Přihlaste se zdarma

Zacharjáš 5

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Znovu jsem zvedl oči a hle – jakýsi letící svitek! 2 „Co vidíš?“ zeptal se mě anděl. „Vidím letící svitek, 20 loktů dlouhý a 10 loktů široký.“[1] 3 „To je kletba vypuštěná na celou zem,“ řekl mi. „Z jedné strany je napsáno: ‚Každý zloděj bude vyhlazen‘ a z druhé strany: ‚Každý křivopřísežník bude vyhlazen.‘ 4 Tu kletbu vypustím, praví Hospodin zástupů, a přijde na dům zloděje i na dům toho, kdo křivě přísahá mým jménem, a v tom domě zůstane, dokud nebude zničen – jak dřevo, tak i kámen! 5 Potom anděl mluvící se mnou přistoupil a řekl mi: „Pozvedni oči a podívej se, co se to objevuje.“ 6 „Co to je?“ zeptal jsem se. „Koš na měření,“[2] odpověděl. „Takhle to vypadá s celou zemí.“ 7 Vtom se zvedlo olověné víko a hle – v tom koši seděla jakási žena! 8 „To je Ničemnost,“ řekl anděl. Zatlačil ji zpět do koše a jeho otvor zaklopil olověným víkem. 9 Potom jsem zvedl oči a hle – uviděl jsem, jak se objevují dvě ženy s větrem v křídlech! (Měly totiž křídla jako čápi.) Vzaly ten koš a zvedly ho mezi nebe a zemi. 10 „Kam ten koš nesou?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou. 11 „Do babylonské země,“ odpověděl. „Vystavějí mu tam dům, a až bude hotov, položí ho v něm na podstavec.“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Zacharjáš 5

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, letí svitek. 2  Posel se mě otázal: „Co vidíš?“ Odvětil jsem: „Vidím letět svitek dvacet loket dlouhý a deset loket široký.“ 3  Řekl mi: „To je kletba, která vychází na celou zemi. Bude jí odstraněn každý zloděj, každý křivopřísežník. 4  Vychází z mého rozhodnutí, je výrok Hospodina zástupů. Vejde do zlodějova domu i do domu toho, který v mém jménu křivě přísahá, a uhostí se uvnitř jeho domu a zničí jeho dřevo i kámen.“  5  Potom vyšel posel, který se mnou mluvil, a vyzval mě: „Jen se rozhlédni a podívej se. Co se tu objevuje?“ 6  Otázal jsem se: „Co je to?“ Odvětil mi: „To se objevuje éfa,“ a dodal: „Tak to bude s nimi vypadat v celé zemi.“ 7  A hle, pozvedlo se olověné víko, a tam uvnitř éfy sedí jakási ženština. 8  Řekl mi: „To je Svévole,“ mrštil jí do éfy a přiklopil otvor olověným poklopem.  9  Vtom jsem se rozhlédl a vidím, hle, vycházejí dvě ženy. Vítr se jim opíral do křídel; měly totiž křídla jako čáp. Zvedly éfu mezi zemi a nebe. 10  Otázal jsem se posla, který se mnou mluvil: „Kam chtějí tu éfu dopravit?“ 11  Odvětil mi: „Chtějí té ženštině vystavět v šineárské zemi dům, a až bude připraven, bude tam uložena na svůj podstavec.“