák, to jsem já, srdce mě bolí v útrobách.23Jako stín navečer ztrácím se, jako kobylka jsem větrem unášen.24Od postu se mi chvějí kolena, mé tělo hubne a sesychá.25Lidem jsem už jenom pro posměch, hlavami potřásají, když vidí mě.26Pomoz mi, Hospodine, můj Bože, ve svojí lásce zachraň mě!27Takto ať poznají, že je to ruka tvá a že ty, Hospodine, jsi to vykonal.28Žehnej mi, zatímco oni zlořečí, ať se zastydí ti, kdo mě napadli, ať se zaraduje tvůj služebník!29Ať se mí žalobci oblečou do hanby, ať jsou zahaleni pláštěm ostudy!30Hospodina svými ústy velmi velebím, oslavuji jej mezi zástupy.31Po pravici ubožáka se totiž postavil, aby ho před jeho soudci zachránil!
1To the choirmaster. A Psalm of David. Be not silent, O God of my praise! (Dt 10,21; Ž 28,1; Ž 71,6; Jr 17,14)2For wicked and deceitful mouths are opened against me, speaking against me with lying tongues. (Ž 52,4)3They encircle me with words of hate, and attack me without cause. (Ž 69,4)4In return for my love they accuse me, but I give myself to prayer.[1] (Ž 38,20; Ž 69,13)5So they reward me evil for good, and hatred for my love. (Ž 35,12)6Appoint a wicked man against him; let an accuser stand at his right hand. (1Pa 21,1; Jb 30,12; Ž 35,4; Ž 69,22; Za 3,1)7When he is tried, let him come forth guilty; let his prayer be counted as sin! (Př 15,8; Př 21,27; Př 28,9)8May his days be few; may another take his office! (Nu 4,16; 1Pa 24,3; Ž 55,23; Sk 1,20)9May his children be fatherless and his wife a widow! (Ex 22,24)10May his children wander about and beg, seeking food far from the ruins they inhabit! (Gn 4,12; Ž 37,25; Ž 59,15)11May the creditor seize all that he has; may strangers plunder the fruits of his toil! (Dt 28,43)12Let there be none to extend kindness to him, nor any to pity his fatherless children! (Jb 5,4; Ž 36,10)13May his posterity be cut off; may his name be blotted out in the second generation! (Ž 21,10; Př 10,7)14May the iniquity of his fathers be remembered before the Lord, and let not the sin of his mother be blotted out! (Ex 20,5; Neh 4,5; Jr 18,23)15Let them be before the Lord continually, that he may cut off the memory of them from the earth! (Ž 34,16; Ž 90,8)16For he did not remember to show kindness, but pursued the poor and needy and the brokenhearted, to put them to death. (Ž 34,18; Ž 40,17; Ž 109,22)17He loved to curse; let curses come[2] upon him! He did not delight in blessing; may it be far[3] from him! (Př 14,14; Ez 35,6)18He clothed himself with cursing as his coat; may it soak[4] into his body like water, like oil into his bones! (Nu 5,22; Ž 73,6; Ž 109,29)19May it be like a garment that he wraps around him, like a belt that he puts on every day!20May this be the reward of my accusers from the Lord, of those who speak evil against my life! (Ž 109,6; Ž 109,29)21But you, O God my Lord, deal on my behalf for your name’s sake; because your steadfast love is good, deliver me! (Ž 23,3; Ž 63,3; Ž 69,16; Jr 14,7)22For I am poor and needy, and my heart is stricken within me. (Ž 109,16)23I am gone like a shadow at evening; I am shaken off like a locust. (Ex 10,19; Neh 5,13; Jb 38,13; Ž 102,11)24My knees are weak through fasting; my body has become gaunt, with no fat. (Jb 16,8; Ž 35,13)25I am an object of scorn to my accusers; when they see me, they wag their heads. (Ž 22,6; Ž 22,7; Ž 69,19)26Help me, O Lord my God! Save me according to your steadfast love! (Ž 119,86)27Let them know that this is your hand; you, O Lord, have done it! (Jb 37,7)28Let them curse, but you will bless! They arise and are put to shame, but your servant will be glad! (2S 16,12; Iz 65,14)29May my accusers be clothed with dishonor; may they be wrapped in their own shame as in a cloak! (Jb 8,22; Ž 35,26; Ž 71,13; Ž 109,18)30With my mouth I will give great thanks to the Lord; I will praise him in the midst of the throng. (Ž 22,25)31For he stands at the right hand of the needy one, to save him from those who condemn his soul to death. (Ž 16,8; Ž 109,6)