1Slovo Hospodinovo, které dostal Sofoniáš, syn Kušiho, syna Gedaliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova.[1]
Přichází Hospodinův den
2„Smetu z povrchu země dočista všechno, praví Hospodin.3Smetu lidi i dobytek, smetu nebeské ptáky i mořské ryby – všechna pohoršení spolu s ničemy! Vyhladím z povrchu země samo lidstvo, praví Hospodin.4Vztáhnu ruku i na Judu a na všechny obyvatele Jeruzaléma. Na tomto místě vyhladím zbytky uctívání Baala, každou připomínku na kněží, kteří obětovali modlám –5ty, kdo se na střechách klanějí nebeskému zástupu;[2] ty, kdo se klanějí a přísahají Hospodinu, zároveň však i tomu jejich Molochu;[3]6ty, kdo se od Hospodina odvracejí, kdo Hospodina nehledají a kdo se po něm neptají.“7Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem, neboť je blízko Hospodinův den! Hospodin oběť připravil a pozvané už posvětil.8„V den té Hospodinovy oběti zúčtuji s knížaty a princi i se všemi, kdo se oblékají rouchy z ciziny.9V ten den zúčtuji s každým, kdo přeskakuje práh[4] a kdo plní chrám svého Pána násilím a lstí.10V ten den, praví Hospodin, zazní od Rybné brány křik, od Nového města kvílení a hlučný třeskot od Výšin.11Kvílejte vy, kdo bydlíte v Kotlině! Celý dav kramářů bude zahuben, vyhlazeni budou všichni, kdo počítají peníze!12V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině, s těmi, kdo si v duchu říkají: ‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.‘13Jejich bohatství se stane kořistí, jejich domy budou zbořeny. Stavějí si domy, už je však nezabydlí, sázejí vinohrady, neokusí však víno z nich.“14Blízko je ten veliký Hospodinův den, blízko je a rychle blíží se! Slyš! To je Hospodinův den, hrdina zoufale volá do boje!15Ten den bude den zuření, den úzkosti a sevření, den zkázy a pohromy, den chmury a temnoty, den mračna a setmění,16den troubení na roh beraní proti městům s hradbami a s vysokými baštami.17„Tehdy sevřu lidi úzkostí, aby jak slepci tápali, protože proti Hospodinu hřešili. Krev se z nich vyřine jako hlína a vnitřnosti jak lejna!“18Jejich stříbro a zlato je nezachrání v den Hospodinova zuření,[5] až plamen jeho horlení pohltí celou zemi. Ano, skoncuje, a to rychle, se všemi obyvateli země!
Sofonjáš 1
Český ekumenický překlad
SOUD NAD JUDOU - Hospodin varuje zpronevěřilý lid a ohlašuje příchod dne soudu.
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Sofonjášovi, synu Kúšiho, syna Gedaljáše, syna Amarjáše, syna Chizkijášova, za dnů judského krále Jóšijáše, syna Amónova: 2 Sklidím z povrchu země úplně všechno, je výrok Hospodinův. 3 Sklidím lidi i dobytek, sklidím nebeské ptactvo i mořské ryby, pohoršení spolu se svévolníky. Vyhladím člověka z povrchu země, je výrok Hospodinův. 4 Napřáhnu svou ruku na Judu, na všechny obyvatele Jeruzaléma, vyhladím z tohoto místa, co zůstalo z Baala, i jméno žreců a kněží, 5 rovněž ty, kdo se na střechách klanějí zástupu nebeskému, ty, kdo se klanějí hned Hospodinu a jím se zapřísahají, a hned zase přísahají při svém Melekovi, 6 ty, kdo odpadli od Hospodina, kdo Hospodina nehledají a nedotazují se ho. 7 Ztiš se před Panovníkem Hospodinem, vždyť den Hospodinův je blízko! Hospodin připravil oběť, jako svaté oddělil ty, které pozval. 8 Stane se v den Hospodinova obětního hodu: Ztrestám velmože i královské syny, všechny ty, kdo si oblékají cizokrajný šat; 9 onoho dne ztrestám každého, kdo přeskakuje práh, ty, kdo naplňují dům svého Pána násilím a lstí. 10 V onen den, je výrok Hospodinův, se ozve úpění od Rybné brány a kvílení z druhé strany, veliký třeskot od pahorků. 11 Kvílejte, obyvatelé kotliny, všechen lid kramářů zajde. Budou vyhlazeni všichni, kdo odvažují stříbro. 12 V té době prohledám Jeruzalém se svítilnami, ztrestám muže, kteří jsou jako zkyslé víno nad svým kalem, kteří si v srdci říkají: „Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.“ 13 V plen bude vydán jejich blahobyt a jejich domovy ve zpustošení; vystaví domy, a nebudou v nich bydlet, vysázejí vinice, a vína z nich neokusí. 14 Veliký den Hospodinův je blízko, je blízký a převelice rychlý. Slyš, Hospodinův den je tady! Zoufale volá bohatýr do boje. 15 Onen den bude dnem prchlivosti, dnem soužení a tísně, dnem ničení a zkázy, dnem tmy a temnot, dnem oblaku a mrákoty, 16 dnem polnice a válečného ryku nad opevněnými městy, nad vyvýšenými cimbuřími. 17 Sešlu na lidi soužení a budou tápat jako slepci, neboť zhřešili proti Hospodinu; jejich krev bude odklizena jako prach, jejich vnitřnosti jako mrva. 18 Jejich stříbro ani zlato je nedokáže v den Hospodinovy prchlivosti vysvobodit; ohněm jeho rozhorlení bude pozřena celá země. Ano, učiní náhlý konec všem obyvatelům země!